S kamerou na cestách: Za kamennou krásou hradu Frýdštejn

Dříve než vstoupíme do objektu hradu srostlého s podkladovými pískovcovými skalami, učiníme nedaleko Turnova ještě jednu zastávku. A podíváme se na turisticky oblíbený Dlaskův statek.

Nachází se v Dolánkách, kam jsou to z Turnova pouhé tři kilometry. Jako jeden z velice cenných dokladů lidové architektury je Dlaskův statek památkou chráněnou státem. Veřejnosti své brány poprvé otevřel v roce 1969 a v současnosti návštěvníkům nabízí kromě svých výrazných exteriérů – jedná se o typickou ukázku pojizerského domu – také expozici věnovanou lidovému interiéru v Pojizeří.

V kouzelném údolí řeky Jizery byl statek (bývalá svobodnická usedlost a rychta) postaven v roce 1716. Na konci 18. století a v polovině století následujícího objekt prodělal rozsáhlé stavební úpravy.

Asi nejnápadnější stavbou je tu patrový roubený obytný trakt s řadou světnic a nádhernou pavlačí. Do oka v areálu rozhodně padne i dřevěná zvonička postavená v roce 1794 a roubená stodola. Zapomenout nelze rovněž na sochu Panny Marie z roku 1784.

Své jméno usedlost dostala po rodině Dlasků, původních majitelů. Nejznámější osobností rodu byl Josef Dlask (narodil se roku 1782), lidový písmák i dolánecký rychtář. Zhruba půl století sepisoval kroniku, v níž zachytil život na venkově v první polovině 19. století.

Změníme místo i stavební styl. Na řadě je krátký výstup ke zřícenině hradu Frýdštejn – a o to delší pobyt v jeho areálu.

První zmínka o hradu pochází z roku 1385, ovšem objekt je starší. Přesná doba jeho založení není známa (předpokládá se, že se tak stalo v první polovině 14. století). Ne zcela přesná znalost nás ovšem v tuto chvíli netrápí, protože známo naopak je, že Frýdštejn - typický skalní hrad - rozhodně patří do galerie turisticky nejpřitažlivějších památek svého druhu.

V roce 1425 Frýdštejn marně dobývala husitská vojska. Jeho další éra však tolik úspěšná nebyla, protože již krátce po polovině 16. století se o Frýdštejnu psalo jako o objektu pustém. Stalo se tak poté, co Jan z Oprštorfu, poslední majitel hradu, koupil kromě Frýdštejna také Český Dub. Následovaly kroky v podobě rozprodání frýdštejnského panství – hrad tak ztratil funkci strážní i reprezentativní. V době jeho prodeje Zikmundu Smiřickému ze Smiřic se již mělo jednat o objekt v podstatě neobyvatelný.

Ale zanechme dějepisných exkurzí a po objektu se porozhlédněme. Jeho hlavní dominantou je 15 metrů vysoká hradní věž, postavená na nejvyšší skále. Jedná se o nejlépe zachovalou část hradu. Masívní stavba má devět metrů v průměru a turisty těší, že v úvodu zvenku a posléze vnitřkem věže vedou schody – do věže pronikají asi v šestimetrové výši.

Jsou tu od toho, aby byly zdolány, protože z vrcholu věže je vynikající vyhlídka. Aby ne – okolní zvlněná krajina (na severu se tyčí vrch Kopanina s rozhlednou, směrem na jih se u Malé Skály nachází skalní město Drábovna) je jednoznačně pastvou pro oči. Zelené vlnobití kopců, z něhož občas vyráží ostré břity skalisek – prostě ráj po česku.

K vidění je tu toho ovšem víc. Stranou návštěvnické pozornosti nezůstává ani světnice vytesaná ve skále nedaleko věže. Kdysi sloužila i jako kaple – a to ještě dlouho po opuštění hradu.