Tichá krása lomu Kobyla v Českém krasu

Hezkých míst je tu samozřejmě daleko víc. Proto také bývají hojně navštěvována, na parkovišti u jeskyní je i v tomto čase o víkendech plno. Nejhezčími partiemi prochází Naučná stezka Zlatý kůň, jejíž nejvyšší bod s kruhovým výhledem je na vrcholu Zlatého koně. Informační panely vám pomohou s orientací v krajině.

Stezka má dvě části oddělené silnicí. Zatímco na Koni je rušno, na bývalém lomu narůžovělého vápence bývá poměrně klid. Parkoviště je asi dvě stě metrů od toho hlavního u jeskyní. Odtud vede pokračování naučné stezky k lomu na Kobyle. Infopanely vám přiblíží faunu a floru, se kterou se zde můžete setkat.

Okruh není dlouhý, asi dva a půl kilometru, záleží na tom, kudy se vydáte. Do lomu se dá sestoupit přímo z jeho hrany stezkou (infopanel Zarůstající lom), která je vyznačená, ale je dost strmá a chce to správnou obuv, občasné uklouznutí je velmi pravděpodobné. Pod sešlapanou několikacentimetrovou sněhovou pokrývkou prosvítá dost klouzavá vrstva listí.

V tomto čase je tu zimní lesní ticho, občas přerušené pádem sněhových nánosů na větvích listnáčů, ptáky není slyšet, v bílé pokrývce se tu a tam objeví zaječí stopa.  Příroda konečně částečně spí, v jiných obdobích zaznívají z lomu hlasy lezců, kteří tu mají desítky cest.

Vzal jsem to obloukem po docela pohodlné cestičce, která mě přivedla před tunel, jímž se k železniční dráze vyvážel do Berouna vytěžený vápenec. Je dlouhý asi 100 metrů, vyvede vás na dno lomu, ve kterém byla ukončena těžba v roce 1929.

Je tu naprostý klid, strmé skalní stěny částečně pocukrované sněhem vytvářejí přírodní amfiteátr.

Na skále po pravé straně je ve stěně zasazena deska na počest speleologa Jaroslava Petrboka, který se Českému krasu intenzívně věnoval.

Dominantní skálou je Kobylí hlava, těžba vápence odhalila krasové jevy, nejznámějšími je jeskyně Zlomená sluj, zde byly nalezeny kosterní pozůstatky velký savců – nosorožce srstnatého, jeskynního lva, medvěda…, jeskyně je chráněným zimovištěm netopýrů. Další nálezy pocházejí z Chlupáčovy jeskyně, zadní části lomu, připomínají osídlení v paleolitu.

Lom je z velké části zarostlý, na stěnách uvidíte množství lezeckých kruhů, v místech nástupu na cesty najdete jejich pojmenování.

Z geologického hlediska je zajímavý Očkovský přesmyk, to se starší horniny nacházejí nad mladšími, ale to je opravdu pro znalce. Ze dna se dá vystoupat smekavou cestou, nebo se vrátit zpět tunelem a vydat se vlevo podle lesa. Asi za 20 minut jste nádhernou procházkou zpět u auta.