V okolí Mouřence potěší překrásné výhledy na šumavské kopce i zaujmou pozoruhodné stavby

Výchozím bodem může být známá šumavská dominanta na vrchu Mouřenec - kostel sv. Mořice, pocházející ze 13. století, který se může pochlubit vzácnými gotickými freskami ze 14. století, původní žulovou křtitelnicí, bronzovým zvonem z roku 1329 či barokní kostnicí z 18. století.

Z Mouřence se vydáme po úzké silničce směrem do Pavlínova. Kousek od odbočky na lesní cestu, která vede do Radešova, se před vámi otevře první vyhlídka, a to směrem k Svatoboru.

Projdeme kolem místa, pro které se vžilo označení Švédské hroby. Podle pověsti zde v době třicetileté války (1618-1648) byli pobiti a následně pohřbeni švédští vojáci, kteří drancovali a vraždili v širokém okolí.

Vpravo od cesty se nachází kopec Mouřením (662 m n. m.). Pokud vystoupáte po louce směrem k jeho vrcholu, budete odměněni překrásným výhledem na šumavskou krajinu. Vašemu pohledu jistě neuniknou ani dva kostely v Kašperských Horách.

Přes Pavlínov, kde je postupně prováděna rekonstrukce bývalého zámku, který byl do roku 1989 využíván zemědělským podnikem, se dostaneme ke kapli Panny Marie Bolestné.

„Stejně jako vznik, není ani datum zániku vatětické kaple spolehlivě osvětleno. Když byl velkostatek Palvínov - Vatětice  poslednímu majiteli Zdenko Müllerovi na základě Benešových dekretů konfiskován, přešel do národní správy a od 1. ledna 1949 ho převzaly do vlastnictví Československé státní statky. Kaple Panny Marie Bolestné stála prokazatelně ještě v roce 1953, kdy ji pro potřeby muzejní dokumentace fotografoval Vladimír Holý. Podle sdělení pamětníků byla stržena někdy v první polovině 70. let,“ uvedl historik Muzea Šumavy Jan Lhoták (na www.vatetice.cz).

V roce 2012 nový majitel bývalého zámku a statku zahájil přípravy na obnovu kaple s respektováním její historické podoby. Využity byly dobové fotografie, k inspiraci přispěla i kaple v nedaleké Červené u Kašperských Hor.

Z Vatětic se po lesní cestě pomalu spustíme do údolí, kterým protéká Radešovský potok. Stísněnost a ponurost umocní příchod ke zbytkům kamenné stavby.   

„Původně papírna ve Vatěticích vznikla začátkem 18. století. Papírna vystřídala několik majitelů a nejznámějším spolumajitelem byl kolem roku 1870 Hugo Schenk, známý vídeňský masový vrah žen. Před rokem 1880 pak papírnu zakoupil Václav Jung, jenž ji přestavěl na mlýn,“ uvádí se na www.vatetice.cz.

Na rozcestí za mlýnem se můžete rozhodnout, zda budete pokračovat přímo do Radešova, nebo vystoupáte k Velkému Radkovu. Druhá možnost je správná volba, protože zavítáte na zajímavé místo s krásnými šumavskými chalupami, fascinujícím výhledem a podivnou stavbou v lese.

„Zdejší stavba je svým charakterem zcela ojedinělá a nebyla nikdy dokončena ani použita. Stavba probíhala někdy na počátku 20. století a předpokládá se, že měla sloužit na výrobu kosmetických prostředků z pryskyřic jehličnatých stromů,“ uvádí se na informační tabuli.

Z Velkého Radkova je to kousek do Radešova, odkud je možné se vydat podél Otavy zpět k Mouřenci (po červené značce).

Pokud se chcete občerstvit, je vhodné z této trasy ještě odbočit a navštívit pramen, který je velice chutný. Trasa je značená a určitě nezabloudíte.

A kdo touží po dobrodružství, může pokračovat k bývalé štole. Cesta se zužuje a je třeba postupovat opatrně.