Likvidujeme špičky Hamásu, hlásí Izrael

Pondělní reportáž z dění Izraeli byla ukončena. Další informace přineseme v úterním zpravodajství.

Palestinské islamistické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmích odvlečených před více než týdnem do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil 6000 palestinských vězňů a vězeňkyň. Podle telegramového účtu Hamásu to řekl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál, informovala agentura Reuters.

Ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás, kteří 7. října provedli rozsáhlý pozemní a raketový útok na jih Izraele, podle izraelských úřadů unesli při této akci do Pásma Gazy nejméně 199 lidí jako rukojmí. Ozbrojené křídlo Hamásu nyní hovoří o 200 až 250 rukojmích.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělním telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyjádřil „principiální připravenost“ Ruska napomoci k ukončení konfrontace a k mírovému urovnání mezi Izraelem a Palestinou, uvedl Kreml podle tiskových agentur. Putin dříve telefonicky hovořil s vůdci Sýrie, Íránu, Egypta a palestinské samosprávy o nynějším vyostření izraelsko-palestinského konfliktu.

Putin, který loni v únoru zahájil invazi na Ukrajinu, vyjádřil soustrast příbuzným a blízkým Izraelců, kteří po útoku Hamásu přišli o život, a „odsoudil jakékoliv počínání, jehož obětí se stává civilní obyvatelstvo, včetně žen a dětí“.

Putin též vyjádřil „krajní znepokojení nad rozsáhlou eskalací bojových akcí, provázených katastrofálním růstem počtu obětí mezi civilními obyvateli a prohlubující se humanitární krizí v Pásmu Gazy“, dodal Kreml podle agentury AFP. Kreml podle agentury TASS také uvedl, že v telefonátech s blízkovýchodními lídry „zazněly vážné obavy, že konflikt pravděpodobně přeroste v regionální válku“.

Ruský prezident minulý pátek varoval před pozemní operací Izraele v Pásmu Gazy, která by si podle něj vyžádala „zcela nepřijatelné“ ztráty mezi civilisty. Na summitu postsovětských států v Biškeku podle tiskových agentur Putin prohlásil, že Izrael se stal terčem bezprecedentně krutého útoku a má právo na sebeobranu. Konflikt by ale podle něj měl být vyřešen mírovými prostředky a vytvořením palestinského státu.

Šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar uvedl, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu. „Navzdory řadě akcí, které jsme provedli, se nám bohužel v sobotu nepodařilo vydat dostatečné varování, které by umožnilo útok zmařit,“ napsal Bar svým podřízeným.

„Jako ten, kdo vede organizaci, jsem za to odpovědný já,“ přiznal. „Bude čas na vyšetřování. Teď bojujeme,“ citoval z dopisu web Times of Israel s tím, že několik hodin před útokem 7. října izraelské síly identifikovaly neobvyklý pohyb v Pásmu Gazy, což vedlo k nočnímu telefonátu mezi vysokými úředníky, ale upozornění byla z velké části zamítnuta.

Přesto podle izraelských médií Bar zamířil do ústředí Šin Betu a nařídil rozmístit malý tým na hranice Pásma Gazy, neboť předvídal útok malého rozsahu. Při útocích 7. října bylo podle Izraele zabito nejméně 10 členů Šin Betu. „Válka končí rozhodným vítězstvím a změnou situace. Neexistuje žádný limit, pokud jde o hranice a čas. Až do úplného konce,“ vyzval nyní Bar k pokračujícímu boji proti Hamásu.

Ozbrojené síly židovského státu v pondělí zveřejnily fotografie šesti zabitých představitelů Hamásu, mezi nimiž je vedle vojenských velitelů i ministr ekonomiky v Pásmu Gazy či šéf kanceláře mezinárodních vztahů politického křídla Hamásu.

„Hamás je genocidní teroristická organizace. Hamás zničíme,“ napsala izraelská armáda ke zveřejněným portrétům zabitých představitelů této organizace.

Izraelská armáda také v pondělí oznámila, že při úderu ve městě Chán Júnis zabila tamního šéfa tajných služeb Hamásu. Zveřejnila také video dokumentující izraelský vzdušný útok.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí telefonicky hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, informoval web Times of Israel bez bližších podrobností.

Putin též v pondělí mluvil se svými protějšky ze Sýrie, Íránu, Egypta a Palestiny – Bašárem Asadem, Ebráhímem Raísím, Abdalem Fattáhem Sísím a Mahmúdem Abbásem – o eskalaci izraelsko-palestinského konfliktu a o vyhrocené humanitární situaci v Pásmu Gazy, oznámila ruská média s odvoláním na Kreml.

Od začátku izraelského bombardování v Pásmu Gazy přišlo o život nejméně 2808 Palestinců a 10 850 bylo zraněno, uvedl vládní úřad Hamásu.

Mezi oběťmi útoku Hamásu na Izrael je šest Britů, dalších deset se pohřešuje, uvedl britský premiér Rishi Sunak. Vyzval Izrael, aby se snažil minimalizovat civilní oběti.

