Článek
Pohybovat se budeme na relativně malém území historického centra, o to víc ovšem oceníme, s jak rozsáhlou nabídkou se tu potkáme.
Brněnskou procházku zahajujeme na Moravském náměstí. V těchto místech do oka padne zejména kostel sv. Tomáše – v čase naší návštěvy byl ovšem natolik obklíčen okolním stavebním ruchem, že jsme se spokojili pouze s pohledem zdáli. První zastávku jsme učinili o pár kroků dále – na Jakubském náměstí u kostela sv. Jakuba.
Už zdálky kyne návštěvníkům svou 92 metrů vysokou nepřehlédnutelnou věží, ale ještě větším dojmem příchozího zahrne ve svých interiérech. Původně románská stavba byla v 15. a 16. stoletím přestavěna v pozdně gotické podobě. Trojlodní halová stavba s ochozem kolem chóru působí svými vnitřními dispozicemi vskutku monumentálně.
Pokračujeme v cestě jižním směrem, takže vzápětí staneme na rozlehlém náměstí Svobody. Za pozornost tu určitě stojí Morový sloup z roku 1680 vybudovaný podle návrhu J. K. Erny. Vrchol sloupu korunuje socha Madony s dítětem, na podstavci jsou sochy světců.
Ulice a uličky nás vedou za dalšími zajímavými pohledy, k dalším pozoruhodným objektům. Například k Měnínské bráně ve stejnojmenné ulici, jediné dochované stavbě svého druhu v Brně. Moravská metropole mívala podobných bran pět. Současná podoba Měnínské brány pochází zhruba z přelomu 16. a 17. století.
Cestou k Zelnému trhu, dalšímu z řady krásných náměstí, nemůžeme minout Starou radnici. Její věž je další z brněnských dominant, v průjezdu je navíc mj. k vidění Brněnský drak, který kdysi škodil ve Slatinské skále v Líšni. Legenda praví, že nikoliv silou, ale důvtipem byl drak nakonec přemožen… Trochu se podobá krokodýlovi, ale tím se nenechme zmást.
Zelný trh jsme nechali za zády, stoupáme na vrch zvaný Petrov. Vévodí mu kostel sv. Petra a Pavla s trochu podobnou genezí jako svatojakubský kostel. Nejprve tu stála románská svatyně, již kolem roku 1400 nahradil pozdně gotický chrám. Jeho interiér si v působivosti nijak nezadá se svatostánkem, do něhož jsme již nahlédli.
Tato stavba však turistu potěší ještě něčím jiným. Schody ho vyvedou do míst, v nichž se kostel stává i mimořádnou rozhlednou. Pohled na historické centrum města, na hroty svatojakubské, staroradniční a dalších věží, stejně jako na nedaleký vrch s hradem Špilberkem je jedním slovem jedinečný.
A právě posledně jmenovaný kopec bude vzápětí dalším cílovým místem brněnské vycházky.
Jak už bylo naznačeno, nyní se vydáme do nejvyššího brněnského patra. Míříme k národní kulturní památce čili do areálu hradu Špilberk.
Hrad nad Brnem byl založen kolem roku 1240 moravským markrabětem, pozdějším českým králem Přemyslem Otakarem II.. V dalších stoletích se objekt rozrůstal a vyvíjel, měnil se mj. i do podoby pevnosti, od roku 1673 sloužil jako věznice – což je dějinný nástin víc než strohý, ale na víc v tuto chvíli nemáme prostor.
Ten naopak věnujme řadě objektů, jimiž Špilberk oslovuje své návštěvníky. Ať již se jedná o působivé exteriéry či několik vnitřních expozic. S kamerou nahlédneme mj. na výtvarnou modernu, zavítáme i na přehlídku starého umění – a také se potěšíme setkáním s pokladem importovaným a dočasným. Tím na Špilberku ještě donedávna byla výstava o zlatnickém umění Inků v letech 400 př. n. l. až do roku 600 našeho letopočtu. Tak se pojďme podívat.
PŘÍŠTĚ se z Brna vydáme směrem západním. Cílovou stanicí plnou památek bude Jihlava, během cesty se ale zastavíme také u hradu Veveří a ve Velké Bíteši. |