Hlavní obsah

Obnova těžby uhlí by stála miliardy

Obnovení těžby černého uhlí na dolech ČSA a Darkov na Karvinsku je možné. Vyplývá to ze studie státního podniku Diamo. Zpráva ale současně říká, že příprava by byla finančně i časově náročná, a aby se těžba vyplatila, musela by cena tuny uhlí být nad hranicí 7700 korun.

Foto: Denisa Doležalová, Právo

Důl Darkov

Článek

Těžba uhlí na šachtách skončila loni, od března 2021 se o oba doly stará Diamo. „Příprava by stála zhruba deset miliard korun a trvala by šest let. Těžit by se dalo 14 let, zapotřebí by na to byly další miliardy korun a také přes dva tisíce kvalifikovaných pracovníků,“ sdělila hlavní závěry studie Jana Dronská, mluvčí Diama.

Podle ředitele státního podniku Ludvíka Kašpara jejich zpráva popisuje, za jakých podmínek a v jakém čase by bylo možné obnovit těžbu na obou dolech a co všechno by to obnášelo z technického, technologického, personálního, ekonomického i legislativního pohledu.

Obnovení těžby v dolech ČSA a Darkov: Bylo by to možné, ale drahé

Ekonomika

„Vytvořili jsme odborný materiál, který dává odpovědi na základní otázky a obavy, se kterými se v současné době setkáváme při likvidaci dolů v kontextu potřebnosti uhlí,“ poukázal s tím, že analýzu případného obnovení těžby na utlumovaných dolech se rozhodli zpracovat kvůli aktuálnímu dění v energetice, kolem paliv a surovin.

Kašpar upozornil, že na další doly, které ukončily těžbu dříve a jejichž likvidace je v pokročilé fázi, se analýza nezaměřila. „Podle dostupných údajů je v dolech ČSA a Darkov 14 milionů tun vytěžitelných zásob uhlí, přičemž jde o kvalitnější koksovatelné uhlí.

Těžit by se dalo 14 let, zapotřebí by na to byly další miliardy a přes dva tisíce pracovníků
Jana Dronská, Diamo

Vytěžitelné zásoby se nacházejí v pěti dobývacích prostorech a 55 porubech. Časový harmonogram zahrnuje období 20 let, přičemž prvních šest let by trvalo přípravné období, zbytek by bylo období těžby a ražeb,“ sdělil ředitel.

Hnědé uhlí dokáže udržet vodu na polích, tvrdí vědci

Věda a školy

Jak Kašpar připomněl, příprava těžby by obnášela především posouzení vlivu záměru na životní prostředí, tzv. EIA, které trvá odhadem až dva roky. „Teprve pak lze zahájit navazující řízení s báňským úřadem pro povolení hornické činnosti pro zahájení ražeb důlních děl a těžby v porubech.“

Podle studie Diama by příprava obou šachet na těžbu byla náročná, mimo jiné proto, že část obou důlních děl už je uzavřena hrázemi a je přirozeně zatápěna důlní vodou. Také technika, která zůstala v podzemí, je na hranici životnosti. A problémem by mohl být i nedostatek kvalifikované pracovní síly.

„V letech intenzivní těžby, přes milion tun ročně, by bylo zapotřebí až 2700 pracovníků. Zaškolení a výcvik nových ve specifických profesích přitom nejsou možné bez předchozí praxe,“ osvětlila mluvčí Dronská.

Konec uhlí přijde o několik let dříve

Ekonomika

Zda by byla těžba výhodná pro OKD, není jasné. Mluvčí těžební firmy Naďa Chattová uvedla, že studii nemá společnost k dispozici a ani se na ní nepodílela. Sdělila pouze, že ceny koksovatelného uhlí se aktuálně na světových trzích pohybují na úrovni přibližně 300 dolarů (zhruba 7300 korun) za tunu uhlí z australských přístavů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám