Vimperský zámek procitá z dlouhého zimního spánku

„Hotovo je odhadem asi tak z jedné pětiny,“ řekl Novinkám o rekonstrukčních zásazích posledních dvou let kastelán Vojtěch Brož. Což není vůbec málo – návštěvníkům se totiž v květnu znovuotevře Horní zámek. O důvod víc, proč vstupní šumavskou bránou pouze neprojet.

Právě v místech dnešního Horního zámku, v krajině rozsáhlých pohraničních hvozdů, vyrostl někdy před rokem 1263 původní gotický hrad coby strážní pevnost nad stezkou vedoucí do Čech z Bavorska. Pravděpodobným zakladatelem byl král železný a zlatý, Přemysl Otakar II.

O čtyři staletí později areál doplnil renesanční Dolní zámek ve tvaru písmena U. Stalo se to následovně: Volf Novohradský z Kolovrat koupil roku 1601 vimperské panství od Petra Voka z Rožmberka a společně s manželkou Juditou a synem Jáchymem se pustili do rozsáhlého díla.

Výsledkem se stalo vskutku reprezentativní sídlo s přebohatou uměleckou výzdobou – časem bohužel následovalo zadlužení a ztráta majetku, ale to už je jiná kapitola…

„Novohradské z Kolovrat a jejich význam pro Vimperk návštěvníkům rozhodně připomeneme,“ podotýká kastelán, když hovoří o chystaném šlechtickém interiéru z počátku 17. století. A o související „detektivní“ práci – nutností je mimo jiné sehnat dobový nábytek.

Na vimperském zámku se podobně jako na desítkách jiných tuzemských objektů z mobiliáře nedochovalo téměř nic.

Na seznam národních kulturních památek byl zámek zapsán v roce 2010, ale až za dalších pět let, kdy se ocitl ve správě Národního památkového ústavu, mu začalo opravdu svítat na lepší časy (to již od poslední velké rekonstrukce, kterou si v roce 1857 od Schwarzenbergů vyžádal ničivý požár Horního zámku, uplynulo přes půldruhého století). Ne nadarmo se tu projektu obnovy začalo říkat Probouzení zimního zámku.

„Označení jsme použili hned z několika důvodů. Za prvé se jedná o dlouhodobý proces, který jen tak neskončí a je během na dlouhou trať. Hlavně však, za druhé, odkazujeme k historickému názvu města Vimperk, které vychází z německého Winterberg. Jsme tudíž skutečně zámkem na ”zimní hoře”, přeneseně zimním zámkem. A do třetice tím názvem připomínáme, že budeme jedním z mála zámků, který bude mít otevřeno celoročně, i v krásné šumavské zimě ve výšce 740 metrů nad mořem,” informoval kastelán.

Od roku 2015, ještě před obnovou, návštěvníci procházeli zejména prázdnými, zdevastovanými, dřevomorkou nemocnými místnostmi bývalých kanceláří a bytů (v obou zámcích). Změna se tak z jejich pohledu chystá naprosto zásadní.

Prohlídková trasa Horního zámku se aktuálně zaplňuje předměty, návštěvníci jistě ocení zrestaurovaný záklopový strop ze 17. století – stejně jako nové fasády na nádvoří či rozšířenou expozici Muzea Vimperka. Ta je pozve na středověkou Zlatou stezku, do ztracených šumavských vesnic, za starými tiskaři (Vimperk se uvádí jako druhé město po Plzni, kde se tiskly knihy) a na mnoho dalších poznávacích výprav.

Doplňme, že řada naprosto zásadních zásahů zůstane ovšem veřejnosti skryta – jako třeba nové rozvody elektřiny či likvidace dřevomorky.

Zážitky slibuje i bývalá obytná Vlčkova věž, vůbec nejstarší dochovaná část původního hradu s přízemím zaklenutým čtyřmi poli křížové klenby, či prohlídka kaple sv. Josefa. Návštěvníkům bude k dispozici rovněž Dolní zámek, který ještě čeká, až se s ozdravnou kúrou dostane i na něj.

„První velký krok máme za sebou, zámecká obnova tím ovšem zdaleka nekončí,“ upozornil kastelán. Opravy Horního zámku si vyžádaly 110 milionů korun (z 85 procent peníze z EU), další státní dotaci má zámek přislíbenou.

„Předpokládám, že od příštího roku by mohly rekonstrukční zásahy pokračovat.“ Týkat by se měly mimo jiné oprav střech, fasád a nádvoří Dolního zámku.

Zámkem lze návštěvu oblasti zahájit (či završit), ale nikoliv nutně vyčerpat. Z mnoha možností vybíráme trojlístek tipů.

Působivé je samo město, jeho historická část se svažitým náměstím Svobody s nápadnými věžemi kostela a městské zvonice; kromě mnoha jiných si dost možná v blízkosti náměstí povšimnete domu s jelení hlavou s opravdovým parožím, jmenuje se – jak jinak – U jelena a je jedním z nejstarších ve Vimperku (z roku 1415).

Koho láká šumavská příroda, může to vzít na veleznámý, tradičně přitažlivý Boubín (1362 m n. m.) – buď po silnici do Kubovy Huti a pak po modré turistické značce na vrchol, nebo přímo od vimperského zámku pěšky po červené (webové stránky města uvádějí vzdálenost 12,5 km). Na vrcholu stojí 21 metrů vysoká rozhledna.

Další rozhlednou disponuje Mařský vrch (870-907 m n. m., pět kilometrů východním směrem od zámku). Rozhledna je součástí kaple a rotundy sv. Václava. Lokalita má statut přírodní památky, důvodem ochrany je balvanové moře syenitového porfyru rozkládající se na severním svahu vrchu. Na vrchol příchozí doprovází křížová cesta.