Z velkolepého sídla krále Václava IV. v Kunratickém lese zbyla skromná ruina

„Nevelký kus pod Kunraticemi obtéká potok vysoký ostroh, na němž stával Nový hrad, bývalé královské sídlo, nyní zřícenina, bohužel již rozrytá a vylámaná,“ napsal historik Augustin Sedláček.

Měl pravdu už před stovkou let, z rezidence Václava IV. toho moc nezbylo, přesto stojí zato místo navštívit. Krom zbytků zdí uvidíte i pozůstatky velkého obléhacího tábora Pražanů, kteří hradu zasadili roku 1421 smrtelnou ránu.

Podle obrazové rekonstrukce na panelu u ruiny to byl středně velký, ale přepychově vybavený hrad. Král tu měl velkou knihovnu, byl sečtělý a ovládal několik jazyků. Knihovnu zničila pražská husitská lůza po dobytí Hrádku v roce 1421.

Nejmladší z hradů založených Václavem IV. vznikl jako panovníkův letohrádek v letech 1411 až 1412.

Na podzim, kdy stromy shodily listí, jsou patrné jak zbytky terénních vln, valů a příkopů, tak i míst pro obléhací praky, ve velké míře k boření hradu použité. Jak tábor vypadal, jak probíhalo obléhání, informace o hradu a králi i o dějích od rozboření hradu po současnost se dozvíte na několika tabulích rozmístěných na přístupu k ruině

Z kdysi královského hradu se zachovala část obvodových zdí a místnosti zahloubené pod terén. Užívá se několik jmen – Wenzelstein, Hrádek, Nový hrádek, ale správně je Nový hrad.

Wenzelsteinem chtěl Václav poukázat na význam sídla, trochu pomýšlel, že bude známý jako Karlštejn, ale toto jméno zapadlo. Stavba měla hranolovou věž, dva paláce a dvě vstupní brány. Předhradí nebylo opevněno, pouze odděleno příkopem a hradbou.

Václav neměl v životě moc štěstí, zprvu úspěšný panovník, potom několikrát zajatec české šlechty. Jak se stává i v lepších rodinách, místo úředničení se věnoval truňku a někdy velmi důkladně. Nechvalně se zapsal do historie, když kvůli sporům s arcibiskupem Jenštejnem dal umučit Jana Nepomuckého. Tímto aktem přispěl k pozdějšímu kultu téměř neznámého vikáře.

Po pražských husitských bouřích se na Hrádek prchlivý Václav nastěhoval. Třebaže zpočátku podporoval Husa, nakonec vyhlašoval husity za kacíře, to se nezměnilo ani po kazatelově smrti. Hus kritizoval mimo jiné i prodej odpustků, ale peníze z něj byly přínosné i pro královu pokladnici. Panovník nic nedělal ani po naléhání jeho bratra krále Zikmunda, aby proti rebelům zasáhl.

Na Hrádku ho také dostihla zpráva o pražské defenestraci. Prý zařval jako raněný lev a podlehl buď infarktu, nebo záchvatu epilepsie. Stalo se 16. srpna 1419. Jeho manželka královna Žofie nechala jeho mrtvolu tajně převézt nejprve na Vyšehrad, poté na Pražský hrad. Po několika týdnech ho za tmy lodí odvezli do zbraslavského kláštera.

Král neměl klid ani po smrti. Kališnická nenávist vůči králi byla urputná.

Pod vedením kněze Korandy 10. srpna 1420 vyrabovali husité zbraslavský klášter. Jak píše historik Josef Pekař: „Táboři se vlámali i do hrobky královské, a vyňavše tělo krále Václava IV. z rakve, tropili s ním žerty ohavné, aby pozdě na noc, opilí vínem klášterním, s trofejemi rozbitých obrazů a mnišských kápí, vraceli se do Prahy...” Na mrtvolu prý i močili.

Před jejich běsněním tělo zachránil až převozník, skryl je pod převrácenou loď. V roce 1424 Václava snad dokonce na Žižkův příkaz slavnostně uložili mezi panovníky na Pražském hradě.

Po Václavově smrti nastoupil jeho bratr Zikmund Lucemburský. V květnu 1420 přijel na Hrádek a obsadil ho posádkou. Přitáhl sem s vojskem i 31. října, ozbrojenci přespali v chladném počasí v lese u hradu. Druhý den vojsko táhlo dobýt Vyšehrad, ale bylo na hlavu poraženo, Zikmund se po útěku na Hrádku už nestavil, zbyla tu jen posádka. Proti té vytáhla vojska pražanů. Po asi třínedělním obléhání hrad padl.

Když hrad pražané dobyli, rovnou ho vypálili. Po husitských válkách zůstaly ruiny dlouho opuštěné, od 15. do 17. století přecházel majetek na různé vlastníky usazené v Kunraticích. Zkáza zbytků hradu se završila v roce 1881. Správa kunratického panství nechala zbořit tehdy ještě pětimetrové zdi, aby se sem nestahovali lidé, kteří v lese plašili zvěř.

V terénu nyní po příchodu přes dřevěnou repliku dřevěného mostu uvidíte základové zdi paláce, vypadají jako sklepení, ale je to důsledek zasypání vnější strany zdí materiálem ze zbořeniště.

Od metra Chodov lesem asi 2 kilometry, stejná vzdálenost z Kunratic od kostela, nejkratší od Kunratic-Zelených domků k potoku a vzhůru do celkem prudké stráně. Běhá se tu od roku 1934 závod Velká kunratická.