Výlet kolem Sázavy za zázraky svatého Prokopa

Svatý Prokop to neměl v počátcích svého pobytu u řeky Sázavy jednoduché. Říká se, že roku 1009 opustil svou rodinu, aby se věnoval modlitbám a rozjímání. Jeho nohy ho z Chotouně na Kouřimsku dovedly až na místo budoucího kláštera.

Tenkrát tam našel akorát jeskyni. Podle legend z ní Prokop nejprve musel vyhnat démony, než se v ní zabydlel. Postupně se k němu přidávali další lidé. Na svém lovu potkal Prokopa dokonce i kníže Oldřich, který byl mužovým životem uchvácen a v roce 1032 se díky tomu rozhodl na skále nad řekou postavit klášter.

A tak se začala psát historie jednoho z nejvýznamnějších klášterů v Čechách. Za časů svatého Prokopa byly zprvu všechny stavby dřevěné. V severní části kláštera žili služebníci, kteří roku 1070 dostali svůj kostel. Byl zasvěcený svatému Kříži a měl podobu čtyřlístku, což znamená čtyři apsidy do všech světových stran.

Základy kostela si ve zdejší zahradě můžete prohlédnout dodnes, a jsou tak jednou z nejstarších částí kláštera vůbec. Zahrada je skromná a na její východní straně najdete onu tajemnou jeskyni.

Již při příchodu do areálu kláštera vítá příchozí rozestavěný trojlodní gotický kostel s věží. Počátek jeho stavby se datuje do konce 13. století, nikdy však nebyl zcela dokončen. Dostavěna byla východní část, kde se nachází gotický chór a krypta.

Kostel s barokním průčelím slouží mším i svatebčanům. Prohlédnout si ho však mohou také turisté v rámci prohlídky. Obdivovat mohou nákladně zdobený hlavní oltář, barokní klenbu, opatské křeslo či varhany z 18. století.

Turistům se líbí především návštěva krypty s barokní cihlovou klenbou. Po prudkém sestupu po schodech jako byste se dostali do nějaké temné jeskyně, kterou osvětlují jen malá okénka.

V minulosti tam byl k věčnému odpočinku uložen právě světec Prokop, jehož tělo bylo ale posléze přemístěno do kostela Všech svatých na Pražském hradě. Pro poutníky je tam dnes alespoň skříňka s relikvií.

Všimněte si rovněž točitého schodiště, které v kostele fungovalo ve středověku. Z krypty vede také chodba do zahrady a jeskyně.

Z kostela se prohlídka přesouvá hned vedle, do jedné z nejhodnotnějších místností — kapitulní síně. Ta byla mnichy využívána k různým zasedáním a důležitým setkáním.

Kvůli přestavbě v 18. století se z ní dochovala asi polovina, velmi hodnotné jsou fresky na stěnách a stropě a středový zdobený sloup. Průvodkyně vás tam seznámí s jednotlivými malbami a příběhy, které jsou na nich zobrazeny.

Další části kláštera si můžete prohlédnout sami. Pokračovat budete ambitem, odkud lze nahlédnout do rajské zahrady se základy románské stavby. Při průchodu ambitem věnujte pozornost sochám i fotografiím na zdech. Dokonce si můžete vyzkoušet mnišskou kutnu.

Jedny ze dveří vás zavedou do refektáře čili klášterní jídelny. Zvedněte hlavu vzhůru. Spatříte dechberoucí fresku z 18. století od Karla Kováře.

Znázorňuje Prokopa, který se potkal s knížetem Oldřichem, a v druhé části Prokopa, jak rozdává almužnu chudým.

Neméně zajímavé jsou však i malby přímo v části ambitu, které nechal vytvořit v roce 1750 Anastasius Slančovský. Představovaly výjevy ze života svatého Prokopa. O 120 let později byl ovšem cyklus zabílen. Dnes postupným restaurátorským průzkumem jsou fresky opět objevovány. Celkem jich je na stropě až 26.

To ale stále není vše. V dalších místnostech kláštera je expozice archeologických nálezů z různých období, včetně Velké Moravy. Najdete tam nejen předměty denní potřeby, ale i zajímavé dokumenty jako Českou bibli hlaholskou či Dalimilovu kroniku.

Po původních slovanských mniších vlastnili objekt benediktýni. Po husitských válkách se v něm střídali světští majitelé a posléze patřil břevnovskému opatství.

V roce 1785 byl během josefínských reforem zrušen. Vystřídali se různí vlastníci, až jej v roce 1932 převzalo emauzské opatství, to nyní žádá v církevních restitucích o vrácení části majetku. Jak to tedy s klášterem bude dál, je takříkajíc ve hvězdách.

Prokop byl svatořečen v roce 1204 papežem Inocencem III. Jak už to tak u světců bývá, i Prokopův příběh vypráví o zázracích. Jednoho nemocného starce údajně uzdravil tím, že mu dovolil, aby si oblékl jeho hábit. Jiný muž – slepec – začal vidět během Prokopova pohřbu.

Štěstí prý přálo také členovi knížecí družiny, který byl uvězněn, podařilo se mu utéct, ale zastavila ho rozvodněná Sázava. Prokop prý zařídil, aby zamrzla, a on mohl přejít. Na světce se obracely i ženy, které chtěly otěhotnět, nebo rolníci, kteří toužili po dobré úrodě.

Kousek od Sázavy Prokop údajně zapřáhl do pluhu ďábla, jehož vyhnal z jeskyně. Vyoral s ním podle pověstí brázdu až do Chotouně.

Po klášterní prohlídce, trvající asi hodinu, se nezapomeňte projít po městě a kolem řeky. Při cestě k Sázavě si všimněte rozpadlých budov, které kdysi byly klášterním hospodářským dvorem s mlýnem. Centrum města s nově opravenou fontánou pak nabízí občerstvení s posezením i informační stánek. Pokud vynaložíte trochu síly, tak se po žluté stezce dostanete nad město na vyhlídku s altánem. Rozhled ale trochu kazí bujná vegetace v okolí.

V parném létě dají mnozí přednost řece a koupání. Vydejte se proto podél Sázavy proti proudu a narazíte na místní lagunu, kde si lidé užívají vodní radovánky. O kus dál je plně vybavený kemp a splav. Do úplného výčtu vyžití patří i zmínka o dostupných cyklostezkách a hlavně oblíbená vodácká trasa, která pokračuje do Týnce nad Sázavou a Pikovic.