V Chebu tvrdě ztrestali cizoložníky, akt byl nazván vzpourou

Proč je událost zaznamenána jako vzpoura, je ve hvězdách. Zřejmě je tím míněna vzpoura proti 7. božímu přikázání Nesesmilníš.

V městském informačním centru mi sdělili, že incident je popsán v nedávno objevené kronice, kterou po zakoupení od majitelky z Německa překládá Miloš Říha, někdejší kastelán na nedalekém Kynžvartu.

Po telefonické domluvě mi poslal faksimile švabachem psaného dokumentu s českým překladem. Jedná se o pozoruhodnou věc, podle Miloše Říhy je tu popsána řada dalších událostí, které stojí za zveřejnění. Kronika v českém překladu má být vystavena v letní sezoně v infocentru.

Rukopis nese název Chebská kroniky (FUNK, Johann Thomas, 1743: Chronik der Stadt Eger, 1743, rkp., Caput XIII, § IV., pag. 393).

O nevěrnících se píše doslova:

„V roce 1589 byla 4. února jedna neprovdaná dívka jménem Martha Klingerin sebrána a oběšena, protože nejen kradla, ale také páchala smilstvo se sedmi muži, včetně dvou ženatých mužů. Protože jedním záletníkem byl samotný městský sluha, byl tento vypráskán pruty. Dále se jiný ženatý muž přiznal, že tak činil se šesti vdanými ženami, načež byl také oběšen, stejný osud měly ještě dvě vdané ženy, neboť měly poměr s mnoha muži, další dvě ale byly svými manžely přijaté zpět, ale odstěhovaly se s nimi a opustily město a Chebsko. Kromě nich uprchlo ještě dalších třicet osob, protože jim hrozil stejný osud. Byly to plody nově zavedeného luteránského Evangelia.“

Ke kronice Miloš Říha dodává: „Na 843 stranách rukopisu kroniky (až do roku 1743) je velké množství krásných živých příběhů, ale také dlouhé části méně čtivého textu (opisy donačních listin klášterům, úvahy o obsahu víry husitských, luteránských a dalších „kacířských“ náboženství atd.).“

Cheb je městem, kde se odehrávalo množství velmi důležitých událostí, ty nejdůležitější jsou zachyceny na zmíněném kovovém pásu Časové osy. Ten vybíhá po pěší zóně od devítimetrového artefaktu Brána času, vytvořeným profesorem Mariánem Karlem.

Trojjazyčný, česky, německy a anglicky (úvodní nápis latinsky) psaný dějepis na chodníku začíná rokem 1061, kdy známe první písemnou zmínku o Chebu, končí rokem 2010.

1061 que procedit de Egire,

1179 je zahájena stavba císařského hradu,

1203 je Cheb poprvé nazván městem,

1266 správy Chebu se ujímá Přemysl Otakar II.,

1315 Ludvík Bavorský oznamuje Chebu zástavu českému králi,

1430 město obléhají husité,

1459 Jiří z Poděbrad dojednává v Chebu uznání své vlády, 1471 první vyobrazení náměstí se Špalíčkem,

1634 zavraždění Valdštejna a jeho důstojníků,

1655 schválen plán na vybudování pevnosti,

1800 Cheb je opevněným pevnostním městem se stálou vojenskou posádkou,

1850 Cheb se stává sídlem okresního hejtmanství,

1865 otevřením nádraží je Cheb napojen na bavorské a saské dráhy,

1873 je založeno jedno z prvních městských muzeí v Čechách,

1918 Chebané vyhlašují 27. října jako součást Deutschböhmen samostatnost Chebska,

1918 české vojsko obsazuje po dohodě s představiteli města dne 16. prosince Cheb,

1922 Národní den v Chebu se stává demonstrací za zvláštní postavení Chebska,

1935 Sudetoněmecká strana se stává nejsilnější politickou stranou v pohraničí,

1938 po pokusu o puč 12. září je v Chebu vyhlášeno stanné právo,

1938 po podpisu Mnichovské dohody obsazují oddíly Freikorpsu 1. října Cheb,

1939 město se stává součástí říšskoněmecké župy Sudety,

1944 počátek prvních větších bombardování města,

1945 americká armáda osvobozuje 26. dubna město Cheb,

1945 zničení německých pomníků padlých a turnerů,

1946 dokončeno nucené vysídlení německých obyvatel města,

1948 komunisté v čele akčních výborů rázně přebírají moc,

1956 zahájena rekonstrukce historického jádra města,

1960 Cheb se stává okresním městem pro Ašsko a Mariánskolázeňsko,

1968 sovětská armáda s lidovou armádou NDR v zádech obsazují Cheb,

1969 chebští komunisté se sovětskými vojáky na tribuně zahajují normalizaci občanů,

1989 naplněné chebské náměstí žádá svobodné volby a konec totality,

1990 zvoleno první demokratické zastupitelstvo města po roce 1948,

2008 obnova věží kostela sv. Mikuláše.

Ostatní si jistě pozorně přečtete při procházce městem, ale bude vás z toho bolet krční páteř. Z Chebu, před desítkami let hraničního nevábného města v protiimperialistické zóně, se stalo moderní místo k žití.