Článek
Ale jsme humanisté, není-liž pravda? Než se odhodláme k činu, chtělo by nejdříve zvážit polehčující okolnosti. Ovád mohl mít těžké dětství. Táta ovád chlastal a mlátil mamku ovádku. Malý ovádek neměl geneticky ani sociálně na to, aby se začlenil do společnosti, získal potřebné dovednosti a pak dobrou práci. Kolem něj navíc bujel kapitalismus. Profesor Petr Fiala chodil po tom svém Brně a nevšímal si smutného ovádova života. Není divu, že z toho jeden zhovadí a kouše a kouše a kouše. Ať to ty hajzly bohaté a chytré pořádně zabolí.
Sluníčkoví humanisté by na ováda možná přece jen mávali a plácali, a až by je kousl, brali by bolest jako spravedlivý trest za to, že se nevěnovali ovádovi, jak si zaslouží, a nepřevychovali ho na motýla. Pak je tady jiný přístup. Pro ilustraci uvedu případ, který se sice nestal v Česku, přesto podstatu vystihuje univerzálně.
Když Rusko okupovalo ukrajinské území, vyzvalo ruské učitele, ať tam jedou a učí místní děti. Samozřejmě v duchu současné ruské doktríny. Připomenu ji jen letmo: ukrajinský národ ani stát neexistuje, Ukrajinci jsou vlastně Rusové, kteří zkomolili krásnou ruštinu do svého nářečí, a vůdcem tohoto sjednoceného národa je Vladimir Putin, který ostatně tyto teorie vymyslel a snaží se prosadit za cenu životů tisíců Ukrajinců a přirozeně taky Rusů.
Poté, co si Ukrajina tato území vrátila, prohlásila oficiálně, že tito ruští učitelé (podle ruských médií jich bylo přes dvě stovky) půjdou před soud a že jim hrozí až 12 let odnětí svobody. Ukrajinským učitelům, kteří se stali kolaboranty, pak může soud uložit až patnáctileté vězení.
Ruská strana sice tvrdí, že žádní jejich učitelé na těchto územích nejsou, ale to je pro nás vedlejší. Jde o rozdílný přístup. Musím totiž dodat, že v Rusku i někteří protiputinsky naladění lidé vidí v počínání ruských učitelů, kteří měli formovat ukrajinské děti podle Putinových nařízení, jen ušlechtilou snahu o vzdělání dětí.
Naši ovádi bzučí ostošest. Zatím se neodhodlali k velkému kousnutí. Co uděláme, pokud tato chvíle přijde?