Kvůli vzdušnému poplachu v Jeruzalémě museli v pondělí poslanci izraelského Knesetu dvakrát přerušit své první zasedání po letní pauze. Zákonodárci se šli z hlasovacího sálu schovat do krytů, hlásí web listu Ha'arec.

Americký prezident Joe Biden zůstává ve Washingtonu, kde se zúčastní bezpečnostních jednání se zaměřením na dění mezi Izraelem a Hamásem, oznámil bezpečnostní poradce Bílého domu John Kirby.

Spekulace o možné středeční návštěvě amerického prezidenta Joea Bidena v Izraeli vyvolal v několika médiích fakt, že šéf Bílého domu na poslední chvíli zrušil plánovanou cestu do amerického státu Colorado.

V Izraeli je aktuálně už na druhé návštěvě během týdne americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v posledních dnech navštívil Saúdskou Arábii, Egypt, Katar, Jordánsko, Bahrajn a Spojené arabské emiráty.

Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) v úterý navštíví Izrael, aby představitele židovského státu osobně ujistil o německé podpoře. O cestě, která bude dvoudenní a jejíž součástí bude i návštěva Egypta, informovala tisková služba německé vlády. Izrael už minulý týden v pátek navštívila spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení).

Německo se po útoku radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael jasně postavilo za židovský stát. Kancléř prohlásil, že Izrael má právo na obranu a že bezpečnost Izraele je státním zájmem Německa. Německý parlament v uplynulém týdnu navíc jednomyslně schválil usnesení, kterým uznal právo Izraelců na obranu a které vyzývá Scholzovu vládu, aby poskytla židovskému státu vše, co k obraně potřebuje.

Egypt, kam Scholz rovněž zamíří, má v regionu klíčovou roli. Do palestinského Pásma Gazy, do kterého se izraelská armáda očividně připravuje vstoupit, může přes Egypt proudit humanitární pomoc. Káhira může rovněž pomoci jako prostředník. Egyptský prezident Abdal Fattáh as-Sísí řekl, že jeho země dělá vše pro příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Hamás je možná ochoten propustit rukojmí, pokud Izrael přestane s leteckými údery na Pásmo Gazy. Teroristická organizace přitom žádný takový požadavek oficiálně nevznesla, připomíná server Times of Israel.

„Představitelé Hamásu jsou připraveni přijmout nezbytná opatření vedoucí k propuštění civilistů držených skupinami odporu, ale dali najevo, že tato opatření vyžadují přípravy, které jsou nemožné za současného bombardování různých částí Gazy sionisty,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva vnitra Násir Kanání.

Dodal, že podle jeho zpráv jsou lidé z Hamásu vybaveni a připraveni vzdorovat Izraeli dlouhou dobu.

Generální tajemník Ligy arabských států (LAS) Ahmad Abúl Ghajt vyzval Izrael k zastavení vojenských operací v Gaze. „Žádáme okamžité ukončení vojenských operací v Gaze a otevření humanitárních koridorů tak, aby se pomoc dostala k potřebným,“ řekl Ghajt na zasedání organizace v Bagdádu.

LAS je regionální organizací sdružující státy s významnou arabskou populací zejména na Blízkém východě a v severní Africe. Celkem sdružuje 23 zemí s cílem koordinovat vzájemnou spolupráci a hájit zájmy arabských států.

Ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás, kteří 7. října provedli rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael, unesli podle upřesněné informace izraelské armády při této bezprecedentní akci do Pásma Gazy celkem 199 lidí jako rukojmí. Mluvčí armády Daniel Hagari řekl, že rodiny unesených byly o situaci informovány.

Podle serveru The Times of Israel Hagari na tiskové konferenci řekl, že „Izrael dělá všechno pro to, abychom zjistili, kde se rukojmí v Pásmu Gazy nacházejí, a již tyto informace máme.“ Mluvčí dodal, že izraelská armáda „nespustí žádnou operaci, která by mohla ohrozit životy rukojmích“.

Dosud izraelská média hovořila o zhruba 150 unesených.

Podle Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) mají nemocnice v Pásmu Gazy zásoby paliva pro generátory, které jim nyní zajišťují dodávky elektřiny, nejvýše na 24 hodin. Jediná elektrárna v Pásmu Gazy přestala dodávat proud do sítě již minulou středu poté, co jí došlo palivo.

Stát Izrael zahájil po útoku teroristů z Hamásu na své území úplnou blokádu Pásma Gazy, která zahrnuje i přerušení dodávek elektřiny či vody. Do oblasti není možný transport jakéhokoli zboží. Podle UNRWA nyní lidé v Gaze žijí v důsledku blokády „v podmínkách, kdy byli zbaveni základů lidské důstojnosti“.

Mimořádně kritická je podle UNRWA situace v nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, kam dorazily statisíce lidí ze severu oblasti. Izrael vyzval již v pátek, aby se lidé ze severní části území „evakuovali“, což většina analytiků vykládá jako přípravu na pozemní ofenzivu.