Závěť Petra Voka je od soboty k vidění v Třeboni

Vernisáž se konala v pátek, od soboty je expozice přístupná i veřejnosti. „Je to rozhodně mimořádná událost. Se závětí se doposud mohli seznámit jen badatelé, veřejně jsme ji ještě nikdy nevystavovali,“ řekla Právu Blanka Čechová, která se v třeboňském státním archívu stará o písemnosti Rožmberků.

Závěť byla v pořadí pátá a poslední Rožmberk ji sepsal v dubnu roku 1610. Kromě rozdělení své pozůstalosti mezi Švamberky, synovce Jana Zrinského a další dědice se v ní poslední Rožmberk věnuje také založení rožmberské školy v Soběslavi.

Návštěvníci si poprvé prohlédnou také pasáž z kroniky Václava Březana týkající se pohřebního průvodu. Jeho podobu přiblíží také fragmenty pohřebních praporů, které byly neseny v pohřebním průvodu 30. ledna 1612 v Třeboni.

„Je zde vystaven i pohřební štít s vyobrazením rožmberského erbovního znamení, náklady na jeho pořízení byly dle dochovaných záznamů v ceně 20 krav nebo 6 vykrmených volů,“ uvedla Kateřina Voleská z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Obraz zachycující podobu posledního Rožmberka několik let před smrtí mohli lidé poprvé spatřit na výstavě Rožmberkové ve Valdštejnské jízdárně v Praze, podruhé mají nyní možnost v Třeboni.

Vystavena je i kopie prstenu Petra Voka z Rožmberka, jehož originál je uložen ve vyšebrodském klášteře. Výstava je otevřena od 5. do 27. listopadu denně mimo pondělí od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin. Originál závěti bude k vidění jen do 13. listopadu, pak ji nahradí kopie.

K připomenutí výročí úmrtí posledního Rožmberka vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou minci. Na líci dvousetkoruny je zobrazen klášter Vyšší Brod, místo posledního odpočinku Petra Voka, a rozlomený rožmberský erb symbolizující vymření rodu Rožmberků.

Motivem rubové strany je Vokův portrét v dobovém oděvu. Autory grafického ztvárnění jsou Jaroslav Bejvl (lícní strana) a Petr Horák (rubová strana). Na výstavě si návštěvníci prohlédnou fotografie výtvarných návrhů mince a také minci samotnou.