Templářskými legendami opředené Veveří tvrdě doplatilo na poválečné vlastníky

Možná je to jen legenda, historici nemají doklady pro tvrzení, že se tu konal v roce 1304 sněm řádu. Ale legenda nedala spát v minulém století Himmlerově organizaci Thule, zabývající se převážně mysticismem, bezpečnostní službě SS, ruské armádě i StB. Cosi hledali, našli nic. Je to jako se štěchovickým pokladem, je a není.

Na skalnatém ostrohu stál v 11. století knížecí dvorec. Ten zanikl a ve 13. století vznikl zeměpanský lovecký hrad. Měl velký obytný donjon, věž, stála na konci ostrožny. Posléze se skála zaplňovala, velká věž s břitem, podobná zvíkovské, se stala dominantou pevnosti.

Veveří bylo sídlem moravských markrabat, po husitských válkách se stalo zástavním hradem poskytovaným mnoha rodům. Roku 1531 přešel do držení pánů z Ludanic. Hrad se ubránil švédským nájezdníkům v roce 1645, od roku 1690 do 1802 tu vládli Sinzendorfové. Ti ho po opravách přeměnili na hospodářské centrum velkostatku.

Hlavním tématem jsou na Veveří u návštěvníků templáři. Byl to nejstarší ze čtyř rytířských řádů (němečtí rytíři, johanité, křížovníci s červenou hvězdou), které působily v Čechách a na Moravě. Vznikli po roce 1118, po křížovém tažení do Svaté země, pojmenovali se po prvním sídle v Jeruzalémě, kde se usadili v Šalamounově templu/chrámu.

Měli chránit poutníky a Svatou zemi. Rytíři byli také řeholníky, věnovali se modlitbám i cvičení se zbraní. Chodili v bílém plášti s červeným křížem, s vyholenou hlavou a plnovousem.

V roce 1230 přišli do Čech, pobyt na Moravě je doložen v roce 1243. Řád nesmírně zbohatl, což bylo příčinou jeho zániku. Po falešných obviněních z hereze a exkomunikaci od papeže je 1312 francouzský král Filip IV. Sličný zrušil, majetky zabavil a přední rytíře nechal v pátek 13. října 1307 upálit. Od té doby se prý datuje „černý pátek“.

Na Veveří měl být ukryt poklad, který templáři údajně uloupili z kláštera Porta Coeli u Tišnova knížeti Břetislavovi. Prý to bylo 12 stříbrných soch apoštolů v životní velikosti, Břetislav je získal jako válečnou kořist. Velmistr Jacques de Molay chtěl darovat poklad králi Václavu III. na pokrytí nákladů tažení do Polska. Jenže krále v Olomouci zavraždili, tam se měly nacházet v klášteře i ukradené cennosti.

Rytíři odvezli sochy na Veveří, kde je měli ukrýt v podzemí. Prý se našly listiny ukryté v jedné z hradních věží, potvrzující existenci pokladu. Prý…

Dokonce se traduje, že mezi ukradenými věcmi v Porta Coeli byl i svatý grál a legendární templářská modla bafomet. Přítomnost Moleye má potvrdit i nedaleký kostel Matky boží, údajně propojený tajnou chodbou s hradem. V jednom kameni svatostánku je vyryto písmeno M. Marie nebo Molnay?

Přítomnost templářů na hradě nebyla prokázaná. Templáři v Čechách a na Moravě zbudovali čtyři komendy: v Uhříněvsi, Jamolicích, Čejkovicích a hrad Templštejn – a získali rozsáhlé majetky. V Praze drželi kostel sv. Vavřince na starém Městě a několik okolních domů.

Jeden z nejvelkolepějších moravských hradů měl ale měl na mále v minulém století. Nejprve se tu vyřádili za války Němci, kteří hrad obsadili, pak se střetli s Rudou armádou, kdy boje Veveří těžce poškodily.

Po válce přišla velká přestavba na lesnické učiliště, to tu sídlilo v letech 1953 až 1972, pak se sem nastěhovali vysokoškoláci. Od roku 1973 se naprosto necitlivě hrad začal přestavovat na kongresové centrum.

V roce 1999 převzal vybydlený objekt Národní památkový úřad. Podařil se obrovský kus práce, Veveří má nové střechy, upravují se interiéry. Mezi významné památky patří madona z Veveří, hrad rozhodně stojí za návštěvu.

Několikrát sem zavítal i přítel posledního majitele, sir Winston Churchill, pamětní deska na jeho pobyt visí v průchodu brány.