Zámek Jemniště je nabitý výzdobou barokních umělců

Nádherné jsou rovněž parky. Menší, spíše zahrada, se nachází při příchodu do velkého čestného dvora, za zámkem se rozkládá rozsáhlá francouzská zahrada z roku 1725, na kterou navazuje krajinářský park s malým zvěřincem a voliérou.

Velký bílý ara ve velké kleci vás asi zaskočí svým perfektně vysloveným pozdravem Ahoooj! Rozsáhlý park s mnoha lavičkami je učiněným rájem pohody. Posezení s knihou vás zklidní, ale stačí se dívat na poletující motýly či poslouchat ptáky. Občas do toho ale pronikavě zavřeští některý ze zámeckých pávů. Nebo se rozvalíte na trávníku a můžete tu piknikovat, koše vám půjčí v zámecké kavárně.

Původně v obci Jemniště rozkládající se mezi Benešovem a Vlašimí stávala vodní tvrz, tu později přestavěli na renesanční zámek. Z Jemniště pocházel Mikeš Divůček, působící na dvoře Václava IV. Byl příznivcem Jana Husa a kazatele varoval před cestou do Kostnice.

Když panství roku 1717 koupil hrabě František Adam z Trauttmansdorffu, povolal vynikajícího architekta Františka Maxmiliána Kaňku a zadal mu výstavbu zámku. Kaňka odvedl vynikající práci, zámek dokončil v roce 1725.

Téměř každý zámek si prošel požárem, nejinak tomu bylo i na barokním Jemništi, tady řádil ohnivý kohout roku 1754.

Objekt posléze přestavěli rokokově, má půdorys písmene H, budovy na sebe navazují přes prostřední vyvýšenou část, která je směrem do čestného dvora ozdobena balkonem nad průjezdem a hodinami. Z boků zámku vybíhají kolem čestného dvora bývalé hospodářské budovy.

Na pravé straně je tento rok uzavřená restaurace, v protilehlém křídle najdete kavárnu s cukrárnou a obchůdkem s loveckými oděvy. V kavárně se nachází i zámecká pokladna.

Sňatkem přešlo Jemniště z Trauttmansdorffů na nejvyššího purkrabího hraběte Rottenhana, ten nechal provést některé stavební úpravy, po jeho smrti zámek přešel do vlastnictví jeho zeťů – nejprve Jana Nepomuka Chotka, poté na hraběte Jiřího Buquoye.

Zámecké interiéry vyzdobili tehdejší barokní umělci – nástropní malba ve velkém sále pochází od F. A. Schefflera, kapli vymaloval V. V. Reiner, plastiky jsou z dílny M. B. Brauna, L. Widmana. Fresek je tu velké množství, výčet by vydal na menší brožuru.

Ve zpřístupněných pokojích se nachází dobový nábytek a umělecké sbírky, část je věnována obrazové galerii.

Při přesunu mezi pokoji budete leštit parkety, dostanete klasické zámecké pantofle a hurá na prohlídku.

Sternbergové z konopišťské větve zakoupili zámek v roce 1868 od V. Windischgrätze. Zdeněk Sternberg předtím již zakoupil nedaleký Český Šternberk, peníze na to získal z panství v Radnicích, kde prosperovaly uhelné doly.

Zámky rozdělil mezi syny, mladší Filip zdědil Jemniště, staršímu Aloisovi připadl Český Šternberk. Po smrti Aloise přešel objekt na Zdeňka. Ten založil u Jemniště šestnáctihektarový park.

Předávání majetku v rodu dál pokračovalo, nakonec se Filipova dcera Terezie (1902–1985) po sňatku s hrabětem F. J. Mensdorffem-Pouillym stala jedinou majitelkou. Protože se majitelé nechtěli přihlásit za války k německé národnosti, nacisté je odsud vystěhovali.

Po válce je odtud znovu vystěhovali komunisté, museli se přestěhovat na faru do Postupic. Jemniště vyrabovaly jednotky Rudé armády, podobných objektů takto postižených bylo více.

Zámek se stal v letech 1953 až 1961 pobočkou Uměleckoprůmyslového muzea, poté tu sídlilo Oblastní muzeum Podblanicka. Roku 1974 byly opraveny střechy, fasáda a proběhly některé další drobné úpravy.

Čestný dvůr jen s trávníkem bez nynějších zahradnických úprav si roku 1976 zahrál ve filmu A. Kachlíka náš dědek Josef. Hořká komedie z jižní Moravy měla sice místy silný ideologický podtext 50. let, ale hereckými výkony a nádherným nářečím je skvostná. Ale doba taková byla, kolektivizace zemědělství začala.

Když se natáčelo, již rok v zámku byla nainstalována stálá výstava na téma československo-sovětského přátelství s důrazem na osvobození středních Čech. Individuálních návštěv se moc nedočkala, i když našli se skalní příznivci, ale pro kolektivy byla jako dělaná.

V 80. letech tu byla výstava Theatrum mundi, představovala grafické listy, veduty, mapy a plány z dílen amsterodamských nakladatelů 17. století. Většina zápůjček pocházela ze sbírek Lobkowiczů.

V přízemí jste si mohli prohlédnout kresby Josefa Lady.

Restituce přinesly změny i pro Jemniště, v roce 1995 přešel zámek do rukou Jiřího Sternberga, který levé křídlo obývá se svou ženou Petrou a dětmi.

Zámecké prostory slouží ke svatebním hostinám, ve dvou domcích u vchodu do čestného dvora, sloužících dříve služebnictvu, jsou ubytovací apartmány.

K turistickým návštěvám v okolí zvou například zámek a park ve Vlašimi, hrad v Českém Šternberku, zámek a park v Konopišti, rozhledna Špulka.