Převrácený řopík je symbolem naučné stezky Betonová hranice u Mladkova

Budoucí válka ale nebyla statická, bunkry byly jen záchytnými body, kdy se spoléhalo na zásah spojenců. Opevňovací práce začaly na severu republiky, k tomu se ještě uvnitř území přidaly další linie obrany.

Nejopevněnější oblastí je Králicko, zde najdete nejvíce pevnůstek a pevností. Opevnění zde navazuje na oblast Náchoda s tvrzemi Dobrošov a Skutina, dále pásmo lehkých bunkrů u Olešnice v Orlických horách a Rokytnicko.

Velký obranný význam měla tvrz Hanička, která je zpřístupněná a je jednou z pěti dokončených československých tvrzí. Dalším objektem je Adam nad Mladkovem na Orlickoústecku, stále v držení Armády České republiky. Vše završuje tvrz Bouda.

Právě kolem Boudy vede naučná stezka Betonová hranice s 23 panely výborně informujícími nejen o bunkrech, jejich typech, výzbroji, mužstvu, s řadou nákresů a dobových fotografií. Vše v pěti jazycích.

Než se dostanete k prvosledovému lehkému objektu vzor 37, typ A-180, protáhne vás lesní cesta kolem řady dalších bunkrů, většinou řopíků. Název vznikl jako zkratka od Ředitelství opevňovacích prací.

Stezka má začátek i konec na náměstí v Mladkově. K prvním bunkrům můžete vystoupat od železniční stanice Mladkov, je to trochu náročnější procházka do kopce. Nebo se můžete vydat po červené od Boudy a sejít v Mladkově. Od bojových objektů kolem Boudy postupujete k samostatným pěchotním srubům kolem řopíků vzor 37.

Převrácený řopík se nachází asi 100 metrů od Muzea Vysoký kámen, které je umístěno v objektu těžkého opevnění K-S 25 Na sedle. Zde se dochovalo původní vnitřní vybavení.

Na „převráceném“ bunkru zkoušeli němečtí ženisté sílu výbušniny, podařilo se jim ho otočit na bok, visí podivně v prostoru. Vedlejší objekt výbuch naklonil, číslo 62 bylo zničeno zcela.

Králický opevněný prostor vznikal v letech 1935 až 1938, na malém území se podařilo zbudovat 191 lehkých objektů, do ukončení stavebních prací se postavilo 247 pevnostních objektů ve vysoké kvalitě odolnosti. Na některých si wehrmacht zkoušel své těžké zbraně, odolávaly i zásahům při přímé střelbě. Většinou byla dokončena jen hrubá stavba a část podzemí včetně elektrifikace, úpraven vody, skladišť, k tomu kilometry nových silnic a ubikace pro vojsko mimo pevnosti.

Mladkovská stezka je jednou z několika věnujících se pevnostní turistice. Je přístupná i na kole, ale některé pasáže jsou poměrně namáhavé. Další procházejí po lehkém opevnění Olešnice v Orlických horách, zde je možná i prohlídka tvrze Skutina.

V oblasti Rokytnice je možné navštívit tvrz Hanička, jmenuje se podle osady, u které ji postavili. Od roku 1953 do 1993 byla v rámci akce Kahan vedena jako pracoviště vojenské rozvědky. V podzemí byl protiatomový kryt pro asi 300 osob. Na Haničce zůstalo 7 ze 14 pancéřových zvonů.

Tvrz Bouda na Králicku je nejzachovalejší objekt u nás, tvořený 5 bojovými objekty.

Dělostřelecká tvrz Hůrka byla nejdokončenější pevnostní stavbou, uvnitř jsou v místnostech umístěny tematické expozice.

Řopíky byly projektem českých vojenských inženýrů, velitelem programu se stal generál Karel Husárek. Nejdříve se začalo s výstavbou těžkého opevnění, nejohroženějšími úseky bylo pásmo od Žacléře po Slezsko, dále Bratislava a Komárno.

Po anšlusu Rakouska se urychleně začala opevňovat i jižní hranice. Projekt počítal se 1276 objekty, které by bojovaly i samostatně, dokončilo se jich 262. Jejich malé posádky měly zadržet nepřítele, zatímco ostatní armádní složky měly mít schopnost manévrovat proti nepříteli.

Pěchotní srub K-S 5  U potoka, K-s 8 U nádraží, samostatná dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b Utržený, pěchotní srub K-S 14 U cihelny, Králický řopík (vz. 37, č. 111), Vojenské muzeum Lichkov se dvěma pěchotními sruby - u besídky a Na růžku. Velké množství techniky najdete ve Vojenském muzeu Králíky.