Článek
O zrušení rodných čísel na průkazech přitom rozhodli již před devíti lety zákonodárci na návrh tehdejšího ministra vnitra Radka Johna. Prý rodné číslo na občana prozrazuje moc. Třeba kolik mu je a zda jde o ženu či muže.
Devět let měly instituce na přípravu. Jenže na zákon sedal prach a nic se nedělo. Slibovaný bezvýznamový identifikátor, který má postupně rodná čísla ve veřejných registrech nahradit, zůstal na papíře.
„Na ukončení zapisování rodných čísel do občanských průkazů nejsou některé orgány veřejné moci dosud připraveny a tato skutečnost by měla negativní dopad na výkon veřejné správy v některých jejích oblastech,“ zjistilo ministerstvo vnitra už loni v říjnu.
Proto nyní poslalo do připomínkového řízení novelu zákona o základních registrech, kterou odkládá rušení rodných čísel v nově vydávaných občanských průkazech o tři roky. Sněmovnu chce požádat o zrychlené schválení, aby se celé legislativní kolečko do konce roku stihlo.
Důchody v ohrožení
„Zachraňujeme, nadneseně řečeno, státní správu před možným chaosem a občany před složitým prokazováním totožnosti. Úřady, které využívají rodné číslo pro svou agendu, to podcenily a nepřipravily se na změnu,“ řekl Právu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
„Tři roky navíc je dostatečná doba. O tom, co rodné číslo nahradí, se jedná,“ dodal ministr.
V roce 2010 se náběh zákona odložil především s ohledem na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), jejíž agenda je na rodné číslo navázána.
Prokazovat se jím musí příjemce důchodu, všech sociálních dávek i podpory v nezaměstnanosti.
ČSSZ v připomínkách vnitru napsala, že by rodná čísla vůbec nerušila: „Ukončení zapisování rodných čísel do občanských průkazů považuje ČSSZ za nesprávné a s ohledem na jeho zjevnou problematickou nahraditelnost rovněž za nekoncepční.“
Předpokládaná doba na úpravu informačních systémů činí několik let
Rodné číslo potřebují lidé i na úřadech práce a v kontaktu se zdravotními pojišťovnami. Pokud by rodné číslo zmizelo teď, pak by musel každý příjemce peněz od České správy sociálního zabezpečení přiložit k občance i doklad o přidělení rodného čísla, třeba rodný list.
Na to by doplatili lidé starší než 50 let, protože do rodného listu se začalo psát až od ledna 1969. Pocítil by to právě resort vnitra, který by těmto lidem, kterých jsou miliony, doklad o rodném čísle musel vystavovat. Podstatnou komplikací by změna byla i pro ministerstvo financí. Užívá ho daňová i celní správa, je potřeba i při prokázání nároku na státní podporu při stavebním spoření.
Bezchybné ztotožnění jeho užitím je nutné i při poskytování informací vůči soudům, policii nebo exekutorům a případně i při vymáhání uložených pokut. „Finanční náklady jsou předběžně odhadovány v řádech milionů Kč a předpokládaná doba na úpravu informačních systémů činí několik let,“ oznámilo ministerstvo financí vnitru.
Miliony a dva roky práce hlásí i ministerstvo pro místní rozvoj, pro které je rodné číslo důležité mj. při rozhodování o úvěrech, dotacích nebo pro ručení ze Státního fondu rozvoje bydlení.
K soudu někdo jiný
Ministerstvo spravedlnosti upozornilo, že pokud by kvůli chybné identifikaci pozvali k soudu někoho jiného, pak by se dopustili neoprávněného nakládání s osobními údaji. Resort by proto ponechal rodné číslo i do budoucna.
O rodné číslo se opírají i registry v silniční dopravě. Ministerstvo dopravy odhadlo, že bude na úpravy potřebovat 1,5 roku a vynaložit bude muset zhruba deset milionů korun.
Jeden rok a milion korun bude potřebovat ministerstvo zahraničních věcí, pro které absence rodného čísla bude znamenat komplikaci v rámci agendy biometrických cestovních, služebních a diplomatických pasů. Potíže může mít i katastr nemovitostí, který odhaduje své náklady na 12 milionů.