Zámek, pivovar, záhadnou malbu, náhrobek obětí krvavé vraždy - nejen to najdete v Čížové

Nad vesnicí se tyčí Čížovská hora (512 m n. m.) se hřbitovem a kostelem sv. Jakuba, viditelná zdaleka, vystupující nad lesy a poli. Historie kostela sahá do období kolem roku 1250, kdy byl založen, písemně zmíněn je až roku 1407.

Právě u jeho vchodu je možné vidět náhrobek rytíře Loreckého ze Lkouše a jeho synů. Sama vražda zde tehdy pochovaných byla krutá, ovšem její potrestání v Blatné nemělo snad u nás obdoby, popravu provázelo opékání na rožni, stahování kůže zaživa, narážení na kůl a další vymoženosti práva útrpného. Více ZDE.

Proti kostelu stojí kaple sv. Barbory, která pochází z roku 1579, dřevěná zvonice z první poloviny 16. století připomíná husitskou hlásku. Na hřbitově je i hrob mladého chlapce, zabitého v Praze milicionáři rok po obsazení Československa vojsky „spřátelených armád“. Od této události loni uběhlo padesát let, připomnělo ji i setkání občanů - více o úmrtí v roce 1969 ZDE.

Z let 1762-1763 pochází mohutná budova špitálu, nacházející se před vchodem do kostela, kde je i jedna z vyhlídkových plošin k jihu, kousek dál po vrstevnici pak je další.

Bývalý klášter Kongregace sester Nejsvětější Svátosti dlouhou existenci neměl, založen byl roku 1901 a činnost ukončil roku 1948. Stojí na křižovatce silnice dál na Blatnou a přes Novou Ves na Mirotice. Nová Ves je přímo navazující součástí Čížové, je zde umístěna záchranná stanice živočichů Makov.

V obci je také k nepřehlédnutí třípodlažní barokní špejchar z roku 1734, stojící v kopci podél silnice. Sousední šlechtický pivovar z poloviny 17. století je dnes obytný dům, resp. penzion U Čarků. Ale o místní pivo v Čížové nepřijdete.

Jeho vaření je zasvěceno západní křídlo zámku. Co se týče historie zámku, ta je spojena s vývojem obce, v minulosti spadající pod panství píseckého hradu. Z pozdějších držitelů jsou zásadní Kateřina Šternberková ze Sudoměře a Jan Deym ze Stříteže, který od ní koupil Čížovou roku 1560. Následuje několik jeho potomků a pokračovatelů rodu.

Roku 1715 uzavřela předběžnou smlouvu na koupi pro svého syna Františka Antonína hraběnka Antonie Josefa Černínová z Chudenic a roku 1726 hrabě Václav Ignác Deym panství Františku Antonínovi Černínovi prodává.

Zámek, zbudovaný Janem mladším Deymem ze Stříteže vyrostl na základech starší tvrze v roce 1629. Rodové znaky Kateřiny a Deymů jsou k vidění nad renesančním portálem. Pro záchranu památky i současný život v obci je zásadní novodobá historie, konkrétně rok 2013, kdy zámek odkoupila obec, držící i titul Jihočeská vesnice roku 2010, a to za účelem rekonstrukce jeho budovy a prostor.

Jako první na řadě byla roku 2014 kaple sv. Jana Křtitele. Právě zde byly nalezeny malby uhlem, ne sice z dob lovců mamutů, ale staré tak 200 let. Znalcům vrtá hlavou, jak se v sakrální stavbě objevila kresba koně, stejně, jako zda postava selky s hráběmi není spíš nějaký mimozemšťan. Asi by to chtělo poradit se s autorem Vzpomínek na budoucnost Erichem von Dänikenem, jistě by ho to zaujalo. Co však zaujme spekulace kolem záhady mnohé míjející návštěvníky Čížové, je v roce 2018 zahájený provoz malého pivovaru.

Pivovar Čížová se uvedl nabídkou světlého spodně kvašeného nefiltrovaného a nepasterizovaného ležáku, vaří ale i pivo výčepní. Konzumenta možná zarazí nikterak prvoplánově nazvané druhy piva, nenajdou zde žádný Zámecký ležák, Deymovo pivo nebo Křtitelův pohár, ale Pepu, Jirku, Josefa, Olafa…, piva pojmenovaná po provozovatelích a zakladatelích pivovaru.

Zdárný rozjezd pochopitelně trochu zbrzdila letošní pandemie, ale milovníci Pepy nebo Olafa mají možnost zakoupit pivo jak v omezené době přímo v zámku - tak i např. v prodejnách pekárny ve Zlivicích, jejích prodejnách v Písku či Českých Budějovicích. Zajímavý je i nápad ekologického využití recyklované odpadní vody při výrobě piva, zde praktikovaný.

Fanoušci fotbalu tu trochu posmutněli, místní klub TJ Sokol Čížová, založený roku 1919, po postupu do České fotbalové ligy v roce 2017/2018 skončil zpět v divizi.

Zato několik křížů, s častým Kristem „plecháčem“ v okolí své pozice nezměnilo, stejně jako kamenný smírčí kříž, dříve umístěný v poli, dnes k vidění takřka proti kapličce u silnice na Blatnou, tedy ke křižovatce Nová Hospoda.

Neradno ho přesunovat ale k bráně vlastního statku, jako sedlák Suchan, kterému v tu ránu, co tak učinil, začala po dvoře pobíhat černá slepice, snad sám ďábel. Tak ho raději dal tam, kde je dnes.