Jedovatý pajasan už ničí i městské lesy

Jedná se o vysoce invazní strom, který svým rychlým růstem i produkcí látek jedovatých pro jiné rostliny vytlačuje jiné domácí druhy, například duby a habry.

„Zatímco ještě před dvaceti lety se jednalo o vzácnou rostlinu známou z ojedinělých míst, dnes je v Národním parku Podyjí a v jeho nejbližším okolí evidováno přes 50 lokalit pajasanu,“ říká Robert Stejskal z NP Podyjí.

Kromě omezení výskytu pajasanu v parku je podle něj zapotřebí řešit tento problém i mimo jeho hranice. Jedním z nejvýznamnějších ohnisek pajasanu je okraj Gránického údolí a Karolininy sady ve Znojmě. „Proto jsme oslovili i město Znojmo a spojíme síly s městskými lesy, jejichž pracovníky proškolíme o správném postupu, jak s pajasanem pracovat,“ dodává Robert Stejskal z NP Podyjí.

Kácení pajasanů není účinné, protože strom dokáže po pokácení velmi rychle růst z výmladků a rozšiřuje se pak ještě rychleji. Podle Stejskala je jedinou účinnou metodou, jak zamezit šíření pajasanu, použití chemického prostředku – herbicidu.

Nepoužívá se postřik, ale herbicid se aplikuje šetrně přímo do kmene stromu do předem vyvrtaných otvorů nebo záseků vytvořených sekerou nebo mačetou. U menších stromů je zapotřebí sloupnout kůru na polovině kmínku nožíkem. Tímto způsobem lze likvidovat pajasany i v nejcennějším prostředí, aniž by zásah ohrozil kolem rostoucí domácí dřeviny. Poté se nechá pajasan uschnout a postupně rozpadnout. Na místech, kde by mohl suchý strom ohrožovat okolí, je ale nutné dřeviny kácet.

„Veřejnost jsme informovali, že v Gránicích začínáme na likvidaci pracovat pod vyhlídkou v ulici Přemyslovců. Během několika dnů budeme aplikovat herbicid. Jedná se o metodu, která je nejšetrnější vůči okolní přírodě a neohrožuje okolní rostliny, živočichy ani prostředí,“ vysvětlil Ondřej Benešovský z Městských lesů Znojmo.

Jak Robert Stejskal dodává, je pajasan charakteristický velkými složenými listy dosahujícími až metrové délky. Svým plevelným rozrůstáním ohrožuje nejen přírodní prostředí, ale může škodit i v zemědělské krajině, sadech i ve vinohradech. Jeho pyl je silně alergenní, celá rostlina je slabě jedovatá a při kontaktu s kůží může způsobovat kožní záněty.