Článek
Zámek postavený na mírném návrší nad obcí Zeměchy nedaleko Loun tvoří v mírně zvlněné zemědělské krajině výraznou dominantu. A jak přišel k názvu Nový Hrad? Jednoduše! Původně šlo totiž o tvrz pánů z Jimlína, postavenou ve 14. století, která byla později zakomponovaná do areálu hradu, postaveného v letech 1465 až 1474 Albrechtem Bezdružickým z Kolovrat. Ještě za Kolovratů a následně za Vřesovců a pánů z Liběchova proběhla postupná přestavba hradu s chráněnými příkopy a valy na zámek.
Založili novou barokní kapli
K výraznějšímu doplnění zástavby došlo po smrti Jana z Aldringenu roku 1634, který v závěti odkázal panství Strahovskému klášteru. V době moru se premonstráti uchýlili na Nový Hrad, a protože původní hradní kaple byla pro jejich potřeby příliš malá, položili jižně od paláce základy nové barokní kaple a současně k severní hradbě nechali postavit obytné severní křídlo, které z této strany uzavřelo areál třetího nádvoří.
Dnešní podobu získal zámek Nový Hrad za Gustava Adolfa z Warensbachu mezi lety 1670 až 1690. Poslední šlechtou, trvale obývající Nový Hrad, byli Löweneggové. Po smrti Leopolda z Löweneggu bylo v roce 1767 panství prodáno knížeti Josefu Schwarzenbergovi. Jeho potřebám zámek nepostačoval a hlavní sídlo pro severozápadní Čechy si vybudoval v Postoloprtech.
Na Novém Hradě ponechal hospodářskou správu a zajížděl sem pouze sporadicky. Schwarzenbergové vlastnili Nový Hrad do pozemkové reformy v roce 1924, kdy přešel na stát a později ho užívalo zemědělské družstvo v Jimlíně. Během tohoto krátkého období zmizelo ze zámku vše, co bylo možné nějakým způsobem zužitkovat. Se záchranou památky se začalo v roce 1974 a s různými peripetiemi probíhá dodnes.
Doklady o životě venkovské šlechty
Areál Nového Hradu je mimořádně hodnotným dokladem vývoje venkovské šlechtické architektury s řadou pozoruhodných stavebních i výzdobných detailů. Zachovalo se množství pramenného materiálu dokreslujícího život venkovské šlechty v celé jeho pestré škále vazeb a událostí.
V současnosti je vlastníkem Nového Hradu Ústecký kraj, který prostřednictvím svého úřadu zajišťuje celkovou rekonstrukci tak, aby mohl sloužit veřejnosti jako zajímavý cíl rodinných výletů, ale i kulturní centrum širokého spádového území.
Peníze vložené do renovace památky z krajského rozpočtu spolu s dotacemi z ministerstva kultury a s využitím peněz z prostředků Evropské unie dosáhly sumy přesahující 125 miliónů korun.
Zámek patří z mnoha tisícovek historických památek v Ústeckém kraji k těm nejhezčím a nejzajímavějším. Návštěvníci se o tom mohou přesvědčit sami.