Tetín, obec, která má ve znaku popravčí nástroj

Tetín leží na skalnatém ostrohu na Berounkou, je častým výletním místem nejen domácích turistů. Ludmila je i patronku Rusi. Její „vyslanci” na stráni pod kostelem velmi rádi piknikují. Obec stojí převážně na rozsáhlé ploše bývalého slovanského hradiště z 9. století. To bylo opevněno velkými valy a příkopy, ty chránil hrad.

Za Václava II. zde vystavěli gotický hrad. Že ho zničili roku 1422 husité, není ničím překvapujícím. V 19. století vše pohltila těžba vápence,

Z tetínského hradu zbylo torzo hranolovité věže na ostrohu nad Berounkou, pod ním vede železniční trať z Prahy na Plzeň. Z původního dvorce se zachovalo pár zdí u zahradě zámečku stojícího na návsi. Hradiště bylo začleněno v obranné soustavě bodů chránících ve středních Čechách přemyslovský stát.

Jméno Tetín se vztahuje na bájnou kněžnu Tetu, sestru Libuše a Kazi. Po zavraždění kněžny Ludmily význam hradiště upadal.

Ludmilino tělo původně pochovali zde, v roce 925 ji nechal vnuk Václav převést do chrámu svatého Jiří na Pražském hradě. Ani po 4 letech, kdy byla kněžna zabalena pouze do plátna, prý tělo nejevilo známky rozkladu. To byl základ ludmilské legendy.

Kulturní památka chrámového okrsku zahrnuje dva sousedící kostely. Románský svaté Kateřiny přímo spjatý s vraždou, vystavěný kolem roku 1200, byl obnoven v roce 1858, kdy přistavěli hranolovitou věž. Oddělen úzkou uličkou stojí kostel svaté Ludmily z 80. let 17. století. Václavova legenda časem upozadila tu o jeho bábě.

Třetí kostel stojící opodál na ostrohu je hřbitovní svatého Jana Nepomuckého. Od jeho zdí jsou hezké výhledy na Berounku, vede podle něj cestička na hradištní ostrožnu.

Kostel je odsvěcen a slouží jako výstavní síň, tady měla být Ludmila pochována.

Jedná se o původní románskou později zbarokizovanou stavbu. Na oltáři je obraz znázorňující Nepomuka přicházejícího do Staré Boleslavi.

Na hřbitově je hrobka rodiny Vojáčků, vlastenců, kterým patřil tetínský zámeček.

Je tu i symbolický hrob hrdinky znárodnělé písně Nad Berounkou pod Tetínem (autor hudby Alois Jelen, text napsal okouzlený vlastenec Josef Krasoslav Chmelenský). Melodii lze slyšet coby zvonkohru v každou celou mezi 9. až 19. hodinou ze zámečku.

V 16. století tu působil jako farář Václav Hájek z Libočan, jehož svérázné pojetí dějin způsobilo řadu zmatků. Třicátého srpna na návsi znovu zprovoznili nádrž, na zdi na dní jsou umístěny dvě kovové desky připomínající jeho dílo. Palacký je zde citován, že nezná většího škůdce dějin, než byl Hájek…