10 dopravních značek, které jste od autoškoly zapomněli

Některých značek je u silnic jako hub po dešti, jiné naopak v Česku potkáte jen naprosto výjimečně - anebo taky vůbec. A tak se snadno zapomene, co znamenají. Vybrali jsme deset takových, byť nemůžeme vyloučit, že kolem některých z nich denně jezdíte do práce.

Na samém konci najdete jednu „bonusovou” značku, jejíž význam je sice nabíledni, ale která v Česku, pokud je nám známo, nikde nestojí. České obce ji sice používat už mnoho let, ovšem z různých důvodů to nedělají.

Značky jsou seřazeny podle svého kódového označení v příloze č. 1 k vyhlášce 294/2015, která je jejich seznamem.

První ze záludných značek je vzácná, ale může být o to užitečnější - upozorňuje na nebezpečí výskytu mlhy nebo kouře. Jasně, že mlha může být všude, ale v takto označených místech je častější.

Podstatně vzácnější je v Česku značka „Pohyblivý most”, jejíž jméno je dostatečně vysvětlující. Vzácná je proto, že zvedací či jinak pohyblivé silniční mosty byste v Česku spočítali na prstech jedné ruky. Víme o jediném - v Českém Vrbném na Českobudějovicku.

Tlačíte občas po silnici dvoukolák? Pokud na ní stojí tato značka a váš vozík je širší než 600 mm, porušujete tento zákaz. Ovšem, nepamatujeme si, že bychom někdy na českých silnicích takovouto značku viděli.

Tyto dvě značky jsme spojili v jeden bod, neboť jsou si blízko. Název té první zní přesně „Zákaz vjezdu vozidel přepravujících nebezpečný náklad” a spadají tam výbušniny nebo hořlaviny, mimo jiné.

Druhá má snad nejdelší název ze všech: „Zákaz vjezdu vozidel přepravujících náklad, který může způsobit ohrožení životního prostředí”. Podobně jako značka B18 tato zakazuje vjezd vozidlům s nákladem ropy, ropných materiálů nebo jiných látek, které by mohly ohrozit životní prostředí, zejména znečistit vodu. Proto taky jsou pod oranžovou cisternou dvě modré vlnky.

Platnost značky B18 se nevztahuje na přepravu tzv. podlimitního množství nebezpečných látek. Toto množství je velmi podrobně stanoveno v bodě 1.1.3.6 Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí.

Tato značka přikazuje řidiči motorového vozidla o třech a více kolech nasadit řetězy na nejméně dvě hnací kola, jinak nesmí pokračovat v jízdě, nemá-li pneumatiky s hřeby. Což většinou nemá, neboť ty jsou pro civilní použití v Česku zakázány.

Pokud na ni narazíte v třicetistupňovém vedru, neznamená to, že musíte nasadit řetězy. Jejich použití je totiž zakázáno, není-li na vozovce dostatečná vrstva sněhu nebo ledu. Ovšem nikoliv vyhláškou 294/2015 Sb. ani zákony 56/2001 Sb. či 361/2001 Sb., nýbrž zákonem 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích.

Značka C5a je také jednou z hrstky značek, jejichž platnost nekončí na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky, jak je u nás běžné u téměř všech zákazových a příkazových značek, ale až se značkou C5b „Sněhové řetězy - konec”. Jednou z dalších takových značek je známější C15a „Zimní výbava”.

Značka nejvyšší dovolené rychlosti, černé číslo na bílém pozadí v červeném kruhu, je všudypřítomná. Její opak, tedy nejnižší dovolená rychlost, je naopak vzácná. Přikazuje jet nejméně rychlostí vyjádřenou na značce číslem v kilometrech za hodinu, např. pro udržení plynulosti provozu. Značka s červeným pruhem znamená ukončení povinnosti.

Na rozdíl od nejvyšší dovolené rychlosti je ale za touhle značkou možno jet i pomaleji, pokud okolnosti nedovolují této rychlosti dosáhnout. Těmito okolnostmi je myšleno např. náledí nebo dopravní zácpa.

K čemu je tahle značka dobrá, když se u nás musí svítit celoročně? Přikazuje „rozsvítit světla stanovená pro vozidlo  jedoucí za snížené viditelnosti”, stojí ve vyhlášce 294/2015 Sb. To znamená, že pokud máte auto se světly pro denní svícení, jak je dnes běžné a už pár let z nařízení EU povinné, musíte za touhle značkou rozsvítit normální potkávací světla, i kdyby byl jasný den.

Máte-li starší auto a trvale svítíte potkávacími světly, tahle značka pro vás v Česku nic neznamená, stejně jako ukončení povinnosti s červeným přeškrtnutím.

Tahle značka je dodatkovou tabulkou, tj. nepoužívá se samostatně, ale např. u výstražné značky upozorňující na železniční přejezd. Označuje nestandardní tvar křížení silnice s kolejemi, např. s ostrým úhlem.

Je důležitá zejména pro řidiče nákladních aut či dodávek, kteří mají kvůli uzavřenému nákladovému prostoru za svými zády nějak omezený rozhled. Napovídá jim, že se musí dívat po vlaku s předstihem, anebo si musí ke kolejím najet tak, aby dobře viděli.

Tyto čtyři značky jsou rovněž dodatkovými tabulkami a s rokem 2020 dojde zejména M v kolečku širšího užití - označují úseky komunikací, které jsou zpoplatněny mýtným (to se týká vozidel nad 3,5 tuny) anebo časovým poplatkem (pro vozidla do 3,5 tuny). Dosud jsou nejčastěji vidět u značky začátku dálnice nebo silnice pro motorová vozidla a jejich smysl lze právě z toho odvodit.

Jednoduché písmeno na bílém podkladu na první pohled nedává smysl, ovšem je dodatkovou tabulkou a podle vyhlášky 294/2015 Sb. se používá u zákazových značek, vztahujících se k nebezpečným nákladům, tj. B18 a B19.

Označuje kategorii tunelu, který se nachází na následujícím úseku pozemní komunikace, a jsou na ní písmena B až E. Pro kategorii tunelu A se tato značka nepoužívá.

Tahle značka není ani trochu nepochopitelná, protože je na ní všechno napsáno; proto taky není v původní desítce. Barevná kolečka označují plaketky emisních kategorií, jež musí vozidlo splňovat, aby mohlo do emisní zóny vjet.

Jako bonus jsme ji zařadili, neboť třebaže se v Česku už mnohokrát mluvilo o omezení vjezdu aut nesplňujících nějakou emisní normu do měst, v praxi se u nás nepoužívá - v českých městech emisní zóny nenajdete.

A to i proto, že emisní zónu město může obec vytyčit jen v případě, že existuje objízdná trasa po komunikaci stejné nebo vyšší kategorie, tedy obchvat. A ten zatím stále mnoho obcí nemá.