Test Jaguaru F-Pace po modernizaci: Skvělé SUV má náročný úkol

Automobilka z Coventry se pod křídly indického obra Tata Motors chystá na velké změny. Od roku 2025 již nabídne jen elektromobily, a to tři zcela nové crossovery. V automobilovém průmyslu je tento termín za rohem, jenže také to znamená, že do té doby s sebou značka táhne stárnoucí modelovou řadu.

Ikonická limuzína XJ už se neprodává tři roky a až to v příštím roce definitivně zabalí kupé a roadster F-Type, musí si Angličané krom elektromobilu I-Pace z roku 2018 a o rok staršího kompaktního crossoveru E-Pace vystačit se dvěma bezmála osmiletými sedany XE a XF a také s SUV na pomezí střední a vyšší střední třídy F-Pace, které se ukázalo v roce 2016.

Všechny zmíněné modely, zejména sedany a testovaný F-Pace, prošly v posledních třech letech významnými facelifty, které téměř zcela předělaly i interiéry a techniku. Jestli ale nějaký model značku ve stínu úspěšnějšího bratra Land Roveru táhne, je to právě tohle SUV.

Jaguar modernizace umí, stačí si vybavit, co udělal facelift s předchozím XF nebo kupé XK. Platí to i v případě F-Pace, u kterého se mi při psaní těchto řádků na mysl neustále vkrádá o pár pater výš umístěné britské SUV, Bentley Bentayga.

Až se bojím, že se budu po nedávném testu nazvaném „Co dokáže modernizace“, trochu opakovat. Obě tato SUV totiž přišla jako malá revoluce v rámci svých tradičních značek a u obou se mi při jejich premiéře nepozdávaly jak maličkosti, tak celková absence toho těžko popsatelného britského luxusu. A v obou případech stačil důkladný facelift, který se zaměřil přesně na detaily a vypilování celkové atmosféry.

V případě Jaguaru F-Pace to znamená zamračenější a přitom čistší příď díky odlišné kapotě, nárazníku a světlometech, které jsou konečně dostupné s technologií vykrývání okolního provozu v dálkovém režimu. Zezadu F-Pacu prospěly především užší zadní svítilny.

Uvnitř se děly ještě větší věci. Interiér má krom volantu, dveřních výplní a dalších prvků dokonce i zcela jinou palubní desku.

Jejím hlavním prvkem je 11,4palcová obrazovka infotainmentu. Po faceliftu pracuje na zcela nové platformě Pivi Pro, která Jaguar a Land Rover konečně katapultuje mezi přední prémiové výrobce, co se grafiky, odezvy, spolehlivosti a intuitivnosti palubní elektroniky týká.

Jde o skvěle zpracovaný systém, který se ve všech parametrech může po letech pokulhávání směle měřit s německými soupeři. Navíc když Jaguar nezapomněl ani na fyzické ovládání klíčových prvků jako ventilace, hlasitost a dalších.

Držení v pruhu se po startu samo nezapíná a stejně jako další prvky jízdních asistentů je na dosah ruky na volantu. S tímto autem se zkrátka velmi snadno žije a uvnitř příjemně kombinuje kvalitní nové prvky s tradičním přístupem.

Jaguar navíc velmi zapracoval i na kvalitě zpracování vnitřku a použitých materiálech. Testovaná kombinace černé kůže a hliníku vozu úplně nepřidává, ale hnědý vnitřek s dřevěnou dýhou s otevřenými póry je již adekvátně luxusní.

Přitom si uvnitř zachovává jednodušší tvary, není to luxus s blyštivými a za každou cenu jinými detaily, vnímáte zde střízlivou kvalitu.

Prostor uvnitř odpovídá vnějším rozměrům, zejména délce 4,7 metru. Za sebe si sednou pohodlně i dva vysocí, zadní lavice lze navíc naklápět. Praktický a dobře přístupný je i zavazadelník o objemu 601 litrů.

Posez za volantem je například ve srovnání s Land Rovery nižší, sportovnější. Jak praví tradice značky, volant lze příjemně přisunout k tělu a vytvořit si v rámci třídy nadstandardní řidičské podmínky.

Už při své premiéře F-Pace dorazil s velmi sofistikovanou technikou. Z osmdesáti procent je karoserie hliníková, vpředu má lichoběžníkovou nápravu, vzadu multilink.

Jako všechny jaguary na současné, a ostatně již odcházející platformě, má klasickou koncepci s motorem umístěným vpředu podélně a poháněnými primárně zadními koly, které standardní pohon všech kol upřednostňuje.

Že jde o vůz na dospělých základech, dokládá vrcholná verze SVR, která je stále poháněna pětilitrovým osmiválcem přeplňovaným mechanickým kompresorem. Tradice tohoto několikrát upravovaného „kladiva“ sahá až na přelom tisíciletí a jde o jednu z posledních šancí, jak se k takovému agregátu dostat. Vždyť nový Range Rover už přesedlal na emisně úspornější osmiválec od BMW.

Zpět ale do vod běžnějších verzí. Standardem jsou rovněž motory vlastní konstrukce, dvoulitrové čtyřválce Ingenium na benzin i naftu. Novinkou jsou ale i řadové šestiválce. Mám radost, že se k této pro Jaguar typické a z principu nejlépe vyvážené architektuře Angličané vrátili, byť bohužel jen na pár let.

Šestiválec může být rovněž zážehový, nebo jako v našem případě vznětový. Stejně jako všechny motory s výjimkou osmiválcového „dinosaura“ si agregát pomáhá mildhybridní technologií se startér-generátorem, který se dodatečným výkonem přidává v nižších otáčkách spalovací části a je dobíjen rekuperací brzdné energie.

Třílitr má výkon 221 kW, tedy 300 koní, při 4 000 ot/min a točivý moment 650 Nm od 1 500 do 2 500 ot/min. Po nastartování je při studeném běhu slyšet, ale při jízdě o motoru skoro nevíte, nebo vnímáte příjemný hluboký tón při akceleraci.

Potěší absence vibrací a výborná spolupráce s osmistupňovou převodovkou ZF, která motor drží po většinu času v co nejnižším spektru otáčkoměru. S tím souvisí i občasná zpožděná reakce na plyn, která je ovšem v dnešní emisní honbě čím dál častější.

Každopádně se jedná o kultivovaný a více než dostatečně silný motor. Zrychlení z 0 na 100 km/h zabere 6,4 sekundy a maximální rychlost činí 230 km/h. V kombinovaném jízdním cyklu dle WLTP každých 100 kilometrů spotřebuje 7,4 až 7,8 litru nafty, což jsou zcela reálná čísla, během testovacího týdne jsem se bez většího snažení a spíše dynamickým stylem jízdy pohyboval mezi 8 a 9 litry.

F-Pace má naladění odpružení přesně takové, jaké od Jaguaru očekáváte. Značka tradičně vyniká vynikající stabilitou a komfortem především ve vyšším tempu, a to klidně i na rozbitých silnicích, což si přenesla i do světa SUV.

V kombinaci s relativně přesným řízením se F-Pace umí na okreskách pocitově zmenšit, v rámci třídy jde o nadprůměrně obratné auto, které se bez přílišných náklonů umí opřít o přední kola a vykroužit oblouk s neutrálním chováním bez brzké nedotáčivosti. Řidič přitom má poměrně dost informací a ve vysokém tempu se cítí bezpečně.

Přitom kola ani na ostrých nerovnostech neodskakují, kopírují povrch a i díky odhlučnění působí cestování v tomhle autě velmi relaxačně, jakkoli se úplné plavnosti za každé situace nedočkáte.

Souvisí s tím sice kvalitně udělaná konstrukce podvozků, která však nespoléhá na mnoho moderních kouzel typu vzduchového odpružení nebo aktivních stabilizátorů.

Určitou daní je tak tužší projev nízkých rychlostech, především ve městě. Ne že by podvozek městské nástrahy nezvládal, ale jestli si někde všimnete tužšího naladění tlumičů a 21palcových kol, bude to na kostkách a propadlých kanálech, které F-Pace nefiltruje zcela dokonale.

Jaguar díky důkladné modernizaci podpořil v F-Pacu tu správnou atmosféru. To nejlepší a možná i nejpřekvapivější však je, že se pod pěkným kabátkem a poctivým základem skrývá i velmi kvalitní interiér s vynikajícím palubním systémem a skvělé portfolio motorů.

F-Pace tak ani po letech nemusí být jen volbou nadšenců, kteří hledají „něco jiného“ a chtějí pro to leccos obětovat. Nemusí, tohle auto i v rámci vysoce konkurenčního prostřední prémiových SUV střední třídy obstojí nejen v pocitových, ale i ve zcela racionálních a exaktních disciplínách. Jde o černého koně trhu, kterého by byla škoda přehlížet.