Článek
V úterý to uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová s tím, že na opatřeních ke zmenšení spotřeby energií úřad pracoval už v minulých letech, tedy ještě před vypuknutím současné energetické krize.
Zamysleme se, kde můžeme ušetřit, vyzval Fiala k rozumnému hospodaření s energiemi
K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval ve svém mimořádném projevu v neděli premiér Petr Fiala (ODS). Uvedl, že vláda, státní organizace, firmy i domácnosti by měly zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat.
Opatření před krizí
Ministerstvo školství pracuje podle své mluvčí na úsporách energií již od roku 2018.
„V současné době byla zahájena realizační část projektu Energetická opatření v areálu MŠMT z Operačního programu Životní prostředí v kombinaci s podprogramem Nová zelená úsporám, jehož součástí je výměna oken, zateplení půd, výměna kotlů včetně decentralizace ohřevu TUV (teplé užitkové vody) a výměna světelných zdrojů, kdy všechny tyto jednotlivé části budou mít za následek úsporu v absolutních hodnotách ve výši deset až 15 procent,“ shrnula.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje snížit teplotu mimo učebny a ve třídách méně větrat
Postupně podle ní dělá ministerstvo navíc i další opatření. Jmenovala např. plošné snižování teplot v kancelářích a hlavně ve společných prostorách úřadu, snižování teploty místností mimo pracovní dobu a školení zaměstnanců na dané téma.
Ještě před vypuknutím energetické krize podle Lednové MŠMT loni snížilo teplotu ohřevu vody do topného systému o čtyři až pět stupňů. Vzhledem k tomu, že do topení jde voda z kotlů vytápěných plynem, znamená snížení teploty jejího ohřevu také snížení spotřeby plynu, řekla mluvčí.
MŠMT: Přesný počet uprchlíků ve školách budeme znát v listopadu. Někteří se vrátili na Ukrajinu
Kotelny se podle ní ovládají automaticky, o víkendu mají nastavený úsporný režim a jejich výkon se nastavuje podle vnější teploty a potřeby ohřevu.