Článek
„Na Ukrajině je již přes tisíc lidí, kteří bojovali v ATO a skončili sebevraždou,“ citovala poslance agentura. Upozornil, že se vojáci těžko vyrovnávají s psychologickými následky zranění. Situace je podle něj složitější, než tomu bylo za sovětských časů, kdy se Ukrajinci masově vraceli z vojenské mise v Afghánistánu, kde museli bojovat za sovětskou armádu.
Politik přitom tvrdí, že současní ukrajinští veteráni neznají svá práva a nikdo jim nevysvětluje, jak by měli po návratu z bojových operací postupovat.
Na konferenci v Kyjevě také řekl, že místní média nevěnují těmto problémům dostatečnou pozornost a nezařazují do vysílání „reklamy proti sebevraždám“.
Zkušenosti z války přitom vojáci většinou sdílejí přes sociální sítě. „Jsou sociálně velmi aktivní. Citlivě vnímají nespravedlnost a stát by se o ně měl proto zajímat,“ řekl. ATO se podle něj celkem zúčastnilo přes 329 tisíc osob. Většinou jde o mladé lidi, jejichž průměrný věk je kolem 35 let.
Prezidentský úřad statistiku nezná
Úřad ukrajinského prezidenta však podle rozhlasu Radio Svoboda tvrdí, že žádná přesná statistika sebevražd veteránů z bojových akcí na Donbasu, kde armáda i dobrovolníci bojují s proruskými separatisty, není.
„Nemůžeme tento počet zjistit. Oficiální počty se týkají převážně řádných vojáků. Jsou však chlapci, kteří se demobilizovali a v případě jejich sebevražd v domácnostech to nikdo neregistruje,“ řekl Vadym Svyrydenko, ombudsman pro záležitosti veteránů.
Podle něj by veteráni měli po návratu ze služby podstoupit psychologickou rehabilitaci.