Jak správně pěstovat papriky

Původní domovinou paprik je Jižní Amerika. Na pěstování nejrůznějších typů paprik se specializuje především Maďarsko, které je celoevropsky považováno za paprikářskou velmoc.

V našich zeměpisných šířkách jsme se na pěstování této teplomilné zeleniny zaměřili až v 19. století, kdy se mohutně začal rozvíjet semenářský průmysl. Ten přinesl dostatek hybridních odrůd s menší náchylností k houbovým chorobám, které dávají ve srovnání s nehybridními kultivary podstatně větší výnosy i v chladnějších klimatických podmínkách.

1. Jehlancovité papriky (maďarský typ) - tato skupina zastřešuje známé a nenáročné kultivary jako např. Amy, Maryša nebo Slávy F1.

2. Kvadratické papriky -do této skupiny patří kultivary náročnější, určené k pěstování ve fóliovnících nebo sklenících. Mezi ně lze zařadit Gypsy F1 a Kvadry F1.

3. Jablíčkové papriky (prodávají se pod obchodním názvem alma papriky). Sterilizují se vcelku. Jedinou takovou odrůdou u nás je Alma paprika szentesi csípos.

4. Kapie - jsou určené pro sterilování proužků plodů. Nejoblíbenější je hybridní Lungy F1, osvědčila se i odrůda Lydia.

5. Býčí a beraní rohy -tyto papriky jsou téměř výhradně určeny ke sterilování vcelku, včetně semínek, konzervují se i v kombinaci s jinou zeleninou. Labužníkům, kteří mají rádi pikantní papriky, zachutnají určitě kultivary Mars a Pálivec.

6. Kořeninové papriky se pěstují k výrobě koření, k tomu se používají odrůdy Korál a Hodonínská sladká vzpřímená.

Při výběru správných typů paprik je jejich pěstování poměrně jednoduché, protože rostliny se rychle aklimatizují a rychle rostou.

Výsev paprik provádíme v polovině měsíce ledna za pomoci rašelinových válečků (tzv. jiffů) nebo perlitu smíchaného s kvalitní zeminou. Po založení výsevu udržujeme teplotu okolo 25 °C. Pro správný růst mladých rostlinek je důležitá stejnoměrná vlhkost vzduchu. Při napadení houbovou chorobou, známou jako padání klíčních rostlin, ihned zasáhneme postřikem Supresivit BIO.

Potom, co se rozvinou první pravé lístky, můžeme provést přesazení mladých semenáčků do kelímků nebo sadbovačů, kde budou papriky růst až do přesazení na finální stanoviště, které provedeme v polovině května. Ve skleníku, nebo když už nehrozí přízemní mrazíky, můžeme vysazovat dříve.

Přesně to jsou základní potřeby paprik. Protože rostliny vyžadují hodně živin, na podzim na plochu určenou pro papriky použijeme značné množství chlévského hnoje smíchaného s posekanou trávou a listím.

Nejlepší pro pěstování paprik je hlinitá nebo hlinitopísčistá půda s dobrou propustností. Přímé hnojení chlévským hnojem není moc vhodné, protože plody obsahují v době sklizně velké množství dusíkatých sloučenin a tím výrazně zatěžují metabolismus lidského těla.

Ve skleníku vysazujeme papriky kamkoli, venku vybíráme především závětrné a slunečné polohy chráněné před větrem a bičováním prudkými dešti.

Při pěstování na vlhkých půdách a tmavých místech jsou rostliny napadány plísní, která dokáže rychle zničit celou úrodu. Pro ochranu používáme fungicidní přípravek Kuprikol 50.

Při venkovním pěstování se může vyskytnout i černání plodů, které vzniká v důsledku špatných pěstebních podmínek. Pro odstranění příznaků choroby dbáme na pravidelnou zálivku, nesmíme přelévat a pravidelně větráme.

Při dobrém zdravotním stavu můžeme sklízet ve venkovních polohách až do konce října a ve vytápěných sklenících není problém udržet dobrou kondici paprik až do Vánoc.

V teplejších pěstebních místech, jako jsou kryté terasy, pařeniště a skleníky, jsou vážným problémem škůdci, kteří se snaží schovat před chladným podzimním počasím.

V tomto období dochází nejčastěji k napadení paprik mšicemi, takže pravidelně kontrolujeme stav rostlin a v případě sebemenšího napadení musíme ihned zasáhnout, protože tito škůdci se rychle množí.