Článek
Třídění obalů a odpadu obecně nesmírně ulevuje přírodě a životnímu prostředí a obyvatelé České republiky jsou si toho zjevně dobře vědomi. Jak totiž vyplývá z ročního přehledu společnosti Eko-Kom, která se zabývá sběrem, recyklací a dalším využitím tříděného odpadu, například v loňském roce Češi vytřídili 77 procent všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR.
A nejde jen o obaly. Stejně dobře si Češi vedou i z hlediska likvidace vysloužilých spotřebičů. V loňském roce společnost Elektrowin vysbírala 53 242 tun vysloužilých elektrospotřebičů a dalších 44 580 tun elektrospotřebičů zpětně odebrala i další ze společností specializovaných na sběr tohoto druhu odpadu – Asekol.
Tucet tipů na udržitelnější domácnost
Míst k odběru je dostatek a jsou snadno dostupná
Kromě značné uvědomělosti Čechů stojí za velkým množstvím vytříděného odpadu bezpochyby i skutečnost, že podmínky k třídění má takřka každý.
Kontejnery a popelnice určené pro tříděný odpad má totiž většina domácností v průměru pouze 89 metrů od domu. Vymlouvat se tudíž na jejich nedostupnost může opravdu jen málokdo.
Také pro likvidaci vysloužilého elektrospotřebiče a dalšího elektroodpadu například v podobě vybitých baterií, žárovek apod. jsou po celé republice tisíce míst, sběrných dvorů a prodejen, kde lze tyto výrobky odevzdávat.
Nejčastější mýty
Ač většina lidí dnes již považuje recyklaci za samozřejmou součást svého nakládání s odpady a uvědomuje si, že zejména v případě, že si platí za vlastní popelnici na smíšený odpad, jeho množství tříděním může účinně redukovat a v některých případech tím i ušetřit, existuje stále několik mýtů, které se ve společnosti drží.
Sedmero nejčastějších mýtů v oblasti odpadů
1. Stejně to pak vysypou na jednu hromadu
Tento argument patří k nejrozšířenějším, nezakládá se ovšem na pravdě. Jakmile je odpad jednou roztříděn, již se vzájemně znovu nemísí.
2. Kontejnery na tříděný odpad jsou málokde
Průměrná vzdálenost míst na tříděný odpad se každým rokem zkracuje. V současnosti činí zhruba 89 metrů od jednoho místa k druhému. V celé republice mají lidé k dispozici 678 446 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad.
3. Třídění je stejně jen módní výstřelek, který pomine
Třídění není otázkou módy, ale společenské odpovědnosti. Tak jako dnes již nikoho patrně nenapadne vysypat odpadky na ulici, tak by mělo být pro každého běžnou praxí svůj odpad před vyhozením roztřídit.
4. Na třídění jsem už starý, tohle je záležitost pro mladé
Třídění není činnost související s věkem. Třídit odpady by měl každý, kdo je produkuje. Pravdou ovšem je, že následky třídění v současnosti nejvíce pocítí právě mladší generace.
5. Stejně třídí málokdo
Touto větou se dotyčný pouze blamuje. Takřka tři čtvrtiny Čechů naopak poctivě třídí odpad ze svých domácností, což znamená, že tento způsob zacházení s odpady považují za důležitý, či rovnou samozřejmý.
6. Kdo třídí odpad, musí častěji ke kontejnerům
Ve skutečnosti je to naopak. V domácnosti, kde se odpad třídí, se chodí ke kontejnerům naopak méně často.
7. Třídění zabere spoustu místa
Každá domácnost si zvyklosti související s tříděním vytváří sama, podle svých potřeb. Nikde není nakázáno, že doma musí být nějaké konkrétní nádoby přesně specifikovaného objemu apod. I v malé domácnosti si lze najít prostor, kam roztříděný odpad ukládat tak, aby nepřekážel.
Zdroj: jaktridit.cz
Nejčastější omyly
Spousta lidí sice své odpady třídí, ale někteří se při této činnosti dopouštějí neúmyslných přehmatů a chyb. Ne u všech komodit mají totiž spotřebitelé jasno, kam patří a zda je vůbec třídit.
Nejčastější omyly při třídění
- „Papír“, který nepatří do papíru:
Papírové kapesníky jsou sice často z kvalitního papíru, ovšem problém je jejich znečištění. Proto patří do směsného odpadu. Stejně tak další znečištěné a mastné papíry. Totéž platí pro papíry laminované či voskované.
Naopak, papírové obálky s průhledným okénkem do papíru vytřídit lze. Pouze ty, které mají celý plastový vnitřek, je třeba rozdělit nebo vyhodit do směsného odpadu.
- Plast, který do plastu patří:
Do kontejnerů na plasty se mohou kromě PET lahví házet také sáčky, tašky, fólie i jiné plastové obaly. Nepatří do nich pouze obaly od potravin, ve kterých jsou zbytky jídla. Mírné zašpinění není problémem. Tím je pouze mastnota. Plastovou PETku od oleje proto naopak vymyjte, anebo ji raději dejte do smíšeného odpadu. Stejně tak je lépe důkladně vyškrábat kelímky od jogurtu. Naopak není třeba vymývat prázdné lahve od šamponu či tekutého mýdla.
Do plastového odpadu patří rovněž polystyren, tedy například termoobaly, do nichž některé restaurace balí zákazníkům jídlo, a také třeba výplně z krabic se zbožím. Nevadí ani polystyren používaný ve stavebnictví, pokud je čistý a nejsou na něm například zbytky omítky. V takovém případě je třeba jej likvidovat jako stavební odpad.
Osvěta zábavnou formou
Za velkou ochotou Čechů třídit odpady stojí nepochybně i osvěta, které se věnují nejenom firmy zabývající se sběrem a tříděním odpadů, ale také nejrůznější zábavná centra a parky a nezřídka třeba i zoologické zahrady.
„Nejen pro děti, ale i pro dospělé máme takový herní prvek, kde jsou kromě informací o tom, jak dlouho se které odpady v přírodě rozkládají či vůbec nerozkládají, ukázky nejčastějších separátů, jako je plast, sklo a další. Návštěvníci si je tak mohou prohlédnout,“ doplňuje Jan Vašák z jihlavské zoo.
Příkladem pak jdou i četné společnosti provozující rychlé občerstvení, které se své zákazníky snaží motivovat vlastním příkladem.
Společnost McDonald´s tak například na svém webu uvádí, že ve všech českých restauracích zavedla třídicí místnosti, kde veškerý odpad, který zákazníci odloží na tácech do sběrných vozíků, poctivě roztřídí a následně posílá na další zpracování.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Odpadkové koše na tříděný odpad