Článek
Již na počátku 12. století v těchto místech stával původně dřevěný hrad patřící českým panovníkům. Počátkem 13. století byl přestavěn králem Přemyslem Otakarem I. v gotickém slohu. V roce 1316 byl již kamenný hrad dobyt Janem Lucemburským, který jej užíval zhruba 20 let. Od něj jej poté roku 1336 odkoupil severočeský šlechtic Zbyněk Zajíc z Valdeka a Hazmburka, honosící se titulem nejvyšší zemský číšník.
A byl to dobrý tah, jelikož za vlády Hazmburků se hrad těšil svému největšímu rozvoji. Hazmburkové vybudovali nový gotický opevněný palác s mohutnými hradbami a vodním příkopem. Vnuk Zbyněk se stal dokonce v 15. století pražským arcibiskupem, arcibiskupův synovec Jan II. Zajíc zastával významnou funkci dvorního sudího. Ve druhé polovině 16. století byl hrad přestavěn na zámek v renesančním stylu.
Prodal ho kvůli dluhům
Pro Jana Zbyňka Zajíce, dalšího z hazmburského rodu, to však bylo velké sousto. Přestavbou se značně zadlužil a byl nucen renesanční zámek prodat. Zajícové tedy Budyni vlastnili do roku 1613. Poté se novým majitelem stal Adam Šternberk, jenž sloučil do jednoho panství Budyni a sousední Libochovice.
Zámek Libochovice je rodištěm Jana Evangelisty Purkyně. Oslní i rozlehlým parkem
Posledním budyňským šlechtickým majitelem byla rodina Herbersteinů, která zde v letech 1900-1913 provedla další zásadní rekonstrukce. V roce 1946 se stal vodní hrad majetkem města Budyně nad Ohří, které jej od roku 1975 začalo opravovat do současné podoby. Rekonstrukce okolních hradeb byla následně provedena v 90. letech 20. století.
V historii si budyňský hrad připsal i několik poškození. Jak už to u hradů bývá, jednalo se tak například z důvodu nepřátelských vojenských nájezdů. Mezi ty fatálnější však patří výbuch skladu střelného prachu v roce 1551, kdy došlo k vážnému poškození kamenné stavby. Říká se, že šlo o neopatrné zacházení s otevřeným ohněm v prostoru prachárny, konkrétně mělo jít o zapomenutou svíčku.
Budyňský hrad v historii zažil i několik poškození.
Na místě dnešní stavby stál ve 12. století dřevěný hrad.
Další nepříjemná událost postihla nejen vodní hrad, ale i přilehlé město v roce 1631 při dobývání Sasy. V roce 1759 pak hrad při obléhání vypálili Prusové.
V muzeu jsou i trofeje z cest
V minulosti býval vodní hrad daleko rozsáhlejší, než vidíme dnes. Původně se skládal ze čtyř zámeckých křídel, ze kterých se dnes dochovala dvě. Díky darům od cestovatelů a ze soukromých sbírek obyvatel z okolí Budyně bylo ve 20. letech 20. století v prostorách hradu založeno Jandovo muzeum. V něm se nacházelo okolo čtyř tisíc exponátů s velmi zajímavými předměty.
Muzeum se dnes nachází v přízemních prostorách a sklepení hradu. Prohlédneme si tu stálou expozici Dějiny Budyňska od pravěku do roku 1848, která nám přiblíží vývoj města a vodního hradu. Prozkoumáme pozdně gotické a renesanční interiéry, trofeje z cest bývalých majitelů, střelné zbraně či archeologické nálezy.
Při prohlídce nás také zaujme krokodýl dovezený z Egypta Janem IV. Zajícem z Hazmburka (vnuk zmiňovaného Jana II. Zajíce a dědeček zmiňovaného Jana Zbyňka Zajíce). Nilský krokodýl dostal přezdívku Budyňský drak.
V hradu se nachází také muzeum.
Dále můžeme spatřit i zakládací listinu města Budyně nad Ohří datovanou do 13. století nebo sbírku vzácných knih z knihovny šlechtických rodů.
Pražský hrad je na Instagramu čtvrtým nejfotografovanějším hradem Evropy
V prostorách Jandova muzea je též instalována alchymistická dílna, která nás vrací do 16. století do míst, kde se pokusy skutečně prováděly. Jan Zbyněk Zajíc byl totiž velkým obdivovatelem alchymie a mimo jiné byl dvorním radou Rudolfa II. Na hradě hostil plno významných alchymistů té doby.
V Budyni tedy trávil čas jak Edward Kelley, tak i astronom Tycho Brahe. Jan Zbyněk Zajíc se prý dokonce s polským alchymistou Sendžimirem pokoušeli vyrobit bájný kámen mudrců. Seznámíme se s laboratoří, jež obsahuje všechno potřebné včetně různých receptů a dalších nezbytností pro alchymisty.
V hradbách jsou k vidění střílny.
Návštěvníci mohou vylézt na kulatou baštu.
Prohlídka končí v tzv. Zlatém sále, kde si můžeme prohlédnout dobové malby z 16. století s výjevy přibližujícími život na vodním hradě. Na jedné z fresek uvidíme i Jana Zbyňka Zajíce v rytířské zbroji, Budyňského draka či alchymistické motivy. Muzeum i prohlídková trasa jsou zpřístupněny celoročně. V zimním období pro více než 10 osob po telefonické domluvě.
Střeží soška poklad?
Když se lépe zadíváme na hrad od vstupní brány, všimneme si malé sošky, asi metr vysoké postavičky, přímo na rohu křídla zámku. Váže se k ní pověst o pokladu, která vypráví o alchymistovi Bavorovi z Hustiřan. Mělo se mu údajně v době velkých pokusů Jana Zbyňka Zajíce podařit vyrobit zlato.
Na počest tohoto objevu uspořádal Jan Zbyněk velkou oslavu a ze zlata nechal ulít sochy, které schoval v těžko přístupném podzemí hradu. Poté nechal vyrobit ještě jednu sochu alchymisty, která prý svým zrakem poklad střeží.
Okolí hradu vybízí k procházkám.
Dnes se soše říká Kvasnička, během let však byla mnohokrát přemístěna, i kvůli zboření jednoho z křídel. Dnes tedy nehledí směrem na ukrytý poklad. Ale kdo ví. Třeba zrovna nám ten správný směr jednou ukáže.
Venku si můžeme prohlédnout i části městského opevnění, které se setkávaly s obrannými zdmi hradu, či lapidárium s kamennými plastikami. V hradbách jsou pak k vidění střílny a lze vylézt na kulatou baštu.