Článek
Mat: modro-bílý kulich, rifle a červený rolák, jehož nejoblíbenějším pokrmem bývalo pečené kuře; Pat: modrá rádiovka, džíny a žluté tričko, občas tápe, ale má bláznivější nápady. Oba optimisté, kteří se nezaleknou žádného úkolu a jež nějaký ten neúspěch neodradí. Jejich typické gesto ...a je to!, potvrzující úspěšné dokončení úkolu, i když to vypadá spíš na velkou katastrofu, patří třeba vedle „Jen počkej, zajíci!“ asi k nejznámějším hláškám z televizních večerníčků.
Dva kuťáci, jimž se příhodně říká „ajeťáci“, zdomácněli díky svým potřeštěným nápadům nejen u nás, ale také v desítkách dalších zemí, kam byla první práva prodána už v 80. letech.
Natáčení jedné z humorných scén v novém filmu, v níž Pat a Mat bojují se zákeřným kaktusem (vlevo režisér Marek Beneš).
Beze jména
Autor nového animovaného filmu i současných dílů Marek Beneš, syn tvůrce postaviček Lubomíra Beneše (zemřel 1995), za jejich popularitou vidí jednoduché vysvětlení, protože fenomén kutilství existuje na celém světě: „Navíc lidé rádi vidí, když někdo dělá to, co by on sám dokázal udělat určitě mnohem lépe. Pat a Mat nikdy neskládají ruce do klína a jsou se svým dílem vždy spokojeni.“
Při hledání jmen se výtvarník a režisér Lubomír Beneš nechal inspirovat přáním dětí, s nimiž si povídal na besedách. Původně totiž jména neměli, navíc seriál byl zprvu zamýšlen pro dospělé diváky. Děti si tak začaly hrát s výrazy jako Patlal a Matlal nebo šachovým pat a mat.
Výtvarník a režisér Lubomír Beneš dal postavičkám jména až mnohem později.
Za čtyřicet let, co zkoušejí překonávat nepřekonatelné, podle Beneše vůbec nezestárli. „Téměř se nezměnili. Jen oblečení mají z trochu jiných materiálů než na počátku, protože jeden pár loutek vydrží asi tak sedm epizod a v současné době jich je natočeno již devadesát,“ prozradil pro Právo.
Nový rodinný celovečerní film, který odstartoval svou dráhu v českých kinech tento týden, je složen z epizod Pat a Mat na venkově, které si postavičky promítají. Diváci se tak mohou těšit na nové prostředí, nečekané kutilské nápady a překvapivé konce. Nebojácní kutilové se utkají se zákeřným kaktusem, suchým stromem nebo se rozhodnou po svém „zvelebit“ svůj příbytek. Vyzkoušejí si také jízdu na rotopedu.
V Nizozemsku dokonce mluví
„Už můj otec před třiceti lety vyprávěl, že seriál je populární v osmdesáti zemích světa. Já věřím, že to tak minimálně zůstalo. V současné době jsou Pat a Mat skutečně slavní v Nizozemsku, kde navíc mluví. Na konci, když udělají svoje gesto, řeknou česky „a je to“ s holandským přízvukem,“ vyzdvihl Beneš jeden z úspěchů. Volnou improvizací je tam dabují populární komici Kees Prins a Simon van Leeuwen.
Syn Lubomíra Beneše a autor nového filmu i epizod Marek.
Nizozemsko, kde na Pata a Mata můžete podle producenta filmu Tomáše Eiselta narazit na obalech sušenek, deskových hrách, oblečení nebo knihách, je výjimečné právě tím, že jako v jediné zemi na světě tam postavičky mluví. „Holandský režisér, který režíruje divadlo s Patem a Matem, vyprávěl, že se třeba v hospodě najde někdo, kdo začne mluvit jako Pat, a ostatní mu odpovídají jako Mat. Nebo když prý chvíli postojíte u dětského hřiště, jejich typické ‚a je to!‘ uslyšíte alespoň jednou,“ směje se režisér nového snímku.
Navíc seriál Buurman en Buurman (Soused a Soused) v nížinaté zemi na pobřeží Severního moře za 25 let promítání zakořenil tak hluboko, že je údajně řada lidí silně přesvědčená o nizozemském autorství. A nechtějí věřit tomu, že za ním stojí Čechoslováci.
Právě díky fenoménu v Nizozemsku, kde se hraje už třetí verze muzikálu v divadlech, mají velkou fanouškovskou základnu rovněž v Belgii. Například jejich příhody pravidelně uvádí jedno z artových bruselských kin.
...und fertig!
„Je pravda, že jsou tyhle postavičky v Belgii velice populární. Zejména mezi Vlámy, protože už od 80. let je uvádějí nizozemské a vlámské televize. Naopak tolik známé nejsou u francouzsky hovořících Belgičanů,“ vysvětlila pro Právo Noémie Meertová z bruselského festivalu Anima.
Stejnému úspěchu se dvojice potrhlých šikulů těší na druhé straně zeměkoule, v Íránu, kde se v běžné perštině dokonce vžil výraz „Patů Matů“ jako synonymum pro nešiky.
Historické okénko:
Pilotní díl pro seriál …a je to! vznikl v roce 1976. Lubomír Beneš se inspiroval svými vtipy, které vymýšlel a kreslil do časopisu. Ke spolupráci přizval dramaturga Jiřího Kubíčka a výtvarníka Vladimíra Jiránka (mj. večerníček Bob a Bobek - králíci z klobouku) a společně vytvořili film Kuťáci.
Od roku 1979 natáčeli tvůrci seriál …a je to! v Krátkém filmu Praha pro Slovenskou televizi Bratislava. V seriálu dostali kuťáci rádiovku a kulicha. Po krátké pauze, v roce 1985 pokračovalo natáčení seriálu přímo pro Krátký film Praha. V té době dostali svá jména Pat a Mat.
A jen pro zajímavost: Mat byl kvůli barvě svého trička označen za parodii SSSR, takže se musel hned v druhé epizodě převléknout do šedého. Až po revoluci opět oblékl červený rolák.
Podívat se můžete na jejich oficiální webové stránky Patmat.cz .
Podobně se jim daří v Polsku, na Slovensku, v bývalých zemích Jugoslávie, Německu, Anglii, Japonsku, naopak v USA seriál zatím příliš neznají. „Spolumajitelka práv Kateřina Jiránková, která tam žije, mi říkala, že bychom to mohli změnit. Američani jsou prý typičtí Pati Mati. Mnoho z nich má domek a za ním kousek pozemku, na kterém neustále jezdí se sekačkou a něco kutí,“ doufá v americkou budoucnost Marek Beneš.