Článek
V minulém školním roce proseděli čeští žáci v lavicích 196 dnů, čímž se řadí na čtvrté místo v evropském žebříčku nejdéle stráveného času ve školách. Hůře na tom byli jen Italové s 200 školními dny, stejně jako Dánové, kterým prázdniny končí už v půli srpna. V Německu má každá spolková republika jiná pravidla, ale někde chodili malí Němci do školy i po 208 dní.
„Existují různé modely, které většinou vycházejí z historické tradice. Prázdniny byly v rámci budování vzdělávacího systému zavedeny kvůli sklizni. Dětí bylo třeba na polích. Proto například mohou být v Dánsku prázdniny krátké, zatímco v Bulharsku dlouhé – odpovídá to podnebí,“ uvedl k tomu Bohumil Kartous z informačního centra o vzdělávání EDUin.
Sousední Slováci šli loni do školy 188krát, Poláci 185krát a Rakušané jen 180krát.
Do školy už od čtyř
V Bulharsku pak mají extra prázdniny Bulhaři na prvním stupni. Ve škole strávili 158 dní a letní prázdniny jim trvají nejdéle v Evropě, celé tři měsíce. Do školy se vrátí až v polovině září. Na druhém stupni ale už chodí děti do školy častěji.
Liší se i délka povinné docházky. Zatímco v ČR je devítiletá a jeden rok povinné předškolní docházky, v Severním Irsku musí děti chodit do školy po 12 let. A prvňáčci tam do ní nastupují už ve čtyřech letech.
Ještě delší povinnou docházku mají v Maďarsku, a to 13 let. Podobně jsou na tom i v Nizozemsku a Makedonii, kde ale studenti vyšších ročníků povinně kombinují školu s prací.
Jak se čas strávený ve škole podepisuje na vzdělání žáků, lze jen těžko odhadnout. „Těžko hledat nějakou korelaci. Dánsko patří k zemím se spíše nadprůměrnými výsledky v rámci mezinárodních srovnání, Itálie spíše k zemím průměrným či podprůměrným. Obě země přitom patří k těm, které mají nejdelší školní rok,“ upozornil Kartous.
„Stejně tak Maďarsko s Finskem: Maďarsko je spíš podprůměrné, Finsko premiant. Přitom v Maďarsku nastupují děti školní docházku velmi brzy a mají nejdelší školní docházku v Evropě, zatímco ve Finsku jdou až v sedmi letech,“ dodal.