Sídlo Záviše z Falkenštejna, hrad Svojanov, postihla „epidemie“ zaživa zazděných

Pro neposlušnost nechal zazdít dceru pan Berka, sezením na Rychmburku. Manželku Kateřinu nechal zaživa zazdít do sklepa na Opočně Mikuláš Trčka z Lípy. Ve zdi měla skončit na tvrzi Svébohy kvůli nevěře i žena Petra Kořenského z Terešova, svést ji měl rožmberský regent Jakub Krčín. Nebohou se podařilo vysvobodit. Kostra zazděného dítěte se našla na hradě Rokštejně, další mělo zemřít na Horšovském Týně, Landštejně, zaživa zazdili i pověstnou Alžbetu Báthoryovou zvanou Čachtická paní.

Na Herštejně prý nechal zazdít Jan Herštejnský do věže před útočícími Bavory tři dcery. Po dobytí hradu si na ně nikdo nevzpomněl, a tak zemřely vyhladověním. Věži se říká Panenská.

Výčet by byl dlouhý, ale rekord drží hrad Svojanov ležící na bývalé historické hranici mezi Čechami a Moravou.

Jeden z nejstarších tuzemských kamenných hradů založil kolem roku 1224 královský purkrabí Svéslav z Bořitova. Dějiny hradu se často pojily s nedalekou Poličkou, již roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. Hrad Svojanov tehdy střežil obchodní stezku spojující Brno s Litomyšlí, později se jí říkalo Trstenická stezka.

K hradozámku jsem sestupoval od božích muk, která jsou postavena na vršku kopce nad obcí. V době výstavby nebyly kopce zalesněny, na hrad musel být impozantní pohled, který je ostatně i nyní. Objekt s výraznou věží je velkolepý, věž slouží jako rozhledna.

„Jdeš cestou úvozovou v zamyšlení, vždy sráznější a hlubší k Svojanovu. Hrad s chmurnou věží v kraje se dívá v snění…“ popsal svůj pohled na královský hrad Jaroslav Vrchlický.

Po smrti krále Přemysla Otakara II. (1278) se stal vdovským hradem královny Kunhuty, narodil se tu syn Jan, jehož otcem byl královnin milenec Záviš z Falkenštejna. Po Kunhutině smrti Svojanov Závišovi připadl, pobýval tu se svou ženou Alžbětou.

Ovšem Vítkovec Záviš byl pro další šlechtice příliš ambiciózní, proto zosnovali spiknutí, na které manipulovatelný král Václav II. skočil. Zatímco si Falkenštejn spokojeně užíval na Svojanově, čeští páni nelenili a kuli pikle, Václavovi našeptali, že ho Záviš chce otrávit. Takže se Záviš vydal do Prahy, aby pozval Václava na křtiny, místo oslav života odešel na věčnost. Záviše, který mu byl v mládí vychovatelem a rádcem, nechal Václav II. zajmout a popravit před Hlubokou.

Sídlo se stalo na dlouhé roky královským majetkem, Karel IV. ho zařadil mezi nezcizitelné hrady.

Poté patřil pánům z Boskovic, za Ješka Svojanovského vzniklo ve 2. polovině 15. století mohutné opevnění, Trčkové z Lípy objekt dál rozšířili. V hradu se ale nezachovalo z původního mobiliáře nic, přesto jsou tu zajímavé expozice třeba v mučírně, místnosti, která původně sloužila jako solnice a spižírna.

Renesančně hrad upravili Žehušičtí. Nakonec se stal majetkem Salmů, poté ho zásadně poničil požár. Nakonec k hradu přistavěli v roce 1842 empírový Nový zámek.

Hrad ale oplývá podivnými nálezy lidských kostí. A to vede k celé řadě dohadů. Svobodný pán Rüdiger ze Steilfriedu v 19. století narazil ve výklenku na kostru velkého muže, ten se tu prý nechal sám zazdít, aby se hrad stal nedobytným. Trochu divné přání.

Dalším nálezem byla ženská kostra, měla patřit manželce hradního pána Kateřině Zárubové z Hustířan, jejíž manžel padl ve válce se Švédy. Vdovy se ujal jeho bratr, zanedlouho čekali potomka. Ale švagr se zakoukal do jiné a nechal Kateřinu uvrhnout do sklepení. Když tu zešílela, nechal tělo zazdít, měl za to, že zločin zůstane nepotrestán. Ale Kateřina se mu stále zjevovala, až z toho zešílel.

Další Kateřinou zazděnou na Svojanově byla Kateřina z Lichtenburka. Zamilovala se do kováře, ale musela si vzít hradního pána, kterého zrovna moc nemusela. S kovářem se tajně stýkala, což se jí nevyplatilo. Manžel ji přistihl in flagranti s milencem a následoval krutý trest. Kováři uťali obě ruce a co s bezrukým kovářem? Není k ničemu, tak ať se houpá na šibenici. Kateřinu šoupli za kameny, její kostru našli v roce 1805 při prorážení nové brány.

V roce 1801 při empírových úpravách spadlo na dceru nových majitelů, Kateřinu, lešení. Smrtelně zraněná se doplazila do místnosti, kde nechala na zdi otisky krvavých dlaní. Na Svojanově se našly i kosti jedenácti dětí…

Trochu moc koster na jeden hrad. Záhadologové tvrdí, že Svojanov je místem mnoha paranormálních jevů a zazděné Kateřiny tu prý straší.

Svojanov byl využíván od 19. století k hospodářským účelům.

V roce 1910 ho zakoupilo město Polička, které je majitelem dodnes.

Na Svojanově jsou dva návštěvnické okruhy, v empírovém paláci je expozice o životě drobné šlechty, ale seznámíte se rovněž s hradní historií a uvidíte i repliku koruny Přemysla Otakara II.

Ve sklepení najdete zmíněné útrpné právo. Dům zbrojnošů je věnován převážně replikám historických zbraní a oděvů. V předhradí je pěkné posezení a výhled z gotické zahrady.

Zrakově postižení mohou hmatově poznat vybrané exponáty, sluchově postižení mají k dispozici tablet s výkladem ve znakové řeči. Hrad je bezbariérový. Má ubytovací prostory.