Při návštěvě Lipna nemiňte půvabnou vílu nebo ďábelskou stěnu

Na nové cyklostezce mezi Frymburkem a Lipnem nad Vltavou stojí za zhlédnutí Lipenská víla, která je ozdobou místní přehrady. Krásná bronzová socha v životní velikosti přitahuje pohledy nejen projíždějících cyklistů, ale pokud si myslíte, že se k ní váže nějaký mystický příběh, jste na omylu.

Lipnu ji věnoval senátor Tomáš Jirsa po sázce, kterou uzavřel se starosty Frymburku a Lipna v roce 2010 před senátními volbami. V případě vítězství měl zakoupit sochu pro zvelebení měst. A tak se i stalo. Od dubna 2011 tak Lipenská víla zdobí skalní výběžek jen několik málo metrů od břehu přehrady.

Socha je místní dominantou, ale zároveň lze díky ní pozorovat i změny ve výšce hladiny. Pokud je vody v přehradě málo, pod vílou se objeví skalní útes.

Na silnici mezi Lipnem nad Vltavou a Vyšším Brodem se po deseti minutách jízdy autem můžeme zastavit u Čertovy stěny, která se řadí mezi chráněná území. Nachází se v údolí Vltavy nad Čertovými proudy.

Z parkoviště, které je hned u hlavní silice, se k samotné stěně dostaneme po pouhých pěti minutách chůze. Cesta je hezky značená, takže cíl cesty nemůžeme minout, a i přes celou řadu kořenů a kamenů je hezky udržovaná.

Po výstupu do mírného kopce se nám nabídne pohled na skalnatou suť, která ze srázu dolů splývá jako divoký vodopád žulových kamenů. Samotná vyhlídka na nejvyšším skalním bodu se nazývá Čertova kazatelna.

Na sráz Čertovy stěny je nicméně vstup zakázán. Není se čemu divit, tzv. kamenné moře je strmé a při deštivém počasí se stává nebezpečnou záležitostí. Pohled z vrchu do krásného zalesněného údolí však bohatě stačí. V okolí stěny spatříme i krásně rostlé stromy, především břízy a borovice.

Ne nadarmo se stěně říká Čertova. S jejím názvem je spjata pověst, ve které hraje hlavní roli sám ďábel. Kdysi dávno začal stavět kamennou hráz, která měla jediný cíl, zničit nedaleký nově postavený klášter ve Vyšším Brodě.

Vládce pekel chtěl zatarasit proud řeky, aby následně zadržená voda klášter smetla z povrchu zemského. Mělo se tak stát do třetího kohoutího zakokrhání. Ďábel však svůj plán přes noc nestihl dokončit a s prvními paprsky se tak celá hráz zhroutila a klášter byl zachráněn. Když v něm zazvonil zvon, upustil ďábel do koryta řeky velký balvan, na kterém zůstal otisk jeho prstu. Důlek dodnes připomíná jeho zmařené úsilí.

Tato pověst a krásná krajina uchvátila i Bedřicha Smetanu, který na libreto Elišky Krásnohorské složil romantickou operu Čertova stěna.

Cestou od Lipna přes Čertovu stěnu nezapomeňte navštívit i zmiňovaný klášter. Již na první pohled vás uchvátí jeho majestátnost. Od zmiňovaného čertovského parkoviště je to autem do Vyššího Brodu pouhé tři minuty. Od října do dubna, mimo turistickou sezonu, je klášter pro veřejnost uzavřen. Je však možné prohlídku s průvodcem si objednat.

V klášteře dnes žijí od roku 1991 členové cisterciáckého řádu, kteří celý objekt postupně rekonstruují. Mniši mají svůj denní řád, který zahrnuje například vstávání ve 3:15 hodin, modlitby, duchovní četbu či silentium – přísné noční mlčení.

V rámci prohlídky se můžeme podívat do kapitulní síně, obrazárny, kláštera kostela Nanebevzetí Panny Marie nebo do poštovní muzea. Nachází se zde také místní knihovna, jež se může pochlubit více než 70 tisíci svazky a patří mezi tři největší knihovny u nás. Jedním z lákadel kláštera je i zlatý obraz Madony vyšebrodské, který nalezneme v kapli Panny Marie. Hodnota díla činí odhadem 30 milionů korun a místní o něm tvrdí, že je zázračný. Pokud je u něj pronesena modlitba, Panna Marie ji vyslechne a přimluví se za nás u Pána Boha.

I k tomuto místu se váže jedna pověst o vzniku kláštera. Ta praví, že v místech, kde se nyní nachází klášter, byla dříve dřevěná poutní kaplička svaté Anny. Právě tam se jednou na koni vydal pan Vok I. z Rožmberka. V té době bylo zrovna po deštích a hladina řeky brodu začala stoupat. Proud byl silný a koně i s jeho jezdcem začal unášet. Vok se začal modlit a vyslovil slib, že pokud se z nesnází dostane živý a zdravý, postaví hned vedle kapličky klášter společně s kostelem. A svůj slib dodržel.

Klášter byl založen v roce 1259 a jeho stavba trvala přes 100 let. A Vok I. z Rožmberka byl právě osobou, která již tehdy do kláštera pozvala rakouské cisterciácké mnichy.