5 nejčastějších nešvarů mladých řidičů

Z celkového počtu dopravních nehod, které se během roku stanou v České republice, jich 11 % zaviní řidiči s praxí do 2 let. Z celkového počtu řidičů však tato skupina začínajících řidičů tvoří pouhá 3 %.

Jenom v loňském roce na našich silnicích zemřelo vinou mladých řidičů do 24 let 52 lidí a dalších 250 bylo těžce zraněno, uvádí statistika Ministerstva dopravy. Mezi prohřešky typické pro tuto skupinu patří následujících pět nešvarů.

Nepozornost je jednou z nejčastějších příčin nehod. V dnešním rychlém světě plném technologií je tomu tak i kvůli mobilním telefonům, kterých se někteří šoféři nezříkají ani při řízení.

Ze statistik České kanceláře pojistitelů vyplývá, že nejčastěji používají mobil řidiči ve věku od 18 do 29 let. Z průzkumu agentury STEM/MARK vyšlo najevo, že téměř polovina z nich za volantem běžně píše SMS zprávy a chatuje.

U mladých, méně zkušených řidičů, je patrná nejvyšší četnost faktorů souvisejících s tendencí riskovat, jak uvádí BESIP.

S narůstajícím věkem se četnost těchto faktorů výrazně snižuje. Faktory související s tendencí riskovat jsou dlouhodobě: nadhodnocování schopností, nerespektování dopravních předpisů a související nezvládnutí řízení nebo jízda nepřiměřenou rychlostí.

Založeny jsou také na krátkodobém základě, což se týká riskantního předjíždění nebo třeba akutní intoxikace.

Z hlediska vzniku nehody se mezi nejčetnější typy nehod mladých řidičů řadí vyjetí mimo vozovku, čerpá ze statistik BESIP. K těmto nehodám nejčastěji přispívá zejména nepřiměřená rychlost, respektive nepřizpůsobení rychlosti jízdy, a to téměř u poloviny případů.

Rychlost je dlouhodobě jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Portál nehod, který se věnuje statistikám dopravních kolizí, uvádí, že jsou to hlavně mladí, kteří mají sklony k vysoké rychlosti nejvíce ze všech skupin řidičů.

„Právě ti nejmladší a nejméně zkušení jezdí rychleji a poměr nehod zaviněných z důvodu nepřiměřené rychlosti je u nich zdaleka nejvyšší. Více než třetina nehod (33,41 %) byla v roce 2020 u řidičů nejmladší věkové kategorie (18–24 let) způsobena právě z tohoto důvodu,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod.

Ze statistik rovněž vyplývá, že mladí řidiči mají blízko k řízení pod vlivem alkoholu a dalších návykových látek.

Podle průzkumu francouzské nadace VINCI patnáct procent dotázaných mladých mužů uvedlo, že řídilo pod vlivem alkoholu, 26 % přiznává řízení po užívání léků, které mají vliv na pozornost, a 19 % mužů uvedlo, že řídí pod vlivem drog. 

Alkohol ovlivňuje schopnost mozku kontrolovat a koordinovat pohyby těla. To pak reaguje na neočekávané situace mnohem pomaleji, a mění tak normální situace na silnici, které jsou pod kontrolou, na situace skrytě nebezpečné. Ovlivňuje i schopnost posoudit rychlost a vzdálenost ve vztahu k nehodě. Pod vlivem alkoholu si řidič myslí, že je lepší řidič, než ve skutečnosti je. Přirozené zábrany se s přibývajícím vlivem alkoholu ztrácejí, uvádí BESIP.

Ve skupině 16 až 24 let ve stejném průzkumu uvedlo 57 % řidičů, že pokračují v delší jízdě i tehdy, pokud se cítí unavení, i když tento jev díky lepší psychické a fyzické kondici přichází později než u starších věkových skupin. I to, stejně jako nejistota v dopravních předpisech a nejistota při řešení krizových situací, je však jeden z důsledků nezkušenosti, dalšího rizikového faktoru, který však mladým, začínajícím řidičům náleží zcela logicky.

Novelizace zákona 361/2000 Sb. zavádí od roku 2024 kromě změn v bodovém systému také dvě důležité novinky pro ty, kdo s řízením plánují začít. Jsou to tzv. řidičáky na zkoušku a řízení s mentorem.

Řidičský průkaz „na zkoušku“ se vztahuje na ty řidiče, kteří mají oprávnění kratší dobu než dva roky, a to bez ohledu na jejich věk. Věnuje se jim nový § 102f a nejdůležitější novinkou je, že pokud takový řidič spáchá závažný přestupek nebo trestný čin, za který dostal 6 trestných bodů, „je povinen absolvovat dopravně psychologický pohovor a školení začínajících řidičů“.

Řízení s mentorem se týká těch řidičů, kteří chtějí jezdit osobním autem - týká se to jen řidičských oprávnění skupiny B - ještě před dovršením 18 let. Zákon jim v novém § 83a také říká „sedmnáctiletí řidiči“ - na takový věk je stanovena dolní hranice, kdy smí člověk usednout za volant osobního auta.

Smí tak ale učinit pouze s mentorem - člověkem, který vždy bude sedět na sedadle spolujezdce a sedmnáctiletého řidiče hlídat. Takový mentor musí mít řidičské oprávnění skupiny B nejméně 10 let, z toho posledních 5 let nepřetržitě a nebyl mu v těchto 5 letech udělen zákaz řízení. Také nesmí mít v bodovém hodnocení zaznamenán žádný bod.

„V roce 2024 se i Česká republika zařadí ke státům, které mají zaveden řidičák na zkoušku. Nejen zavedením zkušebního období pro novopečené řidiče, ale také zavedením zdokonalovacího kurzu pro potenciálně rizikové nové řidiče. Dané opatření společně s modelem přípravy nových řidičů nazývaným L17, tj. možností řídit automobil již od 17 let pod dohledem zkušeného mentora, nepochybně výrazně zvýší připravenost nových řidičů na náročné podmínky v silničním provozu,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

Mladí řidiči a jejich zodpovědnost pochopitelně zajímá i pojišťovny. Věk je totiž jedním ze zásadních cenotvorných parametrů pojištění. „Celosvětově dochází k rychlému rozvoji autopojištění na principu PHYD - Pay how you drive – plať tak, jak bezpečně jezdíš,“ říká mluvčí Kooperativy Milan Káňa s tím, že pomoci může i aplikace v mobilním telefonu.

Aplikace vyhodnocuje základní jízdní dovednosti, jako je rychlost a její překračování, intenzita zrychlování, zatáčení a brždění. Zaměřuje se ale například i na to, jestli řidič používá mobilní telefon za jízdy.

„Pokud budou jezdit bezpečně, po vyhodnocení skóre jim za každý kvartál vrátíme část pojistného, tzv. cashback. Cashback se může vyšplhat až na 40 % ze zaplaceného pojistného,“ uvedl.