Romantickým Českým středohořím plným hradů

Krajina Středohoří je šlechtickými sídla nabitá, končí až Střekovem, pnoucím se na vysokém kopci u Ústí nad Labem.

Nyní je nejlepší doba k jejich návštěvě. Procházka po ruinách je nejhezčí právě na podzim, kdy se jejich okolí zbarví paletou všech odstínů, které příroda nabízí.

Cesta na Házmburk od parkovitě pod hradem není nijak fyzicky náročná, stoupání je i přes zdánlivě vysoký kopec značně povlovné. Projdete hradní fortnou, hned naproti je pokladna a občerstvení, pak již můžete vystoupat podle čedičových sloupů, z nichž je stavba zbudována na vyhlídkovou Bílou věž, sloužící jako rozhledna. Při dobré viditelnosti je toho ke koukání hodně.

Hrad vznikl nad obcí Klapý kolem roku 1270, postavit ho nechali Lichtenburkové, vlastnil ho i Jan Lucemburský a jméno Házmburk dostal po dalších majitelích Zajících z Valdeka. Ti měli v erbu zajíce – německy Hase.

Hrad i trhové městečko pod ním bylo opuštěno po husitských válkách, od 16. století je uváděn jako pustý.

Nedaleko Házmburku, na břehu Ohře leží další hrad, původně vodní, který také patřil Zajícům.

Původně patřil ke královským hradům, ale král Jan Lucemburský ho se Zbyňkem Zajícem z Valdeka vyměnil za Žebrák. Jeho vnuk Jan Zbyněk Zajíc byl velmi činorodý, proslul jako příznivec alchymie a astronomie, nechal si na svém sídle zbudovat laboratoř. Jeho hosty byli i významní spisovatelé té doby – Bartoloměj Paprocký z Hlahol a Bavor Rodovský z Hustířan.

Objekt byl počátkem 20. století přestavěn, má nádherně zachovalé interiéry, raritou je Budyňský drak – krokodýl přivezený v roce 1521 z Palestiny. Objekt v minulosti z velké části zničil výbuch, není tedy kompletní, a navíc je upraven v romantickém duchu.

Nad Třebenicemi se tyčí zřícenina hradu Košťálova. Shlíží na městečko proslulé těžbou čertova kaménku, českého granátu. Rudý kámen má v obci muzeum, jsou v něm vystaveny i šperky Ulriky von Levetzow, mladičké milenky básníka Goetha. On ji vřele miloval, ona ho brala jako otce a výborného společníka.

Kdo hrad založil, se neví, údajně jakýsi Koštál mající za ženu neteř kněžny Libuše Bělu, podle té je zase zkomolením pojmenována nedaleká Bílina. Z vrcholu je také velmi pěkný pohled, výstup je táhlý, v závěru trochu namáhavý.

Většina hradů jsou zříceniny, některé objekty byly malé, jako například Oltářík nebo Opárno u Lovosic. Z něj se zachovaly jen obvodové zdi. Hrad Skalku poničili Švédové, takže se z ní zachovala jen vysoká válcová věž tyčící se nad vsí Vlastislaví. Je to ale velmi romantické místo a hlavně velmi fotogenické, pěkný pohled je na Skalku z osady Sutom rozložené ve svahu nad ní.

Hrad v Kostomlatech pod Milešovkou nazval kronikář Václav Hájek z Libočan Sukoslav. Nikdo neví, co ho k tomu vedlo. Právě tohoto jména se řada lidí drží, ale Kostomlaty, jednu z nejromantičtějších zřícenin, nechali postavit Hrabišicové. Ještě v 17. století byl obývaný, nyní ho zachraňuje místní sdružení. Byl jednou z prvních zřícenin využívaných v turistickém ruchu, opět tu funguje i občerstvení, věž je výhledová.

Rozsáhlé, nyní restaurované trosky, zbyly z Žižkova hradu Kalich, podle nějž se vojevůdce také psal. Zpustl asi začátkem 16. století. Rozkládá se nad obcí Třebušín.

Velmi romantickou upravenou zříceninou je Helfenburk u Úštěka, byl sídlem i pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Ve třicetileté válce byl zpustošen, ruinu si zamiloval Karel Hynek Mácha.

Nad Mostem najdeme pseudohrad, spíše restauraci s vyhlídkovou věží Hněvín. Kdysi tu byl v gotickém hradu uvězněn i proslulý alchymista Kelley. Ten tu i zemřel po nezdařeném útěku, první se mu nepovedl na Křivoklátu. Z věže uvidíte celé Mostecko s hradbou Krušných hor. Hrad byl zbořen v 17. století, stavební materiál využili místní k obnově Mostu po třicetileté válce.

U Litoměřic narazíte nad obcí Kamýk na ruinu stejnojmenného hradu, jeho posádka z příkazu Jana Lucemburského kontrolovala obchodní stezku ze Saska, včetně lodní dopravy po Labi.

Rozsáhlou ruinou je Blansko ležící na kopci u Ústí nad Labem, i tento hrad skončil jako ruina po třicetileté válce. Na protějším břehu Labe stojí nepatrné ruiny Vrabince.

Na závěr ještě zastavení v Ústí nad Labem. Také Střekov zajišťoval bezpečnost obchodní stezek. Hrad vystavěl na popud krále Jana Lucemburského v roce1316 pražský měšťan Pešek z Veitmile. Krátce nato ho získali děčínští Vartemberkové, od roku 1563 Lobkowiczové, kterým byl v roce 1992 v restituci vrácen.

Hrad obdivoval Johann Wolfgang Goethe, Karel Hynek Mácha, malíř Adrian Ludwig Richter a Richarda Wagnera inspiroval k napsání opery Tannhäuser.