Izraelské jednotky obklíčily město Gaza

On-line reportáž z dění v Izraeli a v Pásmu Gazy pro dnešek končí. Průběh konfliktu budou Novinky.cz v on-line reportáži sledovat opět zítra.

Do Pásma Gazy ve čtvrtek odjelo přes egyptský hraniční přechod Rafáh přes 100 nákladních vozů s pomocí. Uvedl to podle serveru The Times of Israel (ToI) palestinský Červený půlměsíc. Stovku nákladních vozů již dříve označovaly mezinárodní organizace jako minimum pro zaručení humanitárních potřeb v Pásmu Gazy. Dodávky obsahují potraviny, vodu, léky, ale nikoliv palivo.

Počet nákladních vozů, které odjely přes Rafáh do Pásma Gazy, se ve srovnání se středou téměř zdvojnásobil. Od zprovoznění hraničního přechodu před zhruba dvěma týdny odjelo do Pásma Gazy z Egypta 374 kamionů s pomocí.

Mezinárodní organizace vyčíslily na stovku nákladních vozů objem pomoci, které Pásmo Gazy denně potřebuje. Tento počet si také stanovily za cíl Spojené státy při jednání o otevření hraničního přechodu Rafáh s Egyptem.

Izraelskou vládu rozděluje spor o to, zda pravidelně převádět finanční prostředky Palestinské samosprávě na okupovaném Západním břehu Jordánu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se jedná o další náznak rostoucího napětí v koaliční vládě Benjamina Netanjahua, kterou tvoří i i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.

Proti pravidelným převodům daňových příjmů, které vybral Izrael za palestinskou samosprávu, se po útoku Hamásu staví krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrič. Opačné stanovisko hájí ministr obrany Jo'av Galant.

Izrael vybírá cla a další daňové příjmy v částech okupovaného Západního břehu Jordánu, na kterých vykonává přímou kontrolu. Tyto prostředky se obvykle po souhlasu ministra financí měsíčně převádí Palestincům.

Smotrič odmítl prostředky uvolnit a Palestinskou samosprávu obvinil z podpory „strašlivých masakrů nacistické teroristické organizace Hamás“. Galant vyzval k vyplacení prostředků. Pomohlo by to podle něj obnovit stabilitu na Západním břehu Jordánu, kde od 7. října prudce narůstá násilí. To Smotrič odmítl.

Izraelská armáda ve čtvrtek večer oznámila, že týden po zahájení pozemní operace na palestinském území dokončila obklíčení města Gazy, píše AFP.

„Naši vojáci dokončili obklíčení města Gazy, centra teroristické organizace Hamás,“ uvedl na večerním tiskovém brífinku mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.

„Gaza bude pro Izrael prokletím,“ řekl mluvčí brigád Kasám na nahrávce, kterou odvysílala média Hamásu, a dodal, že Izraelci by měli očekávat, že se „další (jejich) vojáci vrátí v černých pytlích“.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken chce při páteční návštěvě Izraele jednat o „konkrétních krocích“ pro minimalizaci civilních obětí v Pásmu Gazy. Řekl to novinářům před odletem z Washingtonu. Podle informací deníku The New York Times (NYT) bude Izraelce nabádat k dojednání krátkých přestávek v bojích za účelem propuštění zajatců Hamásu a distribuce humanitární pomoci.

Blinkenova druhá blízkovýchodní cesta od začátku nové války Izraele s palestinským hnutím Hamás přichází v době, kdy jde administrativa amerického prezidenta Joea Bidena pod rostoucím tlakem jeho stranických kolegů v Kongresu ohledně katastrofální humanitární situace v Pásmu Gazy.

Volání několika demokratů ve Sněmovně reprezentantů po příměří v oblasti ve čtvrtek podpořil vlivný člen Senátu Dick Durbin, který jako podmínku pro přerušení bojů vidí propuštění civilistů unesených Hamásem 7. října z Izraele.

Americká vláda jasně podporuje plán Izraele zničit Hamás vojenskou cestou a myšlenku příměří zatím odmítá. Dává však najevo podporu „přestávce“ v bojích, což je výraz, který v noci na dnešek použil i sám prezident Biden. Uvedl přitom, že by to umožnilo propuštění zajatců.

Izrael by mohl zmírnit válečné embargo na dovoz paliv do Pásma Gazy ve chvíli, kdy nemocnicím skutečně dojdou zásoby. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek prohlásil náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi, který zdůraznil, že dodávky pohonných hmot by se v takovém případě uskutečňovaly pod přísným dohledem.

Úřad premiéra Benjamina Netanjahua oznámil, že dovoz pohonných hmot do Pásma Gazy neschválil.

Po překvapivém útoku radikálního hnutí Hamás uvalil Izrael na Pásmo Gazy totální blokádu, čímž obléhané území odřízl od dodávek vody, paliv, elektřiny či potravin. Po vyjednáváních povolil dovoz humanitární pomoci z Egypta, ale vyloučil z něj pohonné hmoty s obavami, že by mohly skončit v rukou Hamásu.

Nemocnice v Pásmu Gazy stále častěji upozorňují na to, že jim brzy dojde palivo pohánějící jejich generátory.

„Všimněte si, že už více než týden nám říkají, že ‚zítra dojde palivo v nemocnicích‘. Zatím nedošlo,“ řekl Halevi při televizním vystoupení v reakci na dotaz reportéra. „Budeme sledovat, kdy ten den přijde. Pohonné hmoty budou (poté) pod dohledem převáženy do nemocnic. Uděláme vše potřebné pro to, abychom zajistili, že se nedostane do infrastruktur Hamásu, že nakonec nebude sloužit válečným cílům, ale skutečně potřebám nemocných,“ řekl.

V Pásmu Gazy během pozemní operace dosud padlo 18 izraelských vojáků, oznámil Herci Halevi, náčelník generálního štábu ozbrojených sil židovského státu. Ztráty označil za „bolestivou a obtížnou cenu“, kterou si válka vyžádala.

Od překvapivého útoku teroristů Hamásu ze 7. října a během něj byly zabity více než tři stovky izraelských vojáků. Další jsou jako rukojmí v Pásmu Gazy.

Izraelské jednotky se při postupu proti bojovníkům z radikálního palestinského hnutí Hamás v severní části Pásma Gazy dostaly dále než na okraj města Gazy. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

„Jsme na vrcholu bitvy. Dosáhli jsme působivých úspěchů a prošli jsme přes okraj města Gazy. Postupujeme vpřed,“ uvedl bez dalších podrobností Netanjahu v prohlášení zveřejněném jeho úřadem.

I náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi uvedl, že izraelští vojáci operují uvnitř města Gazy a obkličují ho podle něj také z několika směrů. „Pokročili jsme v další významné fázi války. Síly jsou v srdci severní Gazy, operují ve městě Gaza, obkličují ho, prohlubují (pozemní ofenzivu) a dosahují úspěchů,“ uvedl Halevi v prohlášení, které zveřejnil list The Guardian.

„Izraelské síly bojují v husté a složité městské oblasti, což vyžaduje profesionální boj a odvahu,“ řekl Halevi. Dodal, že jeho síly bojují „v těsných prostorech proti krutému nepříteli“. Pozemní síly podle něj doprovází „přesné zpravodajské informace, palba ze vzduchu a moře“. „Toto partnerství činí boj mnohem efektivnějším,“ uvedl Halevi.

Rozsáhlou operaci s cílem zničit tunely, které pod Pásmem Gazy postavili teroristé z Hamásu, zahájili izraelští ženisté.

Zatím se týká oblastí, které má izraelská armáda pod kontrolou.

Vojáci již zničili asi stovku tunelů, nepočítaje ty, které zničily nálety.

Bahrajn oznámil, že kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy stáhl z Izraele svého velvyslance a přerušuje s Izraelem hospodářské vztahy.

Bahrajn a Spojené arabské emiráty se v roce 2020 staly prvními státy Perského zálivu, které navázaly diplomatické vztahy s Izraelem. Sblížení za zprostředkování USA bylo namířeno především proti šíitskému Íránu, který SAE rovněž považují za hrozbu. Předtím vztahy s Izraelem z arabských zemí normalizovaly jen Jordánsko (v roce 1994) a Egypt (v roce 1979).

Z Izraele velvyslance tento týden na protest ofenzivě v Pásmu Gazy stáhlo Jordánsko, zatímco Bolívie s Izraelem přerušila vztahy.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu zemřel 30letý izraelský řidič, kterého během jízdy postřelili neznámí pachatelé. Jeho auto následně sjelo z vozovky a převrátilo se na střechu. Podle izraelské armády šlo o teroristický útok, k němuž došlo poblíž obce Bajt Lid. Po se útočnících se pátrá, oblast je uzavřena policejními zátarasy.

Z Pásma Gazy do dnešního poledne odešla stovka lidí, kteří už jsou na území Egypta, další tři stovky jsou v egyptské části přechodu Rafáh.

Úřad pro hraniční přechody v Pásmu Gazy ráno zveřejnil seznam dalších 600 cizinců, kteří mohou odejít. Je na něm 400 Američanů a lidí s pasy mimo jiné Mexika, Maďarska, Chorvatska, Řecka, Itálie, Nizozemska či Belgie.

Z Pásma Gazy by také mělo být do Egypta převezeno dalších až sto zraněných Palestinců.

Rafáh se ve středu otevřel pro cizince. Hranici jich ten ten den přešlo na 335 držitelů. Zda jsou mezi nimi čtyři Češi, kteří mohli také odejít, zatím není známo.

Gazské ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek kolem poledne oznámilo, že počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy dosáhl 9061. Z toho má být 3760 dětí, tedy více než 40 procent. Zraněných je asi 32 000.

Útok Hamásu na Izrael dne 7. října si podle izraelských úřadů vyžádal asi 1400 obětí, z větší části civilistů. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Německo zakázalo jakékoli aktivity palestinského islamistického hnutí Hamás, které Berlín považuje za teroristickou organizaci, a také propalestinskou síť Samidún. Oznámila to německá ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD).

„Pokud jde o Hamás, dnes jsem zcela zakázala činnost teroristické organizace, jejímž cílem je zničit stát Izrael,“ uvedla Faeserová v prohlášení.

Rozpuštěna bude také síť Samidún. Ta šíří protiizraelskou a protižidovskou propagandu pod rouškou organizace zasazující se o solidaritu s palestinskými vězni v různých zemích, vysvětlila Faeserová.

V případě Hamásu a zahraničních struktur Samidúnu byl podle DPA vyhlášen zákaz činnosti, u německých struktur Samidúnu navíc zákaz této organizace. V obou případech to znamená, že německý stát organizacím zabaví majetky a zakáže jejich vystupování na internetu a další činnost. Každý, kdo bude nadále pracovat pro tyto organizace, se dopustí trestného činu, vysvětluje agentura DPA.

Německé úřady odhadují, že v Německu se k Hamásu hlásí kolem 450 lidí, z nichž mnozí jsou němečtí občané. Oficiální pobočka islamistického hnutí však v Německu nepůsobí. Spolky, které měly k hnutí blízko, byly zakázány už před několika lety.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari ve čtvrtek upřesnil počet rukojmích, které zadržuje Hamás v Pásmu Gazy, na 242. Informaci přinesl deník Haarec. Jde již o několikátou korekci počtů, původně se uvádělo číslo kolem 220 osob. Upřesněná cifra podle Hagariho odráží počet rodin, které byly o zadržování svých blízkých informovány.

O případném propuštění rukojmích se vedou jednání za zprostředkování Kataru, konkrétních zpráv je však zatím málo. Hamás již jednotky rukojmích propustil, za ty zbylé požaduje propuštění všech palestinských vězňů, kteří se aktuálně nacházejí v izraelských káznicích. To je přibližně 6000 osob.

Hamás v minulých dnech opakovaně uváděl, že někteří rukojmí v Pásmu Gazy zahynuli v důsledku izraelského bombardování. Tato tvrzení však nelze nezávisle ověřit.