Článek
Mrtvou našla ve výtahu sousedka okolo 17:30 moskevského času (15:30 SELČ), neznámý vrah do novinářky vystřelil celkem čtyřikrát. Přivolaná policie objevila ve výtahu i pistoli Makarov a čtyři náboje.
Podle agentur jde o nejzávažnější vraždu žurnalisty v Rusku od července 2004, kdy byl v Moskvě zavražděn americký novinář ruského původu Paul Klebnikov.
Podle agentury Interfax bylo v souvislosti s vraždou vyhlášeno pátrání po mladém muži. Policejní zdroj agentuře popsal jeho podobu i oblečení. V Moskvě začal platit plán speciálních policejních akcí Vulkan, při němž je zesílena policejní přítomnost ve městě a hlídky prověřují podezřelé osoby.
Politkovská pracovala v deníku Novaja gazeta. Šéfredaktor listu Dmitrij Muratov podle ruských médií míní, že vražda skutečně souvisí s novinářčinou prací. Připomněl, že Politkovské bylo v minulosti několikrát vyhrožováno.
Politkovská patřila k nejvíce respektovaným ruským novinářům, napsala mimo jiné kritickou knihu o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, v níž zdokumentovala porušování práv civilního obyvatelstva v Čečensku ruskými vládními jednotkami.
Předloni nezávislá novinářka vážně onemocněla. Patrně se otrávila čajem, kterého se napila během letu z Moskvy do Beslanu, kde se zrovna odehrávalo drama okolo dětských rukojmích, zajatých čečenským komandem v místní škole. Její přátelé měli podezření, že mohlo jít o pokus, jak definitivně skoncovat s nepohodlnou novinářkou.
Politkovská kritizovala i Kreml
Novinářka Politkovská se proslavila reportážemi z Čečenska, které se naopak nelíbily Kremlu. Patřila k nejznámějším ruským novinářům a obráncům lidských práv. V říjnu 2002 byla Politkovská jednou z osobností, kterou si čečenští povstalci vybrali k vyjednávání při únosu v moskevském divadle v ulici Dubrovka.
Politkovská pocházela z prominentní rusko-ukrajinské rodiny. Narodila se v roce 1958 v New Yorku, kde její rodiče působili v diplomatických službách při OSN. Vystudovala fakultu žurnalistiky na Moskevské státní univerzitě. Po absolutoriu nastoupila do deníku Izvěstija, poté pracovala pro noviny tehdy monopolního Aeroflotu. Aeroflot vyměnila později za týdeník Obščaja Gazeta a nakonec zakotvila v listu Novaja Gazeta.
Do Čečenska zavítala poprvé v roce 1998, když dělala rozhovor s prezidentem Aslanem Maschadovem. Od takzvané druhé čečenské války byla v Čečensku, Dagestánu a Ingušsku více než padesátkrát a rozhodně neváhala kritizovat moskevskou politiku v oblasti. V únoru 2001 Politkovskou uvěznili v jižním Čečensku a potom ji místní úřady vyhostily. Dožít se klidného stáří držitelce prestižní Ceny Olofa Palmeho z loňského roku bohužel nebylo dopřáno.
Politkovská byla loni v lednu ve Stockholmu vyznamenána Cenou Olofa Palmeho, spolu s dalšími ruskými obránci lidských práv Ljudmilou Alexejevovou a Sergejem Kovaljovem.