Článek
„Amnestie tu dlouhodobě nebyla. Nemůžeme ji pominout jako legislativní nástroj,“ připustil pro Právo náměstek ministra spravedlnosti, do jehož kompetence oblast vězeňství spadá, Daniel Volák. „Při budování nových kapacit se bavíme o stovkách miliónů, amnestie je jedna sbírka zákonů,“ popsal výhody tohoto řešení.
Amnestie je však v Česku ožehavé téma. Při prvním porevolučním generálním pardonu Václava Havla z roku 1990 opustilo brány věznic na 16 tisíc trestanců, kteří ještě v témže roce spáchali desetinu všech trestných činů včetně vražd.
Další dvě drobnější amnestie z let 1993 a 1998 sice proběhly klidně, i tak se ale plošné promíjení trestů v Česku stalo pojmem, ke kterému se nikdo otevřeně neodváží přihlásit.
„Rozhodně se nedá říct, že by ministerstvo amnestii uvítalo, to v žádném případě, to musím odmítnout,“ ohrazuje se i náměstek Volák na otázku, zda by spravedlnost tuto cestu preferovala.
„Když ale hledíte do katalogu právních nástrojů, tak ji nemůžete pominout. Je mojí povinností říct: ano, jedním z nástrojů řešení situace je také amnestie,“ formuluje opatrně.
Myšlenku otevřeně nezavrhují ochránci lidských práv. „Principiálně nejsem proti. Krátkodobě může skutečně zlepšit přeplněnost věznic. Je však třeba počítat s tím, že plošná amnestie má vždy i své negativní důsledky a veřejnost obrací proti odsouzeným,“ řekla Právu předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová.
Výslovným odpůrcem je pak například bezpečnostní expert opoziční sociální demokracie Jeroným Tejc. „Amnestie sama o sobě nic nevyřeší a nebyla by ani dobrým signálem vůči veřejnosti i pachatelům trestných činů,“ míní Tejc. Odmítavé hlasy zaznívají logicky i od represivních složek, policie a soudů, které vězně za mříže posílají.
Chybí osm tisíc míst
Udělat si obrázek, jak na tom české vězeňství je, není těžké. Při dvacetitisícové kapacitě věznic obývá tuzemská nápravná zařízení 23 tisíc vězňů. Dalších pět tisíc odsouzených, kteří výkon trestu doposud nenastoupili, čeká na svobodě, až se pro ně uvolní pryčna.
Napjatost rozpočtu ministerstva spravedlnosti přitom nijak nevybočuje z kontextu ostatních resortů a představa výstavby nových věznic se zatím jeví jako iluzorní.
Jistý recept nabízí průběžná rekonstrukce budov, kdy se na cely postupně přestavují provozní prostory.
„Kanceláře, sklady, společenské místnosti. Jednáme také s ministerstvem vnitra o převodu určitých areálů. Máme nějaké běženecké tábory, které by se daly využít jako věznice,“ popsal současné aktivity resortu spravedlnosti Volák.
Jeho slova potvrzuje i policejní prezident Petr Lessy. „My jsme nabídli jeden z našich objektů, školicí zařízení v Bálkové v západních Čechách. Jde o bývalé záchytné zařízení pro cizince, kde část objektů je dnes zakonzervována,“ řekl Právu Lessy.
„Místnosti mají charakter cel, je zde i zázemí a celý objekt je v dobrém stavu. Jsme schopni jim ho předat bezúplatným převodem,“ uvedl s tím, že kapacita věznice by se dala určit až na základě projektu celkové rekonstrukce.
Nepomohly ani alternativní tresty
Ani takové opatření však současný deficit ubytovacích kapacit pro vězně dlouhodobě neřeší. Stejně jako v posledních letech vyhlášená legislativní opatření v podobě podpory dosavadních i nově zaváděných alternativních trestů.
Například v domácím vězení je v současné době 132 odsouzených a za současného stavu, kdy namátkové kontroly provádějí fyzicky pracovníci probační a mediační služby (nákup elektronických náramků byl opakovaně odložen), lze podle jejich ředitele Pavla Šterna efektivně dohlížet maximálně na pětistovku vězňů. Ve věznicích přitom už dnes schází přes osm tisíc míst.
Udělení amnestie je výsadní pravomocí prezidenta republiky a Václav Klaus k ní za dobu svého působení v čele státu doposud nepřistoupil. Prezidentská kancelář nyní nechtěla o možnosti spekulovat.
„Pan prezident je ve Varšavě na summitu středoevropských prezidentů,“ uvedl Petr Macinka z tiskového odboru Hradu a odkázal na dřívější prezidentova vyjádření. Ta jsou spíše rezervovaná. V roce 2003, krátce po svém prvním zvolení, Klaus amnestii navrhovanou tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Rychetským odmítl.