Hlavní obsah

Jak lidé snižují náklady na bydlení? Stěhují se do jurt

Zvyšující se náklady na energie, ale i na stavbu tradičních domů jsou důvodem, proč se čím dál více Maďarů rozhoduje změnit svůj životní styl a nastěhovat se do jurty. Velké, zhruba osmdesátimetrové stany s kruhovým půdorysem lze snáze a levněji vytopit a stojí za tři dny. Není divu, že jejich prodejci mají diáře s objednávkami plné na více než půl roku dopředu.

Maďaři utíkají do jurtVideo: Reuters

Článek

Maďarský filmař Dávid Zih je dnes sám překvapený, jak se jeho bydlení liší od původní představy domku s terasou. Na svém pozemku nedaleko Budapešti dokončuje obydlí, které je podstatně exotičtější – jurtu, tedy velký klenutý stan s kruhovým půdorysem, jaký používají obvykle kočovníci ve stepích Střední Asie. Rozhodl se pro ni ze stejných důvodů jako spousta dalších lidí v jeho zemi. Chce tak čelit rostoucím nákladům na bydlení.

„Až bude jurta hotová, bude to stát poloviční cenu toho, co by stál dům z lehkých materiálů (dřevostavba apod. – pozn. red.). Cenovou nabídku na takový dům jsem dostal na jaře a na podzim náklady vzrostly o dalších 30 %,“ řekl sedmatřicetiletý kameraman Zih v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Jeho jurta stojí v městečku Budakeszi a je umístěna na izolované dřevěné základové desce, má stěny postavené z dřevěných latí, do nichž jsou vsazena okna, strop je krytý izolací i hydroizolací. Interiér má užitnou plochu 80 m2.

David sice ještě nemá úplně hotovo, než ale přijde zima, bude jeho domov umístěný mezi borovicemi hotový. Dosud zatím žije v pronajatém bytě s ústředním topením, jakmile se ale nastěhuje, očekává, že ušetří spoustu peněz. Svou jurtu hodlá vytápět nástěnnými elektrickými panely.

Jak upozorňuje agentura, Zih patří k rostoucí skupině Maďarů, kteří právě kvůli zvyšujícím se nákladům na energie začínají dávat přednost trvalému bydlení v jurtách před tradičními domy.

Krušnohorské Jelení: V místech, kde Brežněv střílel vysokou, postavila česko-indická rodina jurtu

Tipy na výlety

Vychází mj. z vyjádření Gabora Adorjana, jenž jurty staví a potvrzuje, že počet objednávek, které má, v posledních měsících prudce stoupl a že je plně obsazen až do příštího léta.

Drtivá většina klientů přitom chce jurty největší velikosti, tedy právě modely používané k celoročnímu bydlení. Stejně je na tom ale většina dalších stavitelů jurt, jichž je v zemi dohromady okolo tuctu.

Dle Adorjanova odhadu stojí v Maďarsku okolo 1000 jurt a stále více z nich lidem slouží jako trvalé bydliště. Dříve je majitelé spíš využívali k ubytování hostů, eventuálně je používali lidé žijící mimo dosah městské infrastruktury.

Tradiční nomádskou jurtu lze sehnat i u nás, postavit ji je však umění

Tipy a trendy

„Někteří říkají, že to tak zůstane i v budoucnu, a to pravděpodobně proto, že mnoho lidí si to volí nejen kvůli rostoucím cenám energií, ale také kvůli růstu cen staveb,“ uvedl Adorjan.

Jurty jsou levnější na vytápění, protože vzduch cirkuluje v jediném kruhovém prostoru s tepelně izolovanými stěnami. „I malá kamna dokážou zahřát jurtu během krátké doby,“ vysvětluje Adorjan.

Stavba jurty

Stavba jurty stejně velké, jakou má David Zih, podle Adorjana vychází na 10 milionů forintů (cca 590 tisíc korun), což je méně než čtvrtina toho, za co by postavil malý domek. Největší jurta je přitom postavena zhruba za tři dny.

V jurtě na farmě

V jurtě bydlí i Poganyovi, jež žijí na farmě u města Kecskemet na východě země. Manželé chovají ovce a pěstují dýně na prodej. V jurtě bydlí trvale tři měsíce.

Když bydleli na statku, vytápěli kamny na dřevo jediný pokoj, který však stihl vždycky do rána vychladnout. Nyní kamna hodlají používat v jurtě, kterou mají zařízenou stejně jako běžný byt, tedy s obrazy na stěnách, květinami, pohovkou, postelí, jídelním stolem a příjemným kuchyňským koutem.

Bydlet se dá v otáčivém domě na muří noze, mongolské jurtě i maringotce

Tipy a trendy

Pár čeká příchod svého prvního potomka, a tak je pro něj právě dostatek tepla doma důležitý jako nikdy předtím. V jurtě hodlají bydlet několik dalších let a za peníze, které takto ušetří, chtějí přestavět statek.

„Je to pro mě obrovská úleva… Nemám strach, že by nám byla zima, jsem si jistá, že nás kamna udrží v teple,“ svěřila se reportérům agentury Reuters dvaadvacetiletá Petra Pogany-Bagová, jež se živí jako chůva.

Její muž Mihaly Pogany, pracující kromě farmaření také jako pojišťovací agent, poznamenává, že se svět změnil, a lidé si proto musí zvyknout na nižší úroveň pohodlí. „Vytápět byty na 26 °C je velký luxus,“ říká.

Související články

Výběr článků

Načítám