Šéfové izraelského generálního štábu a Šin Betu vyrazili hluboko do Pásma Gazy

On-line reportáž ze čtvrtečních událostí v Izraeli a Pásmu Gazy končí. Vývoj budeme sledovat opět v pátek.

Izraelská armáda se v bojích proti islamistickému hnutí Hamás přiblížila ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, z toho jednou je nemocnice Šífa, největší zdravotnické zařízení v oblasti. Zástupci izraelské armády uvádějí, že Hamás má v nemocnici velicí středisko.

To vzbuzuje otázku, jak se Izraelci zachovají vzhledem k mezinárodnímu právu, které zajišťuje ochranu zdravotnických zařízení ve válečných zónách, píše agentura Reuters. Hamás i vedení nemocnice obvinění odmítá a hnutí vyzvalo k prohlídce objektu nezávislou stranou, píše Reuters.

Ochranu nemocnic v době války upravuje Čtvrtá Ženevská úmluva, podle níž nesmí být zdravotnické zařízení cílem útoku za jakýchkoliv okolností, výjimku tvoří spáchání činů škodících nepříteli.

Situaci komplikuje obvinění, že samotná nemocnice je používána pro vojenské účely, což by samo o sobě také bylo porušením mezinárodního práva.

K útoku v jihoizraelském městě Ejlat se přihlásili Húsíové, jemenští povstalci podporovaní Íránem. Podle webu The Jerusalem Post oznámili úder na „vojenské cíle“, v izraelském městě však byla zasažena budova školy. Při útoku nebyl nikdo vážně zraněn.

Húsíové ovládají rozsáhlá území Jemenu včetně hlavního města Sáná, které leží vzdušnou čarou přes 1800 kilometrů od Ejlatu.

Izraelem nově ohlášené čtyřhodinové přestávky v bojích s teroristickým hnutím Hamás nebudou plošné, ale budou se každý den týkat jiné oblasti Pásma Gazy. Obyvatelům daného místa bude klid zbraní oznámen jen tři hodiny před jeho začátkem, řekl webu Times of Israel vysoký představitel izraelské armády.

Cílem je podle něj zabránit Hamásu, aby dočasnou přestávku v bojích mohl využít pro vlastní vojenské účely. Krátkodobý klid zbraní by naopak měl civilnímu obyvatelstvu ze severu Pásma Gazy dát možnost přesunout přesunout se jedním ze dvou humanitárních koridorů na jih enklávy. I tam izraelská armáda podniká odvetné vzdušné údery, na severu jsou však boje intenzivnější.

Ve skladu paliva na americké letecké základně al-Harír v irácké provincii Irbíl vypukl mohutný požár poté, co areál zasáhly dva drony, oznámila ve čtvrtek večer s odvoláním na místní úřady kurdská agentura Rudaw. K odpovědnosti za útok se přihlásila proíránská milice Islámský odpor.

Podle agentury Rudaw přitom koaliční síly základnu al-Harír opustily už 20. října. Den předtím na tuto základnu útočily drony a rakety.

Americké a koaliční jednotky byly od začátku října v Iráku a Sýrii nejméně čtyřicetkrát napadeny silami podporovanými Íránem, při útocích bylo zraněno 45 vojáků USA.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi a šéf izraelské bezpečnostní služby Šin Bet Ronan Bar vyrazili za vojenského doprovodu hluboko do Pásma Gazy, aby zhodnotili situace na místě, oznámila ve čtvrtek izraelská armáda.

„Všichni dělají maximum proto, abyste byli co nejsilnější. Není nic, co by neudělali, aby se vám dobře pracovalo. Pokračujte vpřed, důkladně a zrychlujte tempo. Jsme s vámi,“ citoval web Jerusalem Post Haleviho, který vojáky ujišťoval o podpoře Izraelců.

Palestinská samospráva, která částečně spolupracuje s izraelskými úřady na Západním břehu Jordánu, by byla ochotná ujmout se vlády v Pásmu Gazy. Ovšem za podmínky, že Spojené státy prosadí dvoustátní řešení nynějšího konfliktu v podobě vzniku plnohodnotného palestinského státu vedle Izraele. Takové řešení by přitom muselo zahrnovat stažení Izraele ze Západního břehu Jordánu a vyřešení statusu východního Jeruzaléma.

Podle deníku The New York Times to nyní potvrdil šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Ramalláh usiluje o „seriózní americkou iniciativu, která by přinutila Izrael, aby ji dodržel. Tato současná americká administrativa je toho schopna,“ citoval zároveň list Husajna al-Šejka z vedení Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), jež sdružuje několik palestinských organizací včetně na Západním břehu dominantního Fatahu.

Dodal přitom, že nevěří, že by taková dohoda byla možná za vlády nynějšího izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Izrael podle Bílého domu souhlasil se zavedením čtyřhodinových pauz v bojích s radikálním hnutím Hamás, a to počínaje čtvrtkem.

Oproti předchozím vyjednaným pauzám, během kterých se například přesouvali propuštění rukojmí, mají tyto pravidelné přestávky umožnit lidem odejít ze severu Pásma Gazy, kde jsou pozemní boje i izraelské bombardování nejintenzivnější.

USA podle mluvčího Bílého domu pro bezpečnost Johna Kirbyho mají ujištění Izraele, že ve vyznačených oblastech severu Pásma Gazy nebude provádět bojové operace. „Stále se obáváme, že Hamás bude lidem bránit v útěku. Věříme ale, že tyto pauzy jsou krokem správným směrem,“ dodal Kirby.

Po zásahu školní budovy v jihoizraelském městě Ejlat bylo do nemocnice převezeno šest lidí, nikdo však není vážně zraněn. Jedním z hospitalizovaných je mladý muž, který se nadýchal kouře, zbylých pět trpí záchvaty paniky, informoval web Times of Israel. Ten už dříve informoval, že v době incidentu byly v budově děti, převážně z tamní mateřské školy.

Izraelská armáda už dříve informovala, že budovu zasáhl dron, jehož původ je zatím předmětem vyšetřování. O vzdušný úder na Ejlat se minulý týden neúspěšně pokusili jemenští povstalci, podle izraelských médií se však spekulovalo i o tom, že by tentokrát mohlo jít o selhání izraelského bezpilotníku.

Do Káhiry přicestovala delegace vysoce postavených činitelů Hamásu včetně politického vůdce hnutí Ismáíla Haníji a jeho bývalého šéfa Chálida Mišála. Oznámilo to podle agentur samo teroristické hnutí Hamás, které bojuje v Pásmu Gazy proti Izraeli.

Delegace má v plánu jednání se šéfem egyptských tajných služeb Abbásem Kámilem.

Izraelští vojáci za pomoci tanků a další techniky bojují ve „vojenské čtvrti“ Hamásu ve městě Gaza, oznámily podle webu The Times of Israel ozbrojené síly židovského státu.

V sousedství nemocnice Šífa a dalších civilních objektů se tam podle izraelského oznámení nachází mimo jiné velitelství zpravodajských služeb a protivzdušné obrany Hamásu, kanceláře jeho politického křídla, jeho největší výcvikový tábor a také četné výrobny a sklady zbraní.

Izraelská armáda tvrdí, že v posledních dnech v této čtvrti města Gaza zabila více než 50 ozbrojenců Hamásu. Zveřejnila také nově mapu ukazující rozmístění tamních objektů Hamásu.

Dron zasáhl školu ve městě Ejlat, informoval web The Jerusalem Post s tím, že se spekulovalo i o možnosti, že selhal izraelský bezpilotník. Při incidentu bylo v zasažené části areálu 37 dětí z mateřské školy a šest starších žáků, píše server, který se však nezmiňuje o tom, že by byl někdo zraněn.

Město na samotném jihu židovského státu nepatří v nynější válce k často ostřelovaným cílům, minulý týden se však o vzdušný úder na Ejlat pokusili Húsíové, jemenští povstalci podporovaní Íránem.

Izraelská armáda oznámila, že původ bezpilotníku a další podrobnosti incidentu jsou předmětem vyšetřování. Na sociálních sítích se mezitím objevila řada videí poničené budovy.

Izraelští vojáci za zpěvu hymny židovského státu vztyčili izraelskou vlajku na pláži u Středozemního moře v Pásmu Gazy. Video bez bližšího upřesnění lokality zveřejnila izraelská televize Channel 12.

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, šéf izraelské tajné služby Mosad David Barnea a katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání jednali o parametrech dohody o propuštění rukojmích, které teroristé z Hamásu zavlekli do Pásma Gazy, a přerušení izraelského útoku v Gaze.

Součástí jednání byla také diskuse o povolení humanitárních dodávek paliva do Gazy.

Tři palestinské lidskoprávní organizace podaly stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v nizozemském Haagu, v níž požadují vyšetřování Izraele, který se podle nich v Pásmu Gazy dopouští genocidy. Žádají rovněž, aby ICC vydal zatykače na izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta. O věci informovala katarská televize al-Džazíra.

Organizace Al-Hak, Al-Mizan a Palestinské středisko pro lidská práva (PCHR) vyzvaly, aby soud věnoval „naléhavou pozornost nepřetržitému izraelskému bombardování hustě obydlených oblastí s civilisty v Pásmu Gazy“, které podle zdravotních úřadů v Gaze zabilo více než 10 500 Palestinců, z nichž téměř polovinu tvoří děti.

Stížnost také vyzývá k rozšíření už probíhajícího vyšetřování válečných zločinů v Pásmu Gazy, jehož obyvatelé trpí „blokádou, násilným vystěhováváním, použitím toxického plynu a odpíráním základních životních potřeb, jako jsou potraviny, voda, palivo a elektřina“. To podle autorů stížnosti představuje válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, včetně genocidy.

Prokurátor ICC Karim Khan koncem října po návštěvě přechodu Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem řekl, že bránění dodávkám humanitární pomoci civilistům by mohlo být posuzováno jako válečný zločin. Podle něj ICC má pravomoc posuzovat podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti při izraelských operacích v Pásmu Gazy i při útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

Palestinská autonomie se sídlem v Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu se k ICC připojila v roce 2015, Izrael ale tento soud neuznává.