Trochu morbidní podívaná s lebkami uvádí expozici Ztracená podkova zimního krále v Náchodě

Pomsta vládnoucího Habsburka byla velmi krutá, při známé staroměstské exekuci 21. června 1621 bylo popraveno 27 stavovských vůdců, jedním z nich byl i náchodský měšťan Tobiáš Štefek z Koloděj. Byl direktorem měšťanských stavů, volil Falckého a žádal zavržení Ferdinanda II. Události s Fridrichem Falckým a třicetileté válce je věnována velmi zdařilá výstava Ztracená podkova zimního krále v Muzeu Náchodska.

Její součásti je mírně morbidní vstupní expozice. Na černém sukně je jako na pomyslném oltáři vystaveno 27 lebek. Kde se vzaly, když se lebky po exekuci po několika letech záhadně ztratily?

Vysvětluje to autor výstavy Mgr. Jan Tůma: „Dvacet sedm lebek symbolicky prezentuje představitele českých stavů, kteří byli popraveni 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Pro instalaci byly použity lebky nalezené během různých archeologických výzkumů. Lebky zapůjčilo muzeum v Jihlavě,” uvedl.

Samozřejmě se nejedná o originální lebky popravených, u značné části z ostatků popravených reprezentantů české stavovské opozice není jasné, co se s nimi stalo, potažmo, kde jsou uloženy.

„Navíc se lebky takto vedle sebe nikdy nemohly vyskytnout - a to ani na popravišti (tři členové direktoria byli oběšeni, jediný katolík mezi popravenými byl ihned po popravě pietně pohřben). Takže berte, prosím, tuto instalaci jako symbolické ztvárnění, aby si návštěvník udělal představu o tom, že 27 popravených není právě malé množství. Uznávám, že se jedná o poněkud morbidní formu instalace. Nicméně se domnívám, že v této duchovně a emočně zploštělé době, kdy nám připadají stovky obětí jako něco normálního (pouze jako jakýsi virtuální údaj bez jakéhokoliv emočního rozměru), je dobré lidi přimět k zamyšlení,” dodal autor výstavy.

Výstava má dvě části, jedna je v Broučkově domě, kde sídlí budova muzea, druhá v bývalé městské záložně, která je součástí instituce. Potrvá do 20. září.

Náchodské muzeum má rozsáhlý sbírkový fond, představuje nejen dějiny města, ale i značně rozsáhlého okolí. Prezentuje i náchodské rodáky, nejznámějším je spisovatel Josef Škvorecký, scénárista Vratislav Blažek, Ljuba Skořepová…

Náchodský zámeček vršku kulatýho 

Většina návštěvníků města míří na zámek. Zbudovali ho v 16. století Smiřičtí na místě gotického hradu. Je jedním z největších našich zámků, má pět nádvoří, zřejmě se tu narodil v roce 1583 Albrecht z Valdštejna, jeho matka pocházela ze Smiřických.

Rozsáhlé panství získal v roce 1634 italský generál Ottavio Piccolomini, jeden z Valdštejnových důstojníků, který mu přísahal věrnost, vzápětí na něj poslal císaři udavačský dopis a spolupodílel se na vévodově smrti.

Rozsáhlý sbírkově bohatý objekt vlastnil i Petr Biron, vévoda kuronský, jeho dcera Kateřina Vilemína kněžna Zaháňská je kněžnou z románu Boženy Němcové Babička. V dnes opuštěném objektu zámeckého divadla uvedli 1797 Mozartova Dona Giovaniho - první představení mimo Prahu. Posledními majiteli byla knížata Schaumburg-Lippe.

V zámeckém příkopu žijí medvědi Ludvík a Dáša, nedaleko zámku leží vojenský hřbitov z války z roku 1866.