Renesanční zámek v Náměšti má bohatou minulost, i tu hudební

Co se vzniku původního hradu týče, historické prameny uvádějí první písemnou zmínku k roku 1234 (známé je její antidatování vcelku zanedbatelným posunem, situovaným do období let 1267-1275), o něco dříve se předpokládá vybudování hradu, dohlížejícího na brod přes Oslavu, a drženého rodem Lomnických.

Z pozdějších majitelů sídla stojí za zmínku Lacek z Kravař, stoupenec Husův, který i inicioval sraz moravských pánů ve Velkém Meziříčí za účelem sepsání listu, přimlouvajícího se za Mistrovo propuštění. Paradoxně dědic, Jindřich z Kravař, byl pro změnu přívržencem Zikmunda. Nedlouho zde sídlil od roku 1437 Matěj Švamberk ze Skviřičína, později se zde vyskytuje Ctibor Tovačovský z Cimburka, opět Lomničtí a následně „přiženěním“ Bedřicha z Rodu Žerotínů nastává éra panování tohoto významného moravského rodu.

Jelikož se jedná o nástup 16. století, za Žerotínů došlo k výrazné renesanční přestavbě sídla, počínaje zámeckou kaplí a postupným vybudováním uzavřeného čtyřkřídlého komplexu, dokončeného roku 1578.

Pro kulturní odkaz bylo významným okamžikem přesunutí tiskárny Jednoty bratrské z Ivančic do Kralic, kde vznikla proslulá Bible kralická, opět díky Žerotínům. Tiskárna byla v bouřlivých letech 1620-1621 poničena císařským vojskem, od roku 1622 schraňována na zámku v Náměšti a roku 1629 přestěhována do Lešna.

Další z významných držitelů Náměště byl Albrecht z Valdštejna, po něm Verdenberkové, a později opět pro nejen hospodářský rozvoj panství od roku 1752 Haugwitzové. Koncem 18. století se k tomu přidružuje rozvoj hudební, a to díky Jindřichovi Vilému III. Haugwitzovi, který zde sestavil nezvykle velké hudební těleso, ne však z potulných či salónních muzikantů, ale především ze služebnictva zámku.

Je nasnadě, že bylo nutné být zrozen v duchu rčení „Co Čech, to muzikant“, v tomto případě platném i pro Moravany, a nějaký ten nástroj pro udržení zaměstnání ovládat. Pochopitelně se zde uplatnili i hudebníci z okolních obcí, stejně jako venkovští kantoři. Hrabě se i přátelil se skladatelem Salierim (dramatikem Schafferem i režisérem Formanem v Amadeovi pravdě poněkud vzdálené vylíčenému) a jeho chráněncem Gluckem.

Zámek žije hudbou dodnes, od Folkových prázdnin po Mezinárodní festival Concentus Moraviae, tradiční Zámecký koncert, školu české operní a písňové tvorby Moravian Masterclass, Zámecký adventní koncert a další akce.

V letech 1946-1947 si prezident Beneš nechal část prostor v prvním patře upravit na letní sídlo a pracovnu v kraji moravském.

Krásu starých časů je možno vychutnat hned několika okruhy, jsou to Reprezentační prostory, Apartmán hraběte Haugwitze a doplňkový Královský dětský apartmán.

Možná se návštěvníkům při prohlídce tohoto zámku podaří zastihnout kastelána Marka Buše, který bývá slyšet i jako varhaník v bazilice sv. Prokopa v nedaleké Třebíči, jak vdechuje život starým varhanám v knihovně a pokračuje tak v hudební tradici kultivovaných „zámeckých pánů“. Zajít je možno i do zámecké zahrady, které kraluje dub starý zhruba 1 000 let s obvodem kmene přes deset metrů. Zván je Žižkův dub, jak jinak, když pod ním měl vojevůdce přespat, či kobylu si uvázat.

Zámek je ve správě Národního památkového ústavu, podrobné informace o otevírací době, vstupném, akcích i historii se dozvíte na webu této památky.