Procházky nejen Brnem aneb Jak nahradit průvodce

„Chtěli jsme ukázat Brno jako galerii pod širým nebem,“ říká o projektu jeho koordinátorka Veronika Jičínská. „Kdo navštíví Brno, většinou zavítá na náměstí Svobody nebo do vily Tugendhat. Ve městě je toho ovšem k vidění mnohem víc,“ vysvětluje.

S nápadem přišel už v roce 2008 Rostislav Koryčánek, historik umění a architektury. Za tři roky se projekt spustil, včetně rozsáhlé databáze objektů, které v Brně najdete — od domů přes sochy a mozaiky až po historickou čekárnu pouliční dráhy. Zmapováno je nyní období mezi světovými válkami a také doba mezi lety 1946 a 1989.

„Na stránkách máme těchto objektů okolo šesti set. Můžete je prohledávat podle autora, třeba si vyhledat jen díla architekta Bohuslava Fuchse nebo hledat podle objektu, například pouze školy,“ dává příklad Jičínská. U architektů často najdete životopis, u staveb zase jejich historii.

„Stránky slouží i studentům architektury a dalším odborníkům, ale vše je psáno tak, aby si mohla počíst i široká veřejnost,“ přibližuje.

Všechny zmíněné objekty najdete na přehledné mapě. Kdo rád plánuje, může si vytvořit vlastní trasu se zastávkami, které ho zajímají. Pro ty ostatní tvůrci připravili vycházky, které najdete na odkazu „Stezky“. V nabídce je výlet po stopách brněnského rodáka Adolfa Loose, do Žabovřesk, Masarykovy čtvrti nebo na Výstaviště. Vycházky byly původně věnované meziválečné architektuře, ale nyní přibyly také výlety po stavbách z let 1946 až 1989.

„Doporučila bych například trasu po brněnském centru věnovanou právě poválečnému období,“ říká Jičínská. Začíná se u brutalistního autobusového nádraží Zvonařka, zastávky jsou třeba u hotelů Continental a International nebo před obchodním domem Prior. „V centru města jsou často stavby, které lidé míjejí a ani si neuvědomují jejich hodnotu,“ doplňuje koordinátorka projektu.

„Na stránkách vycházek najdete i audioprůvodce režírované Radovanem Lipusem. Úvodní slova namluvili třeba herec Arnošt Goldflam nebo spisovatel Jaroslav Rudiš,“ pokračuje Jičínská. Stejně tak doprovází zvuk i jednotlivé zastávky. Pokud máte internet v telefonu, můžete si je pustit na místě, ale lze je přehrát i v počítači.

Pokud internet nemáte, lze využít služeb Turistického informačního centra a jeho poboček nebo Domu umění. „Tam všude jsou zdarma k dostání tištěné brožury,“ vysvětluje Jičínská. V nich jsou jednotlivé stezky doplněny mapkou, takže získáte cenného průvodce do kapsy. Nyní je ovšem dobré ověřit si dopředu, zda jsou pobočky vzhledem k měnící se epidemiologické situaci otevřeny. „Pokud nám zájemce napíše na adresu bam@dum-umeni.cz, můžeme se domluvit i na předání brožur,“ říká Veronika Jičínská.

Komu by brožury nestačily, může si v knihkupectvích a knihovnách koupit, resp. zapůjčit i knižního průvodce. „Vydali jsme už dva díly Brněnského architektonického manuálu: Průvodce architekturou 1918 až 1945 a 1946 až 1989,“ dozvídáme se. „Obsahují stezky a výlety za moderní architekturou, texty o jednotlivých stavbách i staré mapy. Čtenáři tak vidí, jak se město vyvíjelo,“ popisuje Jičínská.

Kdo rád vyráží na procházku s dětmi či vnoučaty, může využít nabídky tzv. edukačních listů. „Ty si lidé mohou buď sami vytisknout, nebo jsou k dispozici již vytištěné v Domu umění,“ vysvětluje Jičínská. Opět platí, že Dům umění je zavřený či otevřený podle aktuálního počtu nakažených koronavirem. „Listy jsou určené spíše pro druhý stupeň základních škol,“ dodává.

V nabídce je pět různých listů, ten věnovaný hotelu Continental třeba zmiňuje zajímavost, že budova stojí v místech, kde se dříve nacházel rodný dům Adolfa Loose. Tento fakt připomíná pamětní deska u vchodu. Z listu se dočteme, že luxusní hotel byl postavený v letech 1961 až 1964 podle projektu architekta Zdeňka Řiháka v tzv. bruselském stylu. „Zkus najít prvky bruselského stylu, jako je hra s geometrickými tvary nebo řada výtvarných děl v exteriéru,“ zní jeden z úkolů.

Vše samozřejmě vznikalo v době, kdy jsme žádný koronavirus neřešili. V době pandemie je však projekt o to cennější. „Určitě jsme v poslední době zaznamenali zvýšenou návštěvnost našich stránek,“ říká k tomu Jičínská.

Manuál prý nevyužijí jen turisté, ale také sami Brňané. Často totiž ani netuší, jak zajímavé stavby kolem sebe mají. Autoři projektu se na ně snaží upozorňovat. „Před budovami, které máme v manuálu, je tak na chodníku nastříkaný kód. Podle něj si můžete v manuálu stavbu vyhledat a dozvědět se o ní víc,“ vysvětluje Jičínská.

Koordinátorka projektu potvrzuje, že práce má ona a její kolegové z řad historiků architektury ještě více než dost. „Zatím máme v Brně zmapované objekty meziválečného a poválečného období. Rádi bychom pokryli vše od roku 1850 až do současnosti,“ vysvětluje. Brzy by se také měla spustit aplikace do mobilního telefonu. „Usnadní orientaci ve městě, protože vás bude v aplikaci v mobilu navigovat šipka,“ dodává Veronika Jičínská.

Zároveň se v minulosti ozvala i další města s tím, že by ráda měla podobný projekt. Řadě z nich se to povedlo. „Manuál podle brněnského vzoru už mají v Plzni, Litomyšli, Zlíně, Hradci Králové a nejnověji i v Jičíně. My jim poskytli naši databázi a oni ji naplnili svými daty,“ vysvětluje.

Všude to funguje stejně jako v Brně – buď si můžete prohlížet jednotlivé objekty, nebo se vypravíte po předem připravené stezce. U objektů jsou fotografie, často i ty archivní, nechybí ani snímky z interiérů a informace o historii budovy. Pokud tedy v současné nelehké době nechcete nebo nemůžete cestovat, lze se do těchto měst vypravit alespoň na vašem počítači a něco nového se dozvědět.

Některé manuály poskytují mapky ke stažení a vytištění — například Zlín takto nabízí výlety po architektuře do roku 1945, po baťovském bydlení a také trasu nazvanou „Zlín-Gottwaldov-Zlín“ zaměřenou na poválečnou architekturu. Litomyšl zase dává ke stažení celý manuál o 33 stranách, se sedmi vycházkami. Pokud tedy sami internet nemáte, ale ve vašem okolí je někdo počítačově zdatný a ideálně s tiskárnou, můžete ho požádat o pomoc a získat cenného průvodce zcela zdarma.

„Je příjemné, když se na vás obracejí další města s tím, že by chtěla také svůj manuál,“ říká Jičínská. Kdo se rád prochází městem, může těchto manuálů využít. A možná do nich rád nahlédne i v době, kdy už se zase budeme moci procházet se skutečným průvodcem.