Hlavní obsah

Asistenti pedagoga by se měli využívat méně, plánuje MŠMT

Praha

Asistenti pedagoga by do budoucna mohli pomáhat handicapovaným méně než dosud. Ministerstvo školství chce zúžit tuto podporu pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jen na ty druhy handicapů, které se týkají hlavně mentálního postižení či poruch chování. U dalších se podle MŠMT ukázalo využití asistentů jako neúčelné. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o inkluzi, kterou resort zveřejnil na vládním webu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministr školství Robert Plaga.

Článek

Novela by měla upravit také podmínky pro doučování. Platit by mohla od začátku příštího roku.

Diskriminační návrh?

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) připravované změny ve vzdělávání handicapovaných v běžných školách avizoval již dříve. Měly by podle něj zlepšit využití peněz i vzdělávání handicapovaných.

Podle odborníků by zůstali vyloučeni například žáci s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči i závažnými poruchami učení.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) nebo spolek Učitelská platforma s tím ale nesouhlasí. Podle nich je aktuální návrh k některým žákům diskriminační a znamená ve společném vzdělávání dětí krok zpět.

Podle záměru ministerstva by asistenti pedagoga měli pomáhat u žáků s lehkou či středně těžkou mentální demencí, poruchami chování, autismem nebo s více vadami. Podpora by měla cílit na zdravotní postižení, u kterých přináší efekt, zdůvodnil úřad.

Západočeská univerzita přichystala nové studium speciální pedagogiky

Věda a školy

Podle ČOSIV a Učitelské platformy by tak ale zůstali vyloučeni například žáci s tělesným postižením, chronickým onemocněním, závažnými vadami řeči i závažnými poruchami učení, kteří nyní podle obou spolků asistenta pedagoga standardně využívají a je to pro ně přínosné.

Nikoli v ZUŠ a VOŠ

Návrh počítá navíc s tím, že by už asistenti pedagoga nepomáhali v základních uměleckých a vyšších odborných školách.

Omezení podpory na některá postižení či některé školy je podle ČOSIV v rozporu s českou legislativou i mezinárodními úmluvami, podle kterých mají mít děti se speciálními vzdělávacími potřebami právo na podporu ve všech školách bez ohledu na druh postižení.

Všechny školy nejsou na výuku na dálku připraveny, upozorňuje odbornice

Věda a školy

„Novela bude mít jednoznačně negativní dopad i na děti ze sociálně znevýhodněného prostředí a žáky cizince,“ řekla předsedkyně ČOSIV Klára Laurenčíková.

Méně doučování od asistenta

Jen na určitou skupinu dětí chce ministerstvo omezit také doučování poskytované speciálním pedagogem. Nárok by na něj měli mít žáci se sluchovým či zrakovým postižením, závažnými vadami řeči nebo s poruchami učení.

Mentálně a tělesně postižení, autisté a děti s poruchami chování by o tuto podporu přišli, ačkoli i oni podle ČOSIV potřebují nacvičovat některé dovednosti oslabené v důsledku postižení.

Školy nabraly další tisíce asistentů

Věda a školy

Navrhované změny se týkají i běžného doučování ve škole. Do budoucna by ho nemusely předepisovat pedagogicko-psychologické poradny, ale mohli by o něm rozhodovat sami ředitelé škol. Stát by jim pak na něj neposílal peníze zvlášť, ale platilo by se z toho, co jde na platy pedagogů.

MŠMT kvůli tomu navrhlo změnu nařízení vlády, ve kterém chce doučování zahrnout do přímé pedagogické činnosti vyučujících. Úprava nařízení by měla platit od druhého pololetí aktuálního školního roku.

Loni 121 tisíc žáků se speciální podporou

Ministerstvo loni registrovalo zhruba 121 tisíc žáků se speciální podporou. V posledních letech přibylo zejména těch, kteří ji mají kvůli vývojovým poruchám učení a chování, vadám řeči nebo více vadám.

Zvýšil se i počet žáků s podporou z důvodu odlišného kulturního prostředí nebo chudoby.

Vyhláška o takzvané inkluzi, několikrát upravovaná, platí od září 2016.

Související články

Výběr článků

Načítám