Z Dubických vyhlídek je Porta Bohemica jako na dlani

První vyhlídka se nachází přímo v samotných Dubičkách. Najdeme ji u kostela sv. Barbory, jenž se vypíná ve výšce 220 metrů nad hladinou Labe. Dubický kostelík byl vystavěn v roce 1579 tehdejším majitelem zdejšího panství Jindřichem Kaučem z Kauče.

Původně luteránská stavba byla za třicetileté války v roce 1643 pobořena. Naposledy se kostel přestavoval po požáru v roce 1820. Kolem něj vede zelená turistická trasa Stadlice-Dolní Zálezly, jež se asi po 100 metrech severozápadně protíná se žlutou.

Po pravé straně kostela se dostaneme na terasu místní restaurace a penzionu s názvem U Svaté Barbory, kde se vyhlídka nachází. Můžeme zde tak posedět a občerstvit se přímo nad meandrem Labe. Ze tří výhledů je tento opravdu nejsnáze přístupný.

Před námi se otevírá výhled nejen na Labské údolí, ale i na kopcovité panorama. Na zábradlí je přidělaná informační deska, která odkrývá názvy kopců. Vidět tak můžeme například Havraní skálu, Varhošť, Deblík či Plešivec.

Přímo naproti za řekou leží Církvice, nad nimiž můžeme vidět i kamenolom a v dálce je také znatelná zřícenina hradu Kamýk. Samotný dojem ovšem kazí vysoké porosty stromů a šeříků. Výhled tím pádem bohužel není natolik otevřený, jak bychom si představovali, a tak se přesouváme dále.

Pokračujeme zpět okolo kostela doprava po zelené turistické značce na Dubický kopec. Za necelým kilometrem dojdeme k uzavřenému soukromému objektu. Ačkoliv se může zdát, že tu nic nenajdeme, opak je pravdou. Na bráně visí upozornění, které nás nasměruje na úzkou cestičku vpravo od vrat. Obejdeme kopeček a dostaneme se až pod konstrukci vysílače.

Opět to není žádný náročný výšlap. Cesta je však štěrkovitá a strmá, a tak raději opatrně. Výhled ovšem stojí zato. Jako první si ihned všimneme námi již známého kostela sv. Barbory, který svou věžičkou dominuje okolí. Dále se nám otevírá pohled i více na jih na kopec Lovoš. Pozorovat lze též vlaky na železniční trati, která se táhne po obou stranách Labe.

Jak se říká, do třetice všeho dobrého. A proto se vydáváme na naši poslední Dubickou vyhlídku s názvem Mlynářův kámen. Od vyhlídky Václava Krčila je po zelené vzdálená přibližně 600 metrů.

Cesta na vrchol není nijak náročná, lehkého stoupání se však dočkáme až u samotného konce. Na kopci se nachází lávka, která nás zavede ke kovovému kříži s pamětní deskou, jenž uctívá památku obětem první světové války. Na desce stojí německý nápis: „Friede: Liebe die herrliche Natur. Liebe deren Schöpfer. Liebe deinen Nächsten wie dich selbst!“ (Milovat krásnou přírodu, jejího stvořitele a bližního svého tak, jako sám sebe).

Od kříže se nám otevírá opravdu krásný pohled. Možná ten nejhezčí. Shora je vidět na nedaleké obce Dolní Zálezly, Sebuzín, Církvice, Prackovice nad Labem a Libochovany. Tato vyhlídka dříve údajně sloužila i jako signalizační místo.

V okolí je možno navštívit plno dalších krásných míst. K vidění jsou tu například vodopády Moravanský a Pod Dubičkami. Pokud bychom se vydali od Dubiček na druhou stranu, došli bychom po žluté k další vyhlídce s názvem Doerellova.

Jméno nese po německém malíři Gustavu Ernestu Doerellovi (*1832). Oblast Českého středohoří ho natolik uchvátila, že ji promítl do několika svých krajinných maleb. Kousek od ní se také nachází vyhlídka turisty Jaroslava Srby či rozhledna Radejčín.