Hlavní obsah

Stylista Filip Vaněk má domov vyladěný do posledního detailu

Právo, Zdeněk Smíšek

Přestože má stylista Filip Vaněk podkrovní a dvoupodlažní byt v centru Prahy vyladěný do posledního detailu, přiznává, že tam chodí vlastně hlavně přespávat. Vlastně škoda, protože je to moc hezký byt.

Foto: Milan Malíček, Právo

Obývací pokoj s kuchyní je celý v bílé. Strop naznačuje, že byt má ještě jedno podlaží.

Článek

V prostorném apartmá pro dva muže je nápaditě a originálně vybudované dokonce i schodiště vedoucí k ložnici. Zábradlí schodiště, mířícího z předsíně ke hřebeni střechy, obtáčí vestavěnou knihovnu v šedé barvě. Do sloupku jsou zabudovány vypínače osvětlení.

Už od zápraží je nepřehlédnutelné i stropní osvětlení ozdobené stříbrnými „bublinami“. No nepřijměte pozvání do takového bytu!

Foto: Milan Malíček, Právo

Filip Vaněk

„Architekt tu sice nebyl, protože pro barvy a design, si myslím, cit mám a nechybí mi ani představivost. Ale měli jsme si sem pozvat odborníka, který by poradil, jak udělat třeba elektrické rozvody. Na jednom místě mi tu chybí právě ta jedna zásuvka a rozčiluju se nad tím každý den, co tu bydlíme. Přitom by to nebyl problém, protože jsme sem přišli ve fázi výstavby.“

Foto: Milan Malíček, Právo

I když je linka minimalisticky zařízená, příjemně poutá pozornost. Nejen zavěšenou digestoří s osvětlením varné desky.

Stromovka zůstává v záloze

„Když si potřebujeme odpočinout, spíš odjedeme relaxovat na několik dní někam do ciziny. Na dovolené chodíme i do kina. Milujeme Lanzarote, kde po sečtení týdnů prožijeme tak čtyři měsíce z roku. Z oken máme téměř v dohledu Stromovku, která byla jedním z důvodů, proč jsme si tento byt pořídili.

Foto: Milan Malíček, Právo

Dokonce i původní trámy dostaly bílý nátěr, který však jejich letitou patinu záměrně nepřekryl.

Přiznávám ale, že za čtyři roky, co tady bydlíme, jsme tam ještě nebyli. Jsme oba tak vytížení, že se s manželem sejdeme doma v devět večer, vyřídíme poštu v počítači, a když nám začnou padat hlavy na klávesnici, jdeme spát,“ usmívá se nad kolotočem všedních dní Filip, který část svého profesního času věnuje i natáčecím dnům v televizi Barrandov, kde v pořadu Popelka pravidelně hodnotí výsledky snažení paní a dívek o proměnu jejich zevnějšku.

Foto: Milan Malíček, Právo

Schody s policí jsou ozdobou nejen předsíně.

Foto: Milan Malíček, Právo

„S manželem jsme klasické protiklady. Profesí je finanční poradce a investor. Na rozdíl ode mne rozumí penězům, čili se stará o složenky a já o jeho oblečení, protože jemu je zase jedno, jakou si vezme košili,“ usmívá se nad rozdělením rolí v páru Filip. Svatební obřad měli před třemi lety po dvouleté známosti.

Foto: Milan Malíček, Právo

Bílá prostupuje i do ložnice pro hosty, kde je místo i na další pracovní stůl s počítačem.

Tenisky i motýlek

Filip bývá v zahraničí často i služebně, kdy nakupuje pro klienty módu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ve druhém podlaží bytu je za ložnicí i prostorná a praktická šatna.

„V showroomech prožívám celé dny, takže z měst nic jiného nepoznám. A když je cestování více, za chvíli ani nevím, kde vlastně jsme. Tuhle práci dělám dvacet let a za tu dobu je vidět na lidech posun k lepšímu. Ve srovnání s metropolemi módy je to ale pořád málo. Už si začínám myslet, že Češi jsou málo otevření, jako by měli pocit, že vše hezké je zbytečné, a že móda je rozmařilost bohatých, kteří si ještě ke všemu majetek nakradli…

Móda je pro mne užité umění, a jak říkával už pan Werich, šaty dělaj člověka. A není to jenom o tom, co máme v hlavě. Na pracovních pohovorech o sobě moc sdělit nestihnete a zaměstnavatel si vybere raději čistě a hezky oblečeného. Navíc už i u nás móda pro kluky i pro holky není jen o drahých věcech,“ vypočítává Filip, který sám nejraději chodí v džínách, teniskách a tričku.

Foto: Milan Malíček, Právo

Zátiší pod oknem v ložnici

„Když jdu do opery, vezmu si samozřejmě oblek s motýlkem, ale už cestou domů si ho v taxíku rozepínám,“ usmívá se ctitel hezkých a pohodlných věcí.

„Ještě bych připomněl, že to souvisí i s celkovou kulturou života, včetně bydlení, a dokonce i zdraví - už jenom to, jak se stravujeme a kolik je obézních a nespokojených lidí. Ale aby si čtenáři nemysleli, že jen všem nadávám a jsem mimo realitu. Mám doma taky takového člověka, kterého musím dostrkat, aby si koupil nové tričko. A třeba lampu do bytu? To už vůbec ne! Na tajnačku jsem vyhazoval do popelnice jeho hrnky s nápisem LA. Na druhou stranu je pravda, že dát mně do ruky složenku, tak nám za tři měsíce vypnou proud, protože jsem nezaplatil. Já jsem v našem páru ten, kdo připomíná, že nemusí vše být podle toho, jak je to zapsané v diáři,“ připouští Filip, který přes veškerou kritiku vztahu k oblékání mnohých z nás rozjíždí i vlastní oděvní značku - F. V.

„Je to složitější, než jsem si myslel, ale chci to zkusit.“

Prostor pro pohyb

Podle pečlivě zařízeného bytového prostoru by bylo možné předpokládat, že tady už náš hostitel prožije většinu života.

Foto: Milan Malíček, Právo

Obývací pokoj opticky ještě více zvětšuje „okno“ do předsíně s originálním lustrem.

„Nemám to tak. Líbí se mi tu a máme to tu rádi, ale klidně bych se hned stěhoval na jiné místo, kdyby mě zaujalo. Jsem schopný sbalit oblečení a vše opustit. Už jsem bydlel na různých místech, v úplném centru i bývalé periferii. Dovedu si představit bydlet i v přírodě někde na statku. Nemluvě o tom, že vše je i otázka peněz. A nejraději bych, věřte nebo ne, bydlel v hotelu, kde by se mi o vše postarali! Důležité hledisko pro výběr bydliště je také to, kde právě pracuji.“

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Nejenže má v interiéru Filip rád bílou barvu, ale i světlo a prostor vůbec. „Byt je to prostorný, ale nedovedu si představit, že by nás tu - kromě návštěv (pracovna slouží i jako pokoj pro hosty) - bylo víc. Což mi připomíná a určitě někoho naštvu: Nemyslím si, že by si homosexuální páry měly osvojovat děti. Současná legislativa je pro náš spokojený život dostačující. Vyrůstal jsem v klasické rodině - poznal mužský i ženský prvek - a myslím, že je to tak správné a přírodou dané.“

Související témata:

Výběr článků

Načítám