Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Proč česká vláda zasedá v Kyjevě – Jan Lipavský

Tuto neděli (6. listopadu) si připomeneme 79 let od osvobození Kyjeva od nacistické okupace. Nebyla náhoda, že první zavlála ve středu města československá vlajka. Na osvobození ukrajinského hlavního města se totiž podílelo několik tisíc našich vojáků.

Foto: Novinky

Jan Lipavský

Článek

Mnoho Ukrajinců pak zase statečně bojovalo za osvobození Prahy a dalších českých, moravských, slezských a slovenských měst. Konec druhé světové války ale ani Československu, ani Ukrajině svobodu a demokracii nepřinesl. Naše země se místo toho dostaly do područí Moskvy a dočkaly se Kremlem řízených politických procesů, perzekucí a vězení pro intelektuální elity, úpadku a všeobecného marasmu pro všechny.

Se zázračným rokem 1989 – sametovou revolucí v Československu, založením Národního Ruchu Ukrajiny a následným rozpadem sovětského bloku a samotného Sovětského svazu vysvitla naděje na svobodu pro celou střední a východní Evropu. Česko vstoupilo do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Ukrajinci ale museli o svoji svobodu a právo vybírat si své představitele ve volbách, o nichž se předem neví, jak dopadnou, neustále bojovat. Na prvním Majdanu v roce 2004 i během revoluce důstojnosti o devět let později. Češi a česká vláda v boji za svobodu a nezávislost Ukrajince vždy podporovali – jak politicky, tak i konkrétními projekty na podporu nevládních organizací, občanské společnosti a nezávislých novinářů.

Ukrajinská svoboda, demokracie a rozhodnutí nepoddat se moskevské snaze nárokovat si jakési zóny vlivu a spojit svoji budoucnost se Západem a Evropskou unií podnítila Vladimira Putina k první válce proti Ukrajině v roce 2014. Rusko tehdy obsadilo Krym a vyvolalo válku na východě Ukrajiny. V Evropě mnozí i poté věřili, že je možné s Vladimirem Putinem vést o Ukrajině a evropské bezpečnosti smysluplný dialog. Nevěřili bohužel ani našim diplomatům, ani diplomatům některých dalších států EU a NATO, kteří opakovali, že Putinovi nikterak nezáleží na osudu obyvatel východní Ukrajiny, ale že jeho cílem je ukrajinskou zemi ovládnout politicky, a pokud se to nepodaří, tak i silou. Nevěřili nám, že Putin může rozpoutat válku, jaká nemá od dob druhé světové války v Evropě obdoby. Nevěřili nám dokonce ani v prvních dnech a týdnech po 24. únoru, že se obyvatelé Ukrajiny nezávisle na tom, zda mluví ukrajinsky, rusky, suržykem, nebo jakkoli jinak, budou nesmyslnému a barbarskému útoku bránit a že má smysl Ukrajině a jejím vojákům dodávat zbraně. Jsme a navždy budeme hrdí na to, že jsme byli první zemí, která Ukrajině dodala různé druhy těžkých zbraní, a že stále patříme mezi největší dodavatele zbraní. V těchto dodávkách a podpoře a rozvoji obranných kapacit Ukrajiny budeme pokračovat.

Ukrajina se dnes ruskému nájezdu brání již déle než osm měsíců a jsem přesvědčen, že i přes velké ztráty a barbarské útoky na civilní infrastrukturu Ukrajinci svou zemi ubrání a obnoví její svrchovanost a územní celistvost v hranicích z roku 1991. Jejich boj a oběti jsou v tomto neocenitelné nejen pro Česko, ale i celou Evropu. Připomínají nám hodnoty, s nimiž Evropa stojí a padá – svobodu, demokracii a úctu k jednotlivci. Bohužel za cenu krve statečných vojáků a vojákyň i civilistů. Československý generál Sergej Vojcechovský původem z běloruského Vitebsku unesený sovětskou NKVD v roce 1945 z Prahy a utýraný stejně jako statisíce Ukrajinců v sovětském GULAGu, je autorem slavného výroku, že o státních hranicích se s agresorem nediskutuje, jelikož státní hranice se brání.

Podstatné části obou vlád se schází v Kyjevě i proto, abychom mluvili o tom, jak může Česko ještě více podpořit Ukrajinu v boji s ruskou agresí a jak může pomoci ukrajinským občanům, aby přestáli nadcházející zimu. Budeme mluvit o potrestání ruských válečných zločinů, ustavení zvláštního soudního tribunálu pro potrestání zločinu agrese, o naší podpoře vstupu Ukrajiny do Evropské unie i NATO a o spolupráci při obraně svobody a demokracie ve střední a východní Evropě. Připraveno je mnoho strategických projektů v obranné i dalších oblastech, například ochraně proti nepřátelské propagandě a dezinformacím, kde se máme od Ukrajiny také co učit.

Jsem přesvědčen, že až příští rok budeme slavit 80. výročí osvobození Kyjeva od nacistické okupace, budeme zároveň slavit i osvobození celé Ukrajiny od nynější okupace ruské a na Chreščatyku bude opět hrdě vlát česká vlajka společně s vlajkou nezávislé, svobodné a demokratické Ukrajiny.

Článek vyšel na serveru Evropejska pravda.

Výběr článků

Načítám