Zimní procházka kolem nejstaršího mužského kláštera v pražském Břevnově

Hezký je nejen klášterní komplex se zahradou, návštěvu si lze protáhnout například na nedaleký sportovně rekreační areál na Ladronce, popřípadě vystoupat mírným kopcem na Vypich a poté do obory Hvězda.

Klášter, který obklopuje velká zahrada, donedávna velmi zanedbaná, založili roku 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch. Světský a církevní potentát se sešli nad pramenem potoka Brusnice, u studánky, která nese jméno Vojtěška. Zde se dohodli o výstavbě kláštera, biskup po požehnání od papeže sem přivedl bratry benediktiny z Říma.

Klášter stál mimo centrum města, mniši tu měli opravdu klid k meditacím. Původní podoba kláštera byla zcela jiná, za husitských válek byl téměř zničen. Při barokní přestavbě, která znamenala znovuzrození místa, byl v zahradě pro opaty postaven letohrádek Vojtěška, v jeho nitru se nachází kaple nad studánkou.

V té pramení potok Brusnice (má tři prameny), který dále teče do rybníka Malá Markéta pod klášterem, další dva prameny vyvěrají nedaleko kláštera a napájejí rybník Velká Markéta. Poté se stékají pod hrázemi obou rybníků a Brusnice teče převážně v podzemí do Vltavy. Do té vtéká u bývalé Občanské plovárny na Klárově.

Při husitských bouřích byla vypleněna většina staveb, některé kláštery už se neobnovily. Málem to postihlo i Břevnov. Dlouhou dobu objekt chátral, k životu se ho podařilo přivést až v letech 1708 až 1745, kdy ho přestavěli ve stylu vrcholného baroka.

Všemu vévodí klášterní chrám svaté Markéty, stavba proslulého Kryštofa Dietzenhofera, chór je zřejmě dílem jeho syna Kiliána. V monumentální prostoře uvidíte v bočních oltářích s iluzívní malbou osm obrazů Petra Brandla. Klenbu, v níž jsou umístěny hodiny, vyzdobil významný barokní malíř Jan Jakub Stevens ze Steifeldu a představil na ni benediktinské a české světce.

Prelaturu dokončili v roce 1720, jejím zlatým hřebem je Tereziánský sál s freskou Zázrak blahoslaveného Vintíře.

Při prohlídkách bývá k vidění i krypta, jde o jednu z nejstarších raně románských tuzemských památek, datuje se rokem 1040.

Konvent má dvě nádvoří a ambity, kapitulní síň a zimní refektář.

Zároveň se stavbou kláštera v roce 993 se začalo vařit i pivo. Určitě to nebyl nápoj, jak ho známe dnes, vařila se kaše s obsahem alkoholu. Husité zničili nejen klášter, ale také pivovar. Nový pivovar byl dílem Kiliána Ignáce Dietzenhofera, je datován rokem 1720, vařil hodně, ročně se vařilo až 5000 hektolitrů, to pomáhalo také ke klášterní prosperitě. V roce 1899 ho zrušili, sklep měl malou kapacitu, zbourali ho v roce 1953, když rozšiřovali komunikaci, nynější Patočkovu ulici.

Výroba je obnovena od roku 2011. Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha se nachází v bývalých stájích. Břevnovského Benedikta můžete ochutnat v místní restauraci, v létě je to velmi vytížená zastávka při návštěvě areálu.

U vchodu do zahrady visí tabule s vyobrazením objektů, jak vypadaly ještě před několika desítkami let. Práce na jejich znovuobnovení stála velké úsilí i finance. Totální zmar postihl hlavně oranžerii, na jejím místě vyrostla nová, moderní. U ní najdete bazének s fontánkou, pramen stříká i v zimě.

Obnovena byla zahrada nad oranžerií i spodní část s habrovou alejí vedoucí ke kapličce Josefka.

Na zahradu navazuje břevnovský hřbitov, kde jsou pohřbeni mj. arciopat kláštera Jan Anastáz Opasek, profesor a filozof Jan Patočka, básník a zpěvák Karel Kryl, novinář Ivan Medek…

Může se vám hodit na Firmy.cz: