Hlavní obsah

Kvůli krizi se vzmáhá novodobé otrokářství

Právo, Josef Koukal
Josef Koukal

Novodobé otrokářství, nejtvrdší podoba obchodu s lidmi, bude českou policii zaměstnávat stále častěji. Zahraničních dělníků nejen na území České republiky stále více přibývá. Často jsou nuceni pracovat v doslova středověkých podmínkách jen za stravu a nocleh. Na vině je pravděpodobně hospodářská krize, při níž jako první přicházejí o práci právě pracovníci ze zahraničí. Zaměstnání však potřebují, a proto se stávají snadnou obětí otrokářů.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Přestože vietnamská komunita patří v Česku k nejpočetnějším, policii se do ní proniknout nedaří.

Článek

Policie v těchto dnech ukončila vyšetřování případu vykořisťování desítek Rumunů a Bulharů, kteří za několik stokorun měsíčně a stravu v podobě brambor a fazolí otročili na polích a v potravinářských provozech na Mělnicku a Litoměřicku. Návrh na stíhání tří Ukrajinců, kteří měli být strůjci celé události, dorazil na Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem v úterý. Mužům za jejich čin hrozí odnětí svobody až na 12 let. 

Tamní státní zástupkyně Lenka Bradáčová potvrzuje, že mělnický případ není jediný, jímž se zdejší státní zastupitelství v poslední době zabývalo. „V hledáčku máme ještě i další kauzu na Liberecku, kde pachateli i oběťmi jsou občané Ukrajiny,“ uvedla Bradáčová.

Několik dalších případů v poslední době rozpracoval rovněž Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Podle informací Práva se týkají většinou rusky nebo ukrajinsky mluvících občanů.

Nejvyšší státní zastupitelství označilo ve své letošní zprávě o činnosti obchod s lidmi za jednu z nejvážnějších hrozeb na poli kriminality pro nadcházející roky.

Humanitární krize?

Znepokojivá slova potvrzují i pracovníci humanitárních organizací, které se působením cizinců zabývají. 

„V rámci jednotlivých komunit by mohla vypuknout i humanitární krize,“ varuje Irena Konečná z organizace La Strada, která poskytuje cizincům poradenství a pomoc. Její slova se týkají především Vietnamců, jejichž počet se podle Konečné jen v letech 2006 až 2008 v Česku zvýšil ze 40 na 60 tisíc.

V letošním roce tisíce vietnamských dělníků přišly o práci a nikdo neví, co se s nimi stalo. „Může jich být kolem deseti tisíc za posledního půl roku,“ konstatuje Konečná.

Ministerstvo vnitra sice spustilo státem podporovaný program dobrovolných návratů, ten však doposud využily jen necelé dvě tisícovky lidí.

Propuštění dělníci se pak ocitají mezi dvěma ohni. V zemi původu se většinou zadlužili, aby vůbec mohli vycestovat a ze zahraničí podporovat rodinu nebo i širší komunitu. Návrat by tudíž jejich situaci nevyřešil.

Největším problémem je vietnamština

Přestože vietnamská komunita patří v Česku k nejpočetnějším, pronikat do ní se policii daří jen s obtížemi. I zpráva státních zástupců upozorňuje na to, že získat spolehlivé překladatele z vietnamštiny je komplikované, komunita je uzavřená a vůči okolí nedůvěřivá.

Stejnou zkušenost může potvrdit i deník Právo. Na doporučení humanitárních pracovníků v červenci navštívil redaktor tržnici Sapa, kde v buddhistickém chrámu dostávají pomoc v podobě nejzákladnějších potravin nejchudší Vietnamci.

Rozhovor s mniškou překladatel nejprve odložil o tři hodiny a poté se telefonicky omluvil, že pro noviny žádný překlad neposkytne.

Související témata:

Výběr článků

Načítám