Článek
Pavel přichází s programem dodržování pravidel pro každého, snahy o uklidnění rozbouřené společnosti či aktivní zahraniční politiky s jasnou prozápadní orientací. Jako ústřední heslo kampaně zvolil Vraťme Česku řád a klid. Jen tak na okraj: kdyby se k účasti v prezidentských volbách odhodlal Andrej Babiš, jaké by měl heslo on? Možná by slušelo tohle: Nenechte mě zabásnout. Ale tato úvaha není o kadetech Bieglerech, nýbrž o velitelích.
Ať už budou detaily generálova programu jakékoli, troufnu si předpovědět, že rozhodovat budou hlasy těch voličů, pro které se na prvním místě mezi kvalitami prezidentského kandidáta ocitne to, že je PhD. Ale pozor! Neznamená to v tomto případě doktor filozofie, nýbrž Prostě Hezký Důstojník.
Toto vnímání potenciálního prezidenta v sobě zahrnuje jistotu, že se v kritických situacích v roli hlavy státu nebude hroutit, zoufale chytat za hlavu, zmateně pobíhat a vydávat zvuky po babišovsku nebo po zemanovsku mizet v lánských útrobách. Předpoklad je, že získá informaci, spolu s podřízenými ji zanalyzuje, rozhodne se a zavelí. Komu? Přinejmenším sám sobě, jak se má zachovat, aby lidé v Česku věděli, že mají prezidenta, nikoli exponát z muzea voskových figurín.
Bohužel nastala a blíže neurčený čas potrvá doba velitelů. Bohužel říkám, protože to obecně vzato není nic pěkného. Lidé by se měli chovat svobodně a ve svobodné společnosti by nemělo existovat velení a následné plnění příkazů, nejde-li o ozbrojené složky. Jenže to přestává platit v okamžiku, kdy je svobodná společnost vážně ohrožena zvenčí a zevnitř. A to je náš současný stav.
O ohrožení zvenčí je zbytečné mluvit. Přemýšlivý člověk o tom ví, zaslepeného stejně nepřesvědčíte, že je Česká republika, jak ji nyní známe, terčem agrese Putinova Ruska, které ji nenávidí. S vnitřním ohrožením jakbysmet: kdo vidí v Česku pátou kolonu, nemusí být dále ujišťován, že tady je a aktivně pracuje, a kdo ji nevidí nebo k ní patří, stejně šel minulou sobotu na Václavák nebo tamější sešlost podpořil.
Petr Pavel je ovšem zatím jen kandidát. Aktivní velitel je premiér Petr Fiala, i když jeho profesorské vzezření o tom na první pohled nesvědčí. A když se proti němu ozývají hlasy přímo z horních pater jeho strany, nejde o tzv. zdravou kritiku, nýbrž o zpochybňování velitele v době války.