Článek
„Navrhli jsme 12 monitorovacích tras s 80 infračervenými kamerami. Během nepřetržitého monitorování se na každé lince objevily kočky mramorované, přičemž mláďata byla zachycena touto fotopastí na dvou místech, což znamená, že populace oné kočky v přírodě roste,“ poznamenal podle agentury Reuters zaměstnanec čínské rezervace Čang Sing-čchao.
Podle něj jde o skutečně vzrušující zjištění.
Každá kočka má podle čínských odborníků jedinečné skvrny ve tvaru obláčků. „Pečlivě jsme tyto obrazce identifikovali a rozlišili jsme nejméně 20 koček mramorovaných,“ uvádějí.
Drancování planety: Za půl století zmizely dvě třetiny volně žijících zvířat
Kočka mramorovaná (Pardofelis marmorata) je druh kočkovitých šelem žijících v jižní a jihovýchodní Asii. Velkou část života tráví na stromech, kde loví ptáky, veverky, žáby a jiné malé živočichy. Dosahuje jen o málo větší velikosti než kočka domácí.
Podle norem Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je od roku 2016 vedena na tzv. červeném seznamu jako „téměř ohrožená“.
Obecně žije v jižní a jihovýchodní Asii, areál jejího rozšíření sahá ze severní Indie přes Nepál, Bhútán, Barmu, Thajsko a Malajsii až na indonéské ostrovy Sumatru a Borneo. Zachycují ji tedy i v Číně.
Výzva veřejnosti: Hledejte kočku divokou!
Aktuálně se objevil v jistém smyslu podobně zaměřený projekt i v Česku. Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR, slovenská Národní zoologická zahrada Bojnice a Hnutí DUHA Olomouc právě společně zahájily dvouletý projekt přeshraniční spolupráce nazvaný „Hledáme kočku, pozor, divokou!“.
Projekt bude monitorovat kočku divokou na česko-slovenském pomezí s cílem zjistit přítomnost tohoto zvláště chráněného a ohroženého druhu v různých typech biotopů. Součástí budou analýzy genetické rozmanitosti a míry hybridizace s kočkou domácí, odhady početnosti a populační hustoty či zřízení rehabilitační stanice pro tyto kočky v bojnické zoo.
Zapojit se může i veřejnost, a to pokud v přírodě zahlédne kočku divokou nebo najde sraženou kočku se znaky divoké kočky. Lidé tak mohou vědce informovat na webu či prostřednictvím e-mailu stopy@selmy.cz.
Kočka divoká (Felis silvestris).
Kočka divoká (Felis silvestris) je skrytě žijící šelma, o jejímž aktuálním výskytu a životě se toho mnoho neví. Patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny.
Na celém území Čech a Moravy žila ještě v 17. století, její populace však postupně ubývala, až byla roku 1952 vyhubena úplně. O návratu kočky divoké do naší přírody se dozvídáme až v posledních letech s rozvojem využívání fotopastí, které přinesly důkazy o jejím výskytu.
„Dlouhodobý fotomonitoring velkých šelem na okraji Západních Karpat nám přinesl i cenné záznamy o výskytu koček divokých v Javorníkách a Bílých Karpatech na Slovensku, kde jsme potvrdili životaschopnost populací v obou pohořích. V roce 2019 se nám podařilo v slovenských Javorníkách v blízkosti hranic s ČR zdokumentovat samici se třemi mláďaty. Rozptylující se jedinci z těchto populací mohou hrát důležitou roli při rekolonizaci vhodných biotopů u nás. Důkazem jsou i nedávné záznamy kočky divoké v navazujících pohořích jako Vsetínské Beskydy a Hostýnské vrchy,“ popsal koordinátor projektu kočky divoké z Hnutí DUHA Olomouc Martin Duľa.
Poznatky o rozšíření a populační dynamice kočky divoké jsou podle něj nesrovnatelně horší v porovnání s jinými ohroženými druhy šelem.
Proč kočky žerou trávu? Podle vědců je to pudové
„Zbarvení srsti každého jedince je unikátní podobně jako u rysů, proto jsme schopni na základě pořízených fotografií identifikovat jednotlivá zvířata a odhadnout tak například populační hustotu na daném území,“ dodal Duľa.
Kočky divoké kromě pytláctví a ztráty vhodného prostředí ohrožuje zejména zmíněná hybridizace s kočkou domácí.
