Článek
Třebaže koncern Chrysler v roce 1964 představil relativně malý sporťák Plymouth Barracuda, ve stejném roce, jen o chvíli později představený Ford Mustang sebral všechnu slávu a pozornost médií i veřejnosti. O tři roky později přišlo na svět duo Chevrolet Camaro/Pontiac Firebird.
Chrysler i přes Barracudu neměl co nabídnout jako odpověď. Charger představený v roce 1966 byl příliš velký, těžký a neohrabaný. V roce 1968 sice přišel Plymouth Road Runner, ale potřeba menšího a lehčího auta přesto zůstávala. A tak se koncem roku 1969 představil dvoudveřový Challenger.
Existoval jako kupé i kabriolet a pod kapotou mohl postupně mít téměř všechno, co tehdy Chrysler nabízel. Základ tvořil řadový šestiválec Slant Six o objemu 3,2 litru, osmiválce začínaly u motoru LA o 5,2 l objemu a končily u 7,2l RB, který tu dával až 390 koní. Nejsilnější ale nebyl největší motor, nýbrž 7,0 Hemi V8, která díky dvěma čtyřkomorovým karburátorům dávala až 425 koní.
Challenger první generace vydržel do roku 1974, kdy byl z nabídky stažen bez náhrady. Až v roce 1977 se objevila druhá generace, která ale nebyla tak úplně americkým autem – bylo to přeznačkované Mitsubishi Galant Lambda a pod kapotou byly jen čtyřválce.
Challenger po tomhle fiasku v roce 1983 zmizel ze scény úplně, až do konce roku 2005, kdy se na světě objevily první fotky a skici nástupce. Zkraje roku 2006, na lednovém autosalonu v Detroitu, se představil koncept nového Challengeru, z nějž se do roku 2008 stalo produkční auto. A to je po několika modernizacích v prodeji dodnes.
Výroční edice přináší hlavně barvy
Samozřejmě, zmíněná výroční edice je postavená na jeho základě, a podobně jako byl koncem roku 1969 představen první Challenger modelového roku 1970, je nyní představován výroční Challenger modelového roku 2020.
Kromě znáčků na spoileru a v interiéru ho poznáte podle matně černé kapoty, střechy a víka kufru. Sání Shaker (od slova „shake”, tedy „třást”, protože ten díl je upevněný přímo na motoru, ne v kapotě, a oproti kapotě se např. při startování otřese), které výroční verze také dostala, je lakována v barvě auta, kontrastně ke kapotě.
V kabině není kromě již zmíněných znáčků nic zas tak speciálního – vyhřívané a ventilované sedačky jsou potažené kůží Nappa a Alcantarou a mají kontrastní prošívání. Zajímavé jsou však dekorační panely palubní desky a středového tunelu – jsou ze skutečného karbonu.
Výroční Challenger vznikne pouze v 1960 kusech. Proč ne 1969, když se tehdy představil? Protože k mání je v sedmi barvách a čtyřech verzích výbavy a v každé kombinaci vznikne přesně 70 kusů – a 70 krát 7 krát 4 je 1960. Díky tomu taky v autech může být plaketka, že jde o jeden kus ze 70, ne z téměř dvou tisíc.
Tyhle výroční modely jsou k mání nikoliv jako samostatná auta, nýbrž jako paket výbavy. Jeho cena je 4995 dolarů, tedy 115 tisíc korun, a nejlevnější z oněch čtyř verzí výbavy je GT. To v USA stojí od 30 995 dolarů (715 tisíc korun), takže nejlevněji pořídíte výroční edici za 35 990 dolarů (830 tisíc korun).
Individuální dovoz do Česka by takovou cenu zvedl nejméně o 10% clo a 21% DPH, takže jsme na nejméně 1,1 milionu korun, a je třeba ještě zaplatit dopravu z USA a individuální přihlášení do provozu